Česká republika začne od 1. ledna příštího roku testovat novými metodami hovězí dobytek na tzv. nemoc šílených krav po vzoru Evropské unie.
Ústřední ředitel Státního veterinárního výboru ČR Josef Holejšovský se však neobává, že v ČR, kde dosud nebyl zaznamenám jediný případ, by účinnější testy dokázaly výskyt této nemoci. "Nepředpokládám, že by se po zavedení testů nějaké případy (nemoci BSE) vyskytly," řekl v průběhu semináře o českém potravinářském průmyslu, který se dnes konal na velvyslanectví ČR v Bruselu. "Přebereme metodu, která je zaváděna ve Švýcarsku.
Testy budou zaměřeny na rizikové skupiny zvířat, která jeví klinické příznaky onemocnění nervového systému, a na starší skot," vysvětlil. Dodal, že se počítá s vyšetřením zhruba 2000 kusů dobytka. Dosud byla tato zvířata vyšetřována histologickými metodami, které potvrdí nemoc, až je-li rozvinutá. Nyní podle něj přijdou na řadu imunologické testy, které dokáží přítomnost infekce, ještě než se nemoc stihne projevit. Například ve Francii počet případů onemocnění BSE po zavedení imunologické metody výrazně stoupl. V ČR však nebyly podmínky, které by vznik nemoci umožnily, zdůraznil dále Holejšovský.
Většina současných případů nákazy BSE v EU podle něj vznikla na základě konzumace infikované masokostní moučky dovážené z Británie po roce 1988, což nebyl případ ČR. Nebyl to ani případ tří členských států unie - Rakouska, Finska a Švédska -, které vstoupily do EU až v roce 1995 a moučku nedovážely, a tudíž žádné případy onemocnění nemají. Inkubační doba BSE je podle Holejšovského pět až deset let. "V ČR uplynula minimálně doba deseti let, kdy nemáme jediný klinický případ, to mě naplňuje nadějí, že se případy onemocnění neobjeví ani po zavedení nových testů," zdůraznil.
Cena jednoho testu je dva až tři tisíce korun a prostředky budou vyčleněny ze státního rozpočtu z kapitoly ministerstva zemědělství. "Novou metodu zavedeme nejen proto, abychom udrželi krok s rozvinutou EU, ale i proto, abychom se ujistili, že to, co našim občanům říkáme, máme podloženo výsledky histologických šetření," dodal Holejšovský. Kdyby se EU přiklonila po vzoru Francie a Německa k zákazu použití masokostních mouček a pokud by se pro zákaz našly vědecké důvody, pak by se k takovému opatření zřejmě uchýlila i ČR. "Pak takový návrh předložím ministru zemědělství," řekl Holejšovský.
V případě zákazu mouček by se podle něj prodražilo odstraňování živočišných odpadů a musely by se nalézt jiné zdroje živočišných bílkovin pro krmivo. "Mohla by je nahradit sója, případně rybí moučky, ale po těch maso páchne," dodal. ČR od března příštího roku přestane v souladu s požadavky EU vyrábět masokostní moučky z rizikových částí uhynulých zvířat. Toto krmivo bude vyrábět odděleně a uhynulá zvířata spalovat, protože je nelze zakopávat. ČR v souvislosti s nejnovější krizí kolem BSE, která začala v říjnu ve Francii, zakázala dovoz hovězího masa z Francie a Portugalska, kde se objevil velký počet případů onemocnění. Z minulosti nadále trvá zákaz dovozu hovězího z Británie, Severního Irska a Švýcarska."Na základě oznámení německé vlády, že chce zakázat skrmování masokostní moučky všemi zvířaty, jsme se rozhodli zakázat dovoz mouček z celé EU až do vysvětlení důvodu, proč německá vláda zákaz vyhlásila," dodal Holejšovský. ČR také podle něj zesílila kontrolu domácí výroby a označování masokostní moučky.
