Soudě podle informací o koncepci vzdělání je osud středních zemědělských škol a učilišť ani ne tak ve hvězdách jako spíše u krajské správy. Lze jen doufat, že při eventuální redukci těchto zařízení bude rozhodujícím kritériem kvalita výuky a uplatnění absolventů. Jednou ze škol, která by v tomto hodnocení nepochybně se ctí obstála, je i Střední zemědělská škola a Střední odborná škola v Poděbradech.
Střední zemědělská škola byla v Poděbradech založena již v roce 1919 a může se honosit i tím, že byla první střední školou v tomto lázeňském městě. Nejdříve šlo o tříletou střední hospodářskou školu, která se v roce 1920 přeměnila čtyřletou vyšší hospodářskou školu. Postupem dobu přibyla ještě dvouletá odborná hospodářská škola, dvouletá dívčí lidová škola hospodářská, zemědělská poradna a především nedaleký školní statek
V současné době lze na Střední odborné škole studovat obor veřejnosprávní činnost, který připravuje odborníky pro státní a veřejnou správu již v souladu s požadavky Evropské unie. Střední zemědělská škola je zastoupena studijní oborem Agropodnikání, který se po prvním společném ročníku rozděluje na provoz a ekonomiku zemědělství, agroturistiku a agroinformatiku. Absolventi těchto oborů naleznou vzhledem k všestrannosti výuky v oboru zemědělství a služeb uplatnění nejen v zemědělství, ale i mimo něj.
„Zcela v souladu s požadavky praxe klademe důraz na výuku cizích jazyků a na znalost výpočetní techniky,“ říká ředitel školy, Ing, Jiří Husa, CSc. „žáci mají možnost výběru mezi angličtinou a němčinou, přičemž v případě zájmu lze druhý jazyk studovat jako nepovinný předmět. A co se týče počítačů a zvláště přístupu na internet, myslím, že nebudu přehánět, když řeknu, že naše škola byla de facto průkopníkem využívání internetu na okrese a byla první, kdo toto připojení měl, což bylo v roce 1991. Škola je vybavena dvěmi počítačovými učebnami s přístupem na internet, učebny jsou otevřeny pro studenty až do večerních hodin.“
Studentům je k dispozici rovněž studovna a knihovna, která má více než 20 000 svazků, neboť byla budována nepřetržitě od vzniku školy. Ve studovně jsou k dispozici rovněž časopisy rozličného odborného zaměření.
„Na obou školách máme dnes 10 tříd, tedy přibližně 280 žáků,“ vysvětluje ing. Husa. „V letošním školním roce jsme otevírali dvě třídy – jednu oboru veřejnosprávního a jednu obru agropodnikání. Žáky se studijním průměrem 1,6 přijímáme bez přijímací zkoušky, absolvují pouze vstupní pohovor. Žáci s horším průměrem vykonají standardně přijímací zkoušku a přijímací pohovor. V letošních prvních ročnících je studentů přijatých bez přijímací zkoušky kolem 60 %, což svědčí o určité úrovni studentů, kteří se na naši školu hlásí.“
Jak už jsme se zmínili v úvodu, protože jde o školu odbornou, kladou zde velký důraz na praktickou přípravu studentů. Praxe lze rozdělit na učební, tedy hromadné, kdy žáci společně absolvují například praktická cvičení z mechanizace či pěstování a ochrany rostlin, ana odborné, které absolvují studenti v prvních třech ročnících na školním statku a ve čtvrtém ročníku v zemědělských podnicích
Chloubou školy je už zmíněný školní statek, který se nachází v blízkosti školy. Celková výměra činí 300 ha zemědělské půdy a chová se zde v uzavřeném obratu stáda 90 krav – z toho 70 holštýnek, 20 dojnic českého strakatého plemene a pro názornost i 2 krávy plemene jersey. Průměrná užitkovost dosáhla v letošním kontrolním roce 6650 kg mléka, tři dojnice ve stádě dosahují užitkovosti přes 10 000 kg mléka, dalších 25 krav pak nádoje přes 8000 kg mléka. Telata jalovičky zůstávají na statku pro obnovu vlastního stáda, býčci se prodávají.
Na školním statku je rovněž uznaný rozmnožovací chov prasat s 45 prasnicemi, který zajišťuje produkci plemenných prasniček a zbytek prasat se vykrmuje. Nechybí zde ani koně, kteří jsou zastoupeni pěti českými teplokrevníky. Škola má vlastní jezdecký kroužek, jízdárna na statku je ovšem otevřená i pro veřejnost.
Stav zvířat doplňuje i školní drobnochov, ve kterém se chovají králící, zvláště moravský bílý hnědooký, se kterým dosahují Poděbradští úspěchy na výstavách. Dále holubi, slepice v poloextenzívním chovu a v neposlední řadě i několik ovcí a koz. Praxe studentů je rozdělena tak, že po dvojicích absolvují v prvním ročníku praxi v drobnochovu a při odchovu telat, druhý ročník má na starosti prasata a výpomoc v dojírně, třetí ročník pak výpomoc v dojírně a koně. Výhodou této praxe je, že si na školním statku mohou studenti vyzkoušet všechny činnosti, na které lze v zemědělské praxi narazit. Díky spolupráci se středními školami v Nizozemí ((Doetinchem) a ve Francii (Vesoul) absolvují studenti i týdenní výměnné podoby v těchto zemích.
O poděbradské škole by se dalo napsat ještě mnoho dalších informací, které svědčí o tom, že prvotním zájmem vedení školy, statku i pedagogů je příprava kvalitních odborníků do zemědělské praxe, ale třeba i na studium na vysoké škole. Ostatně zájemci se o tom mohou přesvědčit na dnech otevřených dveří, které se konají 6. a 7. 12. 2000 a 10.. 1. 2001.
