Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přebral po svém předchůdci regulaci trhu, nově bude od příštího roku zúřadovávat také některé podpůrné programy. Jak fond naloží s 4,23 miliardami korun, přidělenými v návrhu státního rozpočtu, vysvětloval ředitel Jan Höck minulý týden ve sněmovním zemědělském výboru. Rozdělení peněz obhájil. Zásadní výhrady k filozofii podpor totiž vznesli pouze poslanci ODS. Celý výbor se shodl jen na kosmetických úpravách, které by se také v rozpočtu fondu na příští rok měly promítnout. konečné slovo bude mít sněmovna při projednávání státního rozpočtu.
Vedle intervenčního nákupu potravinářské pšenice bude SZIF zasahovat do komodity mléko, bramborový a pšeničný škrob, slad a také vyplácet podpory za uvedení půdy do klidu. Na subvencování exportu mlékárenských výrobků chce fond vyčlenit 1,265 miliardy korun, když počítá s přebytkem 550 milionů litrů. Sto milionů korun by mělo jít na kompenzační platby za mléko v souvislosti se zavedením mléčných kvót. Na litr by pak průměrná platba činila čtyři haléře. SZIF přebírá od ministerstva zemědělství program školní mléko, na který chce věnovat 80 milionů korun, tedy o 30 milionů více než letos. Vyšší příděl obhajoval Höck vysvělením, že se rozšíří sortiment a dotované mléko dostanou i žáci 4. tříd.
Novinkou bude podpora uvádění 5 až 10 procent půdy do klidu. Zemědělec má dostat na hektar orné půdy 5500 korun, přitom na této půdě může pěstovat plodiny k nepotravinářskému využití. Na tento účel by podle předpokladu SZIF měla jít jedna miliarda korun, což by podle Höcka odpovídalo ploše kolem 180 tisíc hektarů. Pro nákup řepky určené pro výrobu metylesteru do směsné bionafty fond uvažuje s 600 miliony korun. Stejnou částku vyčlenil na tzv. přímou platbu na ornou půdu, kde chce 250 až 450 korunami na hektar posílit příjmy zemědělců. Hlavně tuto podporu „neuvádění půdy do klidu“ zpochybňovali Jaroslav Pešán a Miroslav Kučera, který neúspěšně navrhoval, aby se takto nesmyslně vynaložených 600 milionů korun a sto milionů na kompenzační platby za mléko převedlo do přímých dotačních titulů.
Zemědělský výbor prosazuje, aby se podpora výroby a exportu škrobu týkala nejen bramborového, jak zamýšlel SZIF, ale i pšeničného. Současně souhlasil s povýšením prostředků na škrob ze 60 milionů na 90 milionů korun na úkor přímé platby na ornou půdu, která se tak z 600 milionů snižuje na 570 milionů korun. Na vývoz až 150 tisíc tun sladu při podpoře 500 korun za tunu fond vyčlenil 75 milionů korun.
