Kapitola 7: Zemědělství
Zemědělství v České republice v roce 1999 představovalo 3,7 % hrubé přidané hodnoty, zatímco v roce 1998 to bylo 4,6 %. Zaměstnanost v zemědělství v minulých letech poklesla, nyní představuje 5,3 % z celkové zaměstnanosti. Za stejné období se hrubá zemědělská výroba zvýšila o 9,1 %, z toho 10,6 % nárůst byl v úrovni sklizně a 5,6 % nárůst v produkci hospodářských zvířat.
V roce 1999 se zvýšil dovoz zemědělských výrobků z České republiky do EU na 379 milionů eur, v roce 1998 to bylo 299 milionů eur. Za stejné období se vývoz EU do České republiky nezměnil, představuje 954 milionů eur. Obchodní bilance ve prospěch EU dosáhla v roce 1999 575 milionů eur, v roce 1998 to bylo 655 milionů eur. V důsledku nových vzájemných ústupků vyjednaných Evropskou dohodou bude přibližně polovina dovozu zemědělských produktů do EU a jedna třetina vývozu zemědělských produktů z EU vyjmuta z povinnosti platit clo (viz sekce A.b - Vztahy mezi Evropskou unií a Českou republikou).
V lednu 2000 vláda přijala Zaváděcí strategii pro oblast zemědělství, kde stanovila program činností provedených před přistoupením k EU. Novela přijatá v lednu 2000 pozměňuje zákon o restituci zemědělského majetku a umožňuje restituci zemědělské půdy zkonfiskované během druhé světové války. Původně totiž zákon o restituci umožňoval pouze restituci zemědělského majetku zkonfiskovaného po roce 1948.
Horizontální otázky
Za poslední rok se v těchto oblastech sice pokročilo, ale jen omezeně. Krátkodobé priority z přidruženého partnerství roku 1999 zahrnují přípravu opatření požadovaných na zavádění Společné zemědělské politiky (CAP). Za poslední rok Česká republika učinila určité pokroky přijetím některých opatření vztahujících se k Evropské zemědělské směrnici a Garančnímu Fondu (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund - EAGGF). V srpnu 2000 vešel v platnost zákon o státním zemědělském intervenčním fondu, který je základem pro nový systém tržní regulace zemědělských a potravinových výrobků pocházejících z České republiky. Tento nový zákon se částečně shoduje se současnou komunitární legislativou. Obsahuje základní ustanovení o organizacích Evropského jednotného trhu, o integrované správě a kontrolním systému (IACS) a ostatních funkcích intervenčních agentur.
V říjnu 2000 Evropská komise schválila plán na rozvoj venkova SAPARD, který popisuje hlavní rysy politiky zaměřené na rozvoj venkova a hlavní cíle, kterých je třeba s pomocí SAPARD v České republice dosáhnout. Akreditace agentury SAPARD právě probíhá. (Viz Sekce A.b - Vztahy mezi Evropskou unií a Českou republikou).
Co se týče příprav na založení Integrované správy a kontrolního systému (IACS) v České republice, je znatelný pokrok v registraci zvířat. V červenci 1999 byl zaveden systém na identifikaci a registraci dobytka. V souladu s novým zákonem o veterinární péči a novým zákonem o péči o zvířata, chov a registraci bude nový systém pro dobytek závazný do ledna 2001 a poté, do dubna 2002, bude rozšířen na ovce, kozy a prasata.
Nový zákon ustavující Státní intervenční fond obsahuje základní ustanovení ohledně IACS.
V přidruženém partnerství roku 1999 představuje harmonizace systémů identifikace zvířat krátkodobou prioritu.
V roce 2000 byl přijat zákon o ekologickém zemědělství, který stanovil pravidla pro ekologické zemědělství a označování bio-potravin a požadavky na dovoz bio-produktů z ostatních zemí. To umožní přístup k ekologicky orientovaným strukturálním programům EU a odpovídá pravidlům Společenství v oblasti organického hospodaření.
V srpnu 2000 byla přijata novela zákona o potravinových a tabákových výrobcích. Ten sbližuje legislativu s komunitární legislativou v oblasti označování potravin, způsobu výroby, dovozu a prodeje nových druhů potravin, zejména potravin vyrobených z geneticky modifikovaných organismů. V této oblasti byla rovněž schválena celá řada vyhlášek (viz Kapitola 1 - Volný pohyb zboží).
Legislativa České republiky je částečně v souladu s komunitárním acquis, avšak je ještě třeba zavést kontrolní systém.
Organizace společného trhu
V této oblasti Česká republika za poslední rok značně pokročila v zavádění administrativní struktury, zejména s přijetím zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, který obsahuje základní ustanovení o zřízení organizací společného trhu. To může vytvořit základ pro celou řadu zemědělských předpisů, jako například zavedení politiky kvót na trh s mlékem, cukrem a bramborovým škrobem. Jistý pokrok byl rovněž zaznamenán přijetím specifických předpisů, které organizují různé trhy spadající pod acquis. Co se týče osevních plodin, v únoru 2000 byla přijata vyhláška, která stanovuje opatření a státní intervenci při vytváření podmínek pro udržení řepy cukrovky a výrobu cukru a pro stabilizaci trhu s cukrem. Vyhláška stanovuje dočasná opatření platná pro jeden rok a představuje krok směrem ke sblížení s acquis.V dubnu 2000 bylo při Ministerstvu zemědělství založeno oddělení pro cukr.
V oblasti specializovaných plodin v srpnu 2000 vešla v platnost novela zákona o vinohradnictví a vinařství, která částečně sbližuje legislativu s komunitární legislativou ohledně vína a jehož funkcí je zaplnit mezeru před vstupem v platnost nového zákona o vinohradnictví a vinařství. V to spadají enologické činnosti, požadavky na dovážená vína, rejstřík vinic, podmínky pro výrobu kvalitních vín a značení jednotlivých typů vína.
V květnu 2000 vstoupila v platnost novela zákona o ochraně chmele. Cílem této novely k zákonu o ochraně chmele je zajistit stejnou míru kvalitativní kontroly chmele a chmelových výrobků u domácích výrobců a dovozců. Tato novela se částečně shoduje s acquis. V březnu 2000 bylo při Ústředním ústavu pro dohled a testování v zemědělství zřízeno nové oddělení pro trvalé osázení. Jeho úkolem bude připravit zavedení systému smluvní registrace v sektoru chmelu v souladu s komunitárními nařízeními.
Ve vztahu k výrobkům živočišné výroby se vláda v souladu s novým zákonem o Státním zemědělském intervenčním fondu rozhodla zavést k dubnu 2001 kvóty na mléko. Při Výzkumném ústavu pro živočišnou výrobu bylo zřízeno oddělení pro klasifikaci jatečních zvířat, jehož úkolem je provádět činnosti budoucího Klasifikačního úřadu. Zavedení jednotné klasifikace poražených zvířat (SEUROP) se předpokládá už v novele k zákonu o potravinách, přijatému v srpnu 2000.
Veterinární a fytosanitární legislativa
Krátkodobé priority přidruženého partnerství roku 1999 zahrnují harmonizaci legislativy a zlepšení kontroly ve veterinárním a fytosanitárním sektoru. Rovněž je záhodno vypracovat plán k modernizaci masokombinátů a mlékáren, aby došlo ke splnění hygienických norem EU a norem pro veřejné zdraví. V oblasti veterinární péče vstoupil v roce 1999 v platnost nový zákon o veterinární péči. Zabývá se podmínkami veterinární péče, identifikací a registrací zvířat, otázkou adekvátní péče o zvířata a podmínkami obchodu se zvířaty. Byla vydána celá řada vyhlášek. Nový zákon o veterinární péči v této oblasti nezajišťuje úplnou transpozici všech komunitárních směrnic.
V květnu 2000 byl přijat zákon o zlepšení podmínek hospodářských zvířat, chovu a registraci. Tento zákon mění strukturu a organizaci chovu hospodářských zvířat a představuje další krok směrem k harmonizaci s legislativou EU.
Systém HACCP (Hazard Analysis at Critical Control Points - Analýza rizika v kritických kontrolních bodech), který se zabývá opatřeními k identifikaci a kontrole rizika týkajícího se zpracování potravin a monitoringem bezpečnostních norem, se stal závazný pro veškeré zpracování potravin v lednu 2000. Co se týče administrativní kapacity, při Státní veterinární správě bylo v lednu 2000 zřízeno oddělení péče o zvířata.
Ve fytosanitární oblasti byla v roce 2000 přijata novela zákona o krmivu, která přinesla další harmonizaci s acquis v oblasti krmení zvířat, přesto ještě zůstávají jisté nedostatky v oblasti inspekce. Novela stanoví pravidla pro výrobu, užívání a oběh krmiva a přídavných látek, včetně kontrol a sankcí.
Celkové zhodnocení
S ohledem na legislativní sblížení a zakládání zaváděcích struktur pro CAP se dá hovořit o celkovém pokroku. Přesto je nutné ještě zvýšit úsilí, zejména v oblasti zavádění pravidel tržní organizace ve specifických sektorech a posilování administrativních struktur tak, aby efektivně zaváděly veterinární a fytosanitární acquis.
Pro přípravu budoucího vedení Společné zemědělské politiky je potřeba, aby Ministerstvo zemědělství provedlo restrukturalizaci své organizace a zrychlilo postup rozhodovacích procesů. V oblasti horizontálních otázek je potřeba dalších kroků tak, aby došlo k harmonizaci legislativy v oblasti obchodních mechanismů.
V oblasti politiky kvality je nutné zavést kontrolní mechanismy, které by odpovídaly požadavkům Společenství. Je třeba zavést další opatření k zajištění plně funkční a akreditované Agentury SAPARD. Zejména je nutno se zaměřit na otázky platebních postupů, účetnictví a rovněž plně funkčního vnitřního auditu, což je klíčový požadavek pro akreditaci Agentury SAPARD.
S ohledem na budoucí řízení CAP je rovněž potřeba dokončit organizační restrukturalizaci Ministerstva zemědělství.
V přípravách pro zavedení IACS (integrovaná správa a kontrolní systém EU) bylo dosaženo značného pokroku zejména v oblasti systému identifikace a registrace zvířat.
Pro zavedení efektivního systému prevence chorob napadajících zvířata je nutné zavést centralizaci a napojení na českou síť epidemiologické kontroly.
Přípravy na zřízení identifikačního systému pozemků již začaly, avšak nebyly ještě dokončeny.
Co se týče datové sítě účetní evidence v zemědělství (FADN), dosavadní šetření odpovídají acquis jen částečně. Sběr dat a administrativní kapacita musí být sjednoceny s požadavky Společenství a rovněž je nutno zajistit spolupráci na výměně dat.
Co se týče zavádění organizací společného trhu, stále chybí efektivní síť se spolehlivým monitorovacím systémem trhu, který by byl schopen shromažďovat údaje o cenách v reálném čase na všech místech.
Je nutno doplnit legislativu zřizující normy kvality a prodeje pro osevní plodiny a produkty živočišné výroby. Česká republika rovněž musí doplnit tržní regulaci pro specializované plodiny.
Současné marketingové normy pro ovoce a zeleninu jsou v souladu s komunitárními požadavky. Je však potřeba reorganizovat systém kontroly kvality v oblasti ovoce a zeleniny.
Existující právní rámec pro organizace výrobců neodpovídá požadavkům Společenství. Vláda však podporuje zřízení marketingové organizace výrobců již od ledna 1999.
V oblasti rozvoje venkova a lesnictví je horizontální legislativa z větší části zavedena, je nutné jen dokončit administrativní struktury pro zavedení.
Co se týče oblasti veterinární péče, v harmonizaci legislativy byl učiněn značný pokrok a horizontální legislativa ve značné míře existuje. Další pokrok je však ještě třeba v oblasti transpozice veterinární legislativy, například v oblasti ochrany zvířat, kontroly bezpečnosti potravin a pravidel stanovujících dovoz ze třetích zemí. Veterinární správa i potravinářská inspekce obecně fungují dobře, ale je potřeba zdokonalit kvalifikaci zaměstnanců a zlepšit technické vybavení. V oblasti veterinární kontroly na vnitřním trhu je ještě potřeba dokončit zavedení vnitřního počítačového systému propojujícího veterinární úřady uvnitř země a vnějšího kontrolního systému pohybu (ANIMO). Jistý pokrok byl učiněn v systému identifikace a registrace dobytka, ale podle přijatých rozhodnutí je ještě třeba jej rozšířit na ostatní druhy. Je potřeba posílit hraniční inspekční stanoviště a kontrolu dovozu a sladit je s komunitárními požadavky. V modernizaci dvou hraničních stanovišť na ruzyňském letišti a letišti v Děčíně došlo jen k nepatrnému pokroku. Je nutné dokončit infrastrukturu a adekvátním způsobem ji vybavit, rovněž zaměstnanci by měli být školeni s ohledem na kontrolní hraniční postupy.
V oblasti kontroly epidemií zvířat a zdraví zvířat je potřeba dokončit přípravy na účast v ohlašovacím systému zvířat (ADNS). Předseda veterinárního úřadu by měl být oprávněn k přijímání nezbytných bezpečnostních opatření v naléhavých případech.
Značná část zpracovatelských závodů zpracovávajících výrobky živočišného původu stále ještě nesplňuje komunitární požadavky na hygienu a veřejné zdraví. Je nutné je modernizovat zejména co se týče výstavby, vybavení, kvality vody, čisticích systémů a školení pracovníků.
V oblasti nakládání s biologickým odpadem většina závodů pracujících s vysokorizikovým odpadem funguje v souladu s komunitárními požadavky. Česká zemědělská a potravinářská inspekce funguje relativně dobře, avšak je potřeba zlepšit specializované vybavení a odbornou způsobilost zaměstnanců.
Ve fytosanitární oblasti je většina zákonů v souladu s acquis, avšak je třeba usilovat o úplný soulad. Co se týče vymahatelnosti, je nutné modernizovat fytosanitární kontrolu tak, aby plně odpovídala požadavkům Společenství, včetně hraničních kontrolních postupů, metodologie odebírání vzorků pro rostliny a rostlinné výrobky, šetření, monitoringu a registračních systémů. Státní fytosanitární správa připravuje napojení na informační systém EUROPHYT v oblasti zdraví rostlin a škodlivých organismů. Státní fytosanitární správa obecně funguje dobře, ale je třeba zajistit dostatečný počet adekvátně vyškolených pracovníků a odpovídající vybavení. Situace ve specializovaném vybavení se zlepšila, ale bude třeba ještě dalších investic.
Kapitola 8 : Rybolov
Rybolov je v České republice omezen na sladkovodní ryby, zejména kapra. Od vydání posledního posudku Komise nedošlo k žádným podstatným změnám ohledně řízení zdrojů a kontroly, mezinárodních dohod o rybolovu, organizace společného trhu nebo státní subvence a strukturálních postupů. Celkové zhodnocení Pro zavedení Společné rybářské politiky je potřebný další rozvoj v oblasti transpozice legislativy a administrativní kapacity. Legislativní transpozice je potřebná zejména v oblasti veřejného zdraví a zdraví zvířat.
Je třeba přijmout zákony ohledně kontroly dovážených ryb. V oblasti rybích výrobků a živých ryb určených pro přímou spotřebu jsou podmínky pro výrobu a vývoz do EU adekvátní.
Vývozní potvrzení o zdraví a aspekty veřejného zdraví jsou dodržovány. Přesto by se pro živé ryby určené k vývozu do EU měly rovněž vydávat potvrzení o veřejném zdraví. Například pro kontaminanty životního prostředí by měly být navrhnuty monitorovací plány.
Rovněž je nutné zavést systém kontroly zdrojů a druhů ryb.
V roce 1999 bylo při Ministerstvu zemědělství zřízeno zvláštní oddělení, jehož úkolem bylo zdokonalit správu úkolů spojených s přidružením k EU v oblasti ryb a rybářství. Oddělení funguje uspokojivě, ale je třeba ho posílit v oblasti expertízy a technického vybavení s ohledem na předpokládaný nárůst práce.
Pro sladění zpracování a prodeje rybích výrobků s praktikami EU je potřeba podpořit zakládání organizací producentů. Rovněž je potřeba zakládat instituce, které by zaváděly acquis v oblasti kontroly zavádění standardů společného trhu, sbíraly a přenášely by údaje ohledně cenového režimu a aplikovaly by podmínky uznání organizací producentů.
Rovněž by měly zavést acquis týkající se řízení komunitárních strukturních postupů v rybářství. Pro zavedení dobře fungujícího monitorovacího systému ohledně kontroly zdrojů a dovozu ryb je třeba zlepšit spolupráci mezi příslušnými úřady.
