Nezdá se, že by privatizace půl milionu hektarů státní zemědělské půdy, započatá v letošním roce, byla otázkou jen několika málo let. Doba odstátnění přitom souvisí s naším vstupem do Evropské unie a jejím reálným požadavkem na volný trh s půdou. Při celé řadě překážek, které brzdí privatizaci, by se celý proces mohl protáhnout až na třicet či čtyřicet let.
Privatizaci komplikují neukončené restituce, pojmenovává první ze zádrhelů tiskový mluvčí Pozemkového fondu ČR Michal Bureš. V současné době jsou nároky na náhradní pozemky vypořádány zhruba ze 40 procent. Čili je potřeba ještě převést náhradní pozemky v rozsahu zhruba 50 až 55 tisíc hektarů. „Proces rozhodnutí o restitučních nárocích podle zákona o půdě dosud neskončil, probíhá řada soudních sporů, navíc zákon č. 212/2000, o zmírnění některých majetkových křivd z holocaustu, otevírá lhůty pro uplatnění restitučních nároků dalších osob,“ připomíná Bureš.
Problémy podle něho pramení také z chybějících dokladů o vlastnictví, a tím i správnosti evidence těchto vztahů. Neukončená přídělová a scelovací řízení se týkají asi 2600 katastrálních území, což představuje 200 tisíc hektarů státní půdy. Souběh dvou zákonů (o půdě a prodeji půdy) v podstatě prodloužil restituční proces vydávání náhradních pozemků. „Oprávněné osoby mají většinou zájem rovněž o pozemky, o něž mohou ze zákona o prodeji půdy žádat obce, a tak dochází k zásadnímu střetu, který vede k poklesu zájmu oprávněných osob o pozemky veřejně nabízené Pozemkovým fondem,“ popisuje Bureš praktické obtíže.
Vedle bezúplatného převodu pozemků oprávněným osobám probíhá prodej půdy přímo nabyvatelům (spoluvlastníci pozemků, majitelé budov nacházejících se na pozemku ve vlastnictví státu, obce, veřejné vysoké školy) a veřejná nabídka pozemků – nejprve oprávněným osobám a v dalších kolech nabyvatelům vymezených zákonem o prodeji půdy. Při prověřování, které předchází zařazení pozemků do veřejné nabídky, se ke každému pozemku vyjadřuje 10 až 12 institucí – tolik pro ilustraci administrativní náročnosti.
„Pro nabídku oprávněným osobám Pozemkový fond ČR prozatím prověřil více než 40 tisíc hektarů, přičemž přibližně 60 procent z nich bylo vyřazeno. Zájemci se přihlásili ani ne o 35 procent z nabízených 16,7 tisíc hektarů pozemků,“ dokreslil Bureš.
Po svých propočtech Pozemkový fond také zjistil pozoruhodnou věc: Z procesu odstátnění je dlouhodobě vyřazena prakticky polovina státní půdy. Na vysvětlení Bureš dodává: „Pro nároky obcí lze uvažovat s rezervou zhruba 60 až 70 tisíc ha státní půdy. Kolem 120 až 150 tisíc ha je vyloučeno z převodu kvůli zřízení systémů ekologické stability. Se zhruba 40 až 50 tisíci ha je pak nutné počítat pro ostatní důvody.“ Samotný prodej státní půdy je natolik administrativně náročný, že se může protáhnout až na 40 let, pokud by vše pokračovalo dosavadním tempem. Limitující je i kapacita institucí, které se k prodeji vyjadřují. Ročně jsou schopny prověřit kolem 50 až 60 tisíc hektarů.
K urychlení prodeje státní půdy by měla pomoci novela zákona o prodeji státní půdy, která je v současné době ve stadiu projednávání ve vnitřním připomínkovém řízení na Ministerstvu zemědělství ČR.
V současné době probíhá druhé kolo prodeje státní půdy. Do 24. listopadu 2000 si mohou zájemci vybírat z nabídky 4400 pozemků o výměře 3200 hektarů. Při prvním kole veřejné nabídky nebyl zájem nijak mimořádný. Z nabízených 2568 pozemků o výměře 1766 ha se podařilo prodat pouze 20 procent pozemků, resp. 37 procent výměry, tj.655 hektarů.
