Česká republika zlepšila tempo příprav na vstup do Evropské unie. Vyplývá to z letošní hodnotící zprávy Evropské komise, která byla oficiálně zveřejněna minulou středu. Zatímco v mnoha oblastech Komise naši snahu oceňuje, například v ekonomických kritériích jsme se spolu se Slovinskem umístili až na pomyslné třetí příčce. Tedy nejen za z tohoto pohledu jasnými premianty Maltou a Kyprem, ale také za Polskem, Maďarskem a Estonskem, která se dělí o druhou pozici.
Podle vedoucího Delegace Evropské komise v ČR Ramiro Cibriána jsou však ekonomická kritéria pouze jedním z měřítek pokroku. Přihlédne-li se ke všem kritériím, celkové rozdíly mezi jednotlivými státy první skupiny tak malé, že není možné stanovit nějaké pořadí.
Pravidelnou zprávu letos doprovází strategický dokument o rozšíření. Na švédské předsednictví, které začíná počátkem příštího roku, by podle něj mělo připadnout jednání o vnitřním trhu. Blok zejména z pohledu financí náročných problémů, tedy zemědělství a strukturálních fondů, by se měl uzavřít v době španělského předsednictví, tj. v prvním pololetí roku 2002. Státy, které splní daná kritéria a dokončí jednání, by mohly vstoupit do EU na konci roku 2002. Komise přitom dává výhodné podmínky i druhé skupině čekatelů (mezi nimiž je i Slovensko), aby mohly dohnat kandidátské státy první skupiny. Cibrián však připomněl, že tento dokument, stejně jako samotnou hodnotící zprávu, ještě musí samozřejmě schválit Evropská rada na svém prosincovém jednání v Nice.
Zpráva konstatuje, že v ČR je tržní ekonomika, která bude „v blízké budoucnosti schopná obstát v konkurenčním prostředí EU.“ Největší pokrok udělal náš stát podle Cibriána například v oblasti volného pohybu zboží, v ochraně intelektuálního vlastnictví či v přípravě regionálních programů. Naproti tomu je zapotřebí zvýšit úsilí v oblasti životního prostředí, audiovizuální politiky, justice a vnitra. Komisi se také nelíbí novela zákona o České národní bance, doporučuje zlepšit postupy, které vedou ke konkurzu apod. Za nejdůležitější označil Cibrián tři priority, na které je nutné upřít pozornost, a to strukturální reformu hospodářství, reformu soudnictví a reformu státní správy.
Pokud jde o zemědělství, zpráva hodnotí pozitivně zejména založení Státního intervenčního fondu jako důležitého nástroje pro přijetí Společné zemědělské politiky. Připomíná však, že je nutné zvýšit úsilí zvláště v zavádění směrnic na organizaci trhu v určitých sektorech a posílit administrativní struktury pro efektivní uplatňování veterinární a fytosanitární legislativy.
Komise požaduje vytvoření spolehlivého systému na monitoring trhu, který by shromažďoval aktuální údaje o cenách ze všech článků řetězce. Konstatuje také, že je zapotřebí zajistit plnou funkci a akreditaci SAPARD agentury a změnit organizační strukturu ministerstva zemědělství tak, aby bylo v budoucnu schopné řídit sektor v souladu se Společnou zemědělskou politikou. Zpráva chválí pokrok v systému registrace a identifikace zvířat. Pozitivně hodnotí také posun v přijímání veterinární legislativy, má však výhrady k jejímu pomalému zavádění do praxe, zejména pokud jde o welfare zvířat, kontrolu bezpečnosti potravin a otázku dovozu ze třetích zemí. Upozorňuje, že podstatná část podniků zpracovávajících produkty živočišného původu doposud nesplňuje požadavky Unie na hygienu a veřejné zdraví.
