Zemědělské poradenství má dva segmenty, a to poradenské kroužky a nově budovanou síť poradců, vysvětlil Martin Mistr, vedoucí sekce Podpora výzkumu a poradenství Ústavu zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI). Jak uvedl, toto rozdělení vychází z ministerstvem přijaté koncepce zemědělského poradenství, která vznikla s podporou projektu PHARE.
„Těžištěm poradenských kroužků jsou podnikatelské subjekty, které mají nějaké problémy a představu určitého cílového stavu. Aby jej dosáhly, najímají si komerční poradce. Na rozdíl od dřívější praxe musel letos každý zapojený podnik zaplatit všechny náklady na poradenství. Část z nich se mu bude kompenzovat, ale jen v tom případě, že poradenské služby opravdu využije,“ konstatoval Mistr a dodal: „Má-li podnik zaplatit desetitisíce korun a kompenzaci obdrží za několik měsíců, využívá takových poradenských služeb, které opravdu potřebuje. To se potvrdilo letos, kdy státní podpora díky masovému zakládání kroužků klesla na 36 %. Mnohé podniky proto od smlouvy odstoupily. Příspěvek státu nakonec činil 50 %.“
Druhý typ poradenských služeb pod patronací státu se postupně rozjíždí letos. Jeho základem je síť, v níž je zatím 35 státních poradců. Jejich úkolem bude poradenství ve veřejném zájmu, které bude hradit stát. Mělo by být zaměřeno na věci, které nepřinesou podnikům přímý ekonomický efekt. Jak Mistr poznamenal: „Problémem je, že kapacita sítě poradců není tak velká, aby mohla posloužit všem firmám a také to, že není zajištěno stoprocentní finanční krytí jejich práce. Podpora přes dotační tituly dělá systém velice nestabilní. Pokud MZe nezaručí jasný finanční tok na několik let dopředu, musí poradci část nákladů hradit svojí komerční činností, což ale nepřispívá k transparentnosti. Proto jsme navrhovali, aby se vypsaly pro poradenství jasně definované programy, které by smyly rozdíly mezi poradci privátního sektoru a těmi, kteří jsou zapojeni do státní sítě, aby se za jasně definovaných podmínek mohli tohoto typu poradenství podporovaného státem všichni zúčastnit. MZe by pak státním poradcům zadávalo pouze úkoly operativní do výše poskytnutých zdrojů.“
Kromě uvedených možností samozřejmě existuje běžné komerční poradenství, které si plně hradí ten, který o tuto službu projevil zájem. „Ve zmíněné koncepci MZe je jasně řečeno, že do dvou let by měli mít možnost i tito poradci se akreditovat. Podle ministerské koncepce by se v budoucnu do programů, které bude vypisovat resort, mohl zapojit pouze akreditovaný poradce, upozornil Mistr s tím, že akreditace tedy zatím není povinná, ale do budoucna může značně zúžit pole působení pro ty, kteří ji nebudou mít. Jak dále poznamenal, zároveň se postupně buduje informační systém, který bude sloužit zemědělské veřejnosti i poradcům. Jeho součástí je informační pult, kde již dnes denně přijímají kolem 15 dotazů, na něž odpovídají přímo pracovníci ÚZPI nebo příslušných výzkumných ústavů či univerzit.
