Co je to IACS, zkratka pro Integrovaný administrativní a kontrolní systém, ví velmi dobře každý farmář v Evropské unii. Setkává se s ním, pokud žádá o jakékoli zemědělské dotace a podpory. Částečně letos, ale hlavně příští rok, by se měli s tímto systémem důvěrněji seznámit také naši zemědělci. Zavedení IACS a zřízení funkční Platební agentury jsou úkoly, které nám Evropská unie neodpustí.
První obecnější informace o IACS zprostředkovala zemědělské veřejnosti Agrární komora ČR, která minulý týden uspořádala semináře na třech místech v republice (Hodkovice u Prahy, Ostrovačice a Olomouc). Jak funguje systém v Unii, v jakém stádiu je jeho budování u nás a kdy na IACS přejdeme, nastínil zástupce ředitele odboru evropské integrace MZe Vilibald Knob, který je šéfem speciálního šestičlenného týmu pro IACS.
Máme méně času
Země EU, které IACS využívají od začátku roku 1997, se na něj připravovaly čtyři roky. Česká republika se loni v únoru zavázala, že tento složitý systém vybuduje do konce roku 2002. "Do dubna 2002 chceme mít vše hotové, aby se už od tohoto data zúřadovávaly a kontrolovaly dotace novým způsobem. Když ne všechny, tak alespoň dva či tři dotační tituly," uvedl Knob. Při tvorbě IACS se podle jeho slov snažíme převzít to nejlepší z nejpropracovanějších systémů nám blízkých zemí, což je Dánsko, Nizozemí, Irsko, Belgie i jiné.
Jak Knob zdůraznil, veškeré podpory ze zemědělského fondu (EAGGF) jsou pro evropské farmáře nenárokové a nezbytnou podmínkou jejich vyplácení je Platební agentura a IACS. Na rozdíl od současné praxe u nás se v EU neuzavírají žádné smlouvy na poskytnutí dotací. Platby se uvolňují na základě předložených žádostí. S vyplněním dotazníků si buď farmáři poradí sami (ke každému různě barevnému formuláři dostávají vždy manuál ve stejné barvě), nebo tuto práci přenechají poradenským nebo školicím centrům v regionech, která pak ručí za správnost uvedených údajů. Dříve tuto službu hradil z valné části stát a farmáři spíš symbolicky přispívali. V posledních letech se státní příspěvek výrazně snižuje, někde představuje polovinu nebo jen dvacet procent z celkového poplatku.
EU: Vlastník
nás nezajímá
Pro čerpání podpor souvisejících s půdou není pro EU směrodatný ani vlastník, ani uživatel, ale to, k čemu se plocha užívá. Systém je postavený na tzv. produkčních blocích a zemědělských parcelách. Farmář pak k žádosti přikládá nezbytnou plochu osevů.
Právě vytvoření registru produkčních bloků a parcel bude pro Českou republiku z celého IACS ten nejsložitější úkol. Podle leteckých snímků, které dosud zmapovaly 70 procent našeho území, se celá republika rozdělí asi na 700 až 800 tisíc parcel, odhaduje Vilibald Knob.
Jak vymezíme produkční blok? Na leteckém snímku jsou to poměrně jasně čitelné plochy, trvale ohraničené pevnými překážkami - lesem, cestou, intravilánem obce, vodní plochou apod. Průměrná výměra bloku by podle předpokladů mohla být 15 hektarů, uvnitř pak bude několik parcel, jejich počet bude velmi různý.
Pilotní projekt
v Semilech
Zemědělci z okresu Semily měli o těchto věcech jasno jako jedni z prvních, a to díky pilotnímu projektu, který měl hlavně zjistit, jak finančně náročné bude zmapování území. V současné době je do produkčních bloků a parcel rozkreslen Východočeský kraj, kde vzniklo přibližně 16 tisíc produkčních bloků a 25 tisíc parcel. "Jejich velikosti jsou podstatně větší v nížinách a směrem k horám se zmenšují," doplnil šéf přes IACS. Ujišťuje, že všichni zemědělci budou přizváni k odsouhlasení hranic bloků a parcel na mapách, které vznikají a budou vznikat ve spolupráci pověřené firmy a územních odborů ministerstva zemědělství.
Z výšky pěti kilometrů je nyní letecky osnímkováno 70 procent našeho území a zbytek má být dokončen do června příštího roku. Menší členské státy EU snímkují území každý rok, u nás se zatím počítá s opakováním po třech letech.
Kolik nás bude
IACS stát
Ministerstvo zemědělství předpokládá, že kompletní náklady na vybudování systému dosáhnou 300 milionů korun. Přispět by měla také Evropská unie, která na nás IACS požaduje. Prostřednictvím PHARE 2000 bychom měli obdržet částku 81 milionů korun, která je podle Knoba již odsouhlasena. Z toho 31 milionů je určeno na pořízení hardware, z 50 milionů se mají hradit služby dlouhodobého experta pravděpodobně z Anglie, sedmi krátkodobých poradců z dalších členských zemí a také studijní cesty našich lidí. Na příští rok požaduje ČR u PHARE 145 milionů korun.
