Vláda na středečním zasedání schválila ministru zemědělství Janu Fenclovi metodiku pro poskytnutí a rozdělení pětimiliardové kompenzace zemědělcům ke zmírnění následků škod, jež na porostech způsobilo jarní sucho.
Redakci Agrowebu to sdělila Jana Pelcová z tiskového odboru Úřadu vlády ČR. Metodika vymezuje katastrální území s nárokem na kompenzaci ztrát, bodově hodnotí poklesy výnosů zemědělských plodin a podle počtu bodů stanoví výši podpory. Spolu s metodikou schválila vláda i zprávu o výši zemědělských škod. Ministerstvo zemědělství vycházelo při vypracování metodiky ze seznamu katastrálních území, jenž vypracoval Český hydrometeorologický ústav, který každému území přiřazuje tzv. index sucha v rozpětí od -0,28 do 2,05. Záporný index znamená dostatek vláhy, zvyšující se hodnota indexu naopak vyjadřuje vyšší sucho. Index vypočetl ústav na základě dostupných meteorologických a pedologických parametrů. Na základě tohoto seznamu rozdělilo MZe katastrální území do tří pásem sucha. Pásmo totálního sucha ministerstvo klasifikuje indexem vyšším nebo rovným 1,05. Pásmu silného sucha přísluší index v intervalu od 0,7 včetně do 1,05 a pásmo mírného sucha hodnotí MZe indexem od 0,35 včetně do 0,7. Index sucha vyšší než nula a nižší než 0,35 zahrnuje pásmo žádného nebo velmi mírného sucha bez vlivu na výnosy plodin. Hektar zaoraných porostů zemědělských plodin pak hodnotí MZe 80 body bez ohledu na skutečnost, zda jde o jařiny či ozimy. Porosty poškozené z více než 70 procent klasifikuje ministerstvo 60 body za hektar rovněž bez ohledu na skupinu plodin. Ostatním poškozeným porostům připadá hodnocení v závislosti na typu pásma nebo skupině plodin. Výše jednotlivých kompenzací přidělených zemědělcům závisí tedy na celkovém počtu bodů, tj. na počtu platných a prověřených žádostí o kompenzaci. Žádosti budou přijímat územní odbory ministerstva zemědělství a podle Jiřího Felčárka z tiskového oddělení MZe se hrubý odhad výše jednoho bodu pohybuje od 100 až 200 korun. Celkové škody, které zemědělci utrpěli, přesahují podle MZe původně odhadovaných 10,7 miliardy korun. Důvodem je především vývoj počasí v období sklizně. Pětimiliardovou pomoc zemědělcům za škody způsobené suchem chce stát krýt vydáním dluhopisů.
