Stanovisko Cukrovaru Vrdy, s.r.o., k regulaci trhu s cukrem
Poznámky a návrhy:
1. K návrhu výpočtu rozdělení celostátní produkční kvóty na výrobu cukru
Vzhledem k tomu, co říká § 12 odst. 6 zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu (není-li dále při citacích uvedeno jinak, jedná se o tento zákon), který přesně stanoví jaké parametry musí splňovat způsob prvotního rozdělení kvóty, je nutno připomenout, že musí být založen na rovném přístupu ke všem žadatelům a zároveň na objektivním způsobu výpočtu. Z toho je třeba vycházet.
2. Rovností je třeba rozumět stejný přístup ve stejných případech a rozdílný přístup v rozdílných případech. K rovnosti srovnej např. její pojetí v Nálezu ústavního soudu, citovaného níže.
3. Objektivní způsob výpočtu znamená právě to, že se zohlední pouze skutečnosti reálně existující. To je, všechny vstupní informace budou pravdivé, tedy souladné se skutečností, tzn. to, o čem budou referovat, bude reálně existovat.
Sem patří:
a) celková velikost výrobních kapacit k okamžiku rozdělení kvóty,
b) šetrnost výroby k životnímu prostředí,
c) subjekty tyto kapacity provozující, resp. podíl jejich výrobních kapacit na celkové celostátní výrobní kapacitě na výrobu cukru.
4. Jediný možný přístup k výpočtu, který bude racionální a spravedlivý (rovnost zaručuje Listina základních práv a svobod, čl. I.), je ten způsob, který bude založen na skutečném stavu současných výrobních kapacit, a nebude se obracet do minulosti. Kvóta, kterou dostane cukrovar (individuální produkční kvóta), by měla být v takovém poměru k celostátní produkční kvótě, v jakém poměru je výrobní kapacita cukrovaru k celostátní výrobní kapacitě (součet kapacit všech cukrovarů v ČR). (Orientační výpočet na konci.)
5. Za zcela subjektivní je třeba označit způsob výpočtu kvóty, kdy se zohledňuje množství produkce jednotlivých subjektů za určité rozhodné období.
K tomu vede ten argument, že v takovém případě je zohledněna subjektivní výroba a to ještě k tomu v obdobích dávno minulých. Množství tehdejší výroby záviselo na mnoha a mnoha individuálních, tedy subjektivních podmínkách, které nemají se současnou objektivní realitou téměř nic společného.
Jako zásadní argument je třeba vidět i to, že pokud by bylo rozdělení kvóty normativně upraveno tak, že by se individuální produkční kvóta vypočítávala na základě výroby minulých let, jednalo by se o retroaktivní normu. A existence retroaktivních norem je v hrubém rozporu se základními zásadami právního státu.
Proto tento uvažovaný způsob výpočtu kvóty odmítáme jako odporující zejména § 12 odst. 6 písm.b. zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, i článku I. Listiny základních práv a svobod (2/1993 Sb. – součást ústavního pořádku České republiky podle čl. 3. Ústavy - 1/1993 Sb.)
6. Aby byla naplněna litera zákona a předešlo se případným sporům o souladnost vládního nařízení s nadřazenými právními předpisy, je též nutno odlišit prvotní a další dělení celostátní produkční kvóty.
7. Rozdíl dělení prvotního a dalšího dělení produkční kvóty spočívá v tom, že další dělení nemusí splňovat podmínku §12 odst6/ b a může tedy být založen na subjektivním způsobu výpočtu. Musí být ale dodržena podmínka § 12 odst. 7 – totiž že systém bude umožňovat novým subjektům vstup na trh a že tyto subjekty budou mít stejné možnosti získání individuální kvóty v rámci rozdělování rezervy.
8. Stejnou možnost získání kvóty je třeba vysvětlit tak, že je to způsob jak získat kvótu, nikoli možnost získat stejně velký podíl, založený na objektivním způsobu výpočtu jako při prvotním rozdělování kvóty. To ostatně potvrzuje § 12 odst. 7, který hovoří o rozdělování rezervy.
9. Je třeba ale počítat s tím, že nové subjekty mohou vstoupit na trh již při prvotním rozdělení celostátní kvóty, pak musí i jejich individuální produkční kvóta být stanovena na základě podmínek v § 12 odst. 6 písm. a) a b).
10. K individuální produkční kvótě, jako předmětu právních vztahů
Vzhledem k tomu, že kvóta bude předmětem obchodu (§12 odst. 8), navrhujeme, jako jediné systematické řešení, aby kvóta byla prodána již ministerstvem jejímu prvonabyvateli.
11. Výhody prodeje kvóty ministerstvem.
a) Výnos z prodeje kvóty může být významným příjmem státního rozpočtu, potažmo příjmem ZIFu, který jistě bude peníze potřebovat, a pokud bude zajišťovat svou činností příjmy, značně může ulehčit státnímu rozpočtu. Tyto příjmy by pak mohly významným způsobem krýt výši výdajů ZIFu.
b) Tím, že ministerstvo prodá kvótu za určitou (přiměřenou) cenu, určí tím též nepřímo její cenu na sekundárním trhu s kvótou (§ 12 odst. 8), což jen pomůže záměru ministerstva stabilizovat trh s cukrem, resp. stabilizovat cenu cukru.
c) Zároveň dojde k odstranění nebezpečí, že se někdo bude pokoušet získat kvótu ze spekulačních důvodů – o její získání se v takovémto případě budou ucházet jen vážní zájemci, kteří mají bytostný zájem o udržitelný rozvoj cukrovarnického průmyslu u nás.
d) Dalším argumentem pro prodej kvóty a nikoli její „pouhé“ darování budiž ten fakt, že bude-li individuální produkční kvóta přidělena, získají její držitelé pevné postavení na trhu a
nebudou vystaveni novým konkurentům, kteří by se jinak mohli na trh dostávat. Takové postavení na trhu je takřka ideální a proto se domníváme, že je přiměřené zaplatit za získání kvóty určitou cenu.
12. Zcela jednoznačné je též to, že cena musí být stanovena přímoúměrně k získanému podílu na trhu. To zejména proto, že někteří výrobci budou mít od státu de facto požehnané dominantní postavení. Takovému stavu se zákonodárce obecně snaží předcházet, neboť může docházet ke zneužívání takového postavení (viz Zákon o ochraně hospodářské soutěže č. 63/ 1991 Sb., např. §1, §9 odst. 3., ve znění pozdějších předpisů).
13. Navrhujeme, na základě předchozích závěrů, aby cena za individuální kvótu byla přímoúměrná velikosti podílu cukrovaru na celostátní kvótě – čím větší individuální kvota, tím vyšší její cena za jednotku.
Příklad: individuální kvóta 10 000 t cukru .................... 10 000 000,- Kč
50 000 t cukru .................... 80 000 000,- Kč
14. Jedním z důvodů tohoto návrhu je současný trend skutečně chránit postavení slabších. Viz např. zákon č. 587/92 Sb. o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (§ 2, § 33 – kde jsou zvýhodněny malé pivovary, toto vyplývá z trendu kompatibility s právem zemí Es. Čl 90 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republiko na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995 Sb. ČR)). K tomu srovnej Nález Ústavního soudu č. 265/95 Sb., tam též k pojmu rovnosti subjektů – Odůvodnění, část I. bod 2. písm. a).
15. Jako alternativní návrh k převádění kvót mezi držiteli po uplynutí roční lhůty se vhodné jeví též stanovení povinnosti převést kvótu nebo její část zpět na ZIF (nebo ministrerstvo?). ZIF by kvótu mohl prodat znovu (třeba s přirážkou) jiným subjektům, tím by se i sekundární trh kvót dostal plně pod kontrolu, a zároveň by bylo zajištěno využití kvóty.
16. K znečišťování životního prostředí provozem cukrovarů
Jako zásadní při přidělování individuální produkční kvóty se jeví zohlednění šetrnosti výroby k životnímu prostředí. Hlavním ukazatelem ekologizace výroby cukrovaru je zapojení čističky odpadních vod do výrobního procesu, resp. množství vypouštěných nečištěných odpadních vod do vodních toků.
Proto by se do rozhodovacího procesu o rozdělení kvóty mezi jednotlivé výrobce mělo aktivně zapojit též Ministerstvo životního prostředí (např. odbor ochrany vody).
17. Vzhledem k tomu, že současné výrobní kapacity převyšují potřebu pro výrobu cukru určeného celostátní produkční kvótou, mělo by se při rozdělování kvóty uplatnit mimo jiné hledisko znečišťování životního prostředí. Větší část kvóty by měla být přidělena cukrovarům s ekologizovanou výrobou. Ministerstvo životního prostředí, jako orgán nanejvýš povolaný, by mohlo například určit koeficienty, kterými by se násobila kvóta zjištěná na základě poměru výrobních kapacit.
18. K rozšiřování stávajících kapacit a zajištění vstupu nových subjektů na trh.
Rozšiřovat výrobní kapacity by jednotlivé cukrovary mohli v případě, že nasmlouvají ze strany zemědělců větší objemy cukrové řepy, či se rozhodnou sacharózu zpracovávat do dalších technických produktů (např. na kyselinu citrónovou nebo aminokyseliny) nebo vyrobený cukr exportovat na zahraniční trhy.
19. Vstup nových subjektů na trh lze rozdělit do dvou kategorií, resp. na dva způsoby vstupu. První cesta je vybudování nového cukrovaru na „zelené louce“. Tento způsob, vzhledem k investiční náročnosti celé akce (asi 1 miliarda korun) a návratnosti investice (asi 30 let), reálně nepřichází v úvahu. Druhá cesta je oživení stávajících zavřených výrob, která by v úvahu mohla přicházet.
20. Stanovení kvóty pro nově přicházející subjekty je možné v zásadě dvěma způsoby.
Za prvé stejným výpočtem jako při prvotním rozdělení kvóty.
Za druhé by se též vycházelo z výrobní kapacity, ale ta by se pro potřeby výpočtu kvóty snižovala. Způsob snížení je vhodné založit buď na zohlednění let kdy cukrovar nebyl v provozu, nebo toho, jak dlouho cukrovar nepracoval od prvotního rozdělování kvóty.
Příklad: Každý rok ve kterém cukrovar nevyráběl, by se kvóta, kterou by dostal v případě že by participoval na prvotním dělení, menšila na 80% hodnoty předchozího roku. Čili kdyby byl býval cukrovar získal v primárním rozdělení kvótu 10 000,- t cukru tak po roce od rozdělení kvóty, by získal 8 000,- tun. Po dvou letech pauzy by získal 80% z 8 000,- tun, čili 6400 tun, atd.
Jiný způsob je ten, že se stanoví předem rezerva pro nově příchozí. Ta bude prozatím rozdělena mezi stávající výrobce.
Příklad:Při vstupu nového subjektu na trh, ji získá tento subjekt celou, pokud vstoupí sám, nebo její poměrnou část, pokud vstoupí i další. Přitom je třeba myslet na navyšování tak, aby po x letech úspěšného provozu mohl nový subjekt získat takové postavení, jako by se účastnil již při prvotním dělení kvóty.
Příklad: Za každý rok provozu násobeného procentním využitím přidělené individuální kvóty, by cukrovar získával navíc 10% jeho dosavadní kvóty, až do doby, kdy by se takto vypočtená kvóta rovnala kvótě vypočtené stejně jako při prvotním rozdělení.
Další variantou je to, že by nové subjekty měly přednostní právo koupit kvótu od ministerstva, které ji vykoupilo od dosavadních subjektů.
21. K budoucí ceně cukrovky. Do budoucna by se měla rozlišovat cena cukrové řepy, která bude zpracovávána na cukr pro vnitřní trh a která bude bude zpracovávána do produktů výše zmíněných či na cukr pro export (neboť např. zemědělec, který dosahuje vysokých výnosů by měl z části napomáhat výrobě technických produktů na bázi sacharózy z cukrové řepy, neboť jinak by zpracovatelé začali hledat jiné levnější cesty k získání cukru, např. z kukuřice.
22. Subjekty, kterým bude přidělena kvóta
Bude-li se kvóta přidělovat subjektu s více provozovanými jednotkami, musí být explicitně a závazně stanoveno jakému cukrovaru (které výrobní jednotce) přináleží jaká část kvóty. Zároveň by v takových případech mělo být vyjádřeno, že subjekt, který dostal kvótu pro několik provozů a některý z nich nebude vyrábět, nesmí využít kvótu, získanou pro tento závod, v jiné provozovně tohoto subjektu, nýbrž že je třeba kvótu vrátit.
Za pozornost, kterou našim podnětům věnujete, vám laskavě děkujeme.
Návrh spravedlivého rozdělení kvót na základě současných v. kapacit*
kapacita* % t cukru
České Meziřící 2900 7,304786 36889,17
Mělník 3100 7,808564 39433,25
TTD Dobrovice a.s. 7000 17,63224 89042,82
Zvoleněves 2050 5,163728 26076,83
Hrochův Týnec 4300 10,83123 54697,73
Cukrspol Praha - Modřany a.s. 1750 4,40806 22260,71
Vrdy s.r.o. 2000 5,037783 25440,81
Kojetín 2400 6,04534 30528,97
Němčice 3000 7,556675 38161,21
Opava 3000 7,556675 38161,21
Hrušovany 4400 11,08312 55969,77
Vrbátky 1800 4,534005 22896,73
Prosenice 2000 5,037783 25440,81
celkem
39700
100
505000
* Údaje o výrobních kapacitách jednotlivých cukrovarů jsou pouze orientační (kromě Cukrovaru Vrdy, s.r.o.) a nemusí zcela odpovídat skutečnosti, jsou čerpány z Cukrovarnického kalendáře 1999 a popřípadě upraveny na základě jiných dílčích poznatků.
