Vlna zakládání specializovaných velkovýkrmen prasat, které podle socialistických plánů měly chrlit vepřové maso pro celé okresy, je dávnou minulostí, většina těchto objektů dál slouží. Na Mladoboleslavsku vznikl takový podnik před třiceti lety. Od té doby změnil Společný družstevní podnik nejen svůj název na PROMA-družstvo, ale díky investicím do technologií obrovsky posunul své výrobní výsledky. Patří mezi přední producenty vepřového masa u nás, pochopitelně však sleduje konkurenci směrem na Západ.
„Vím, že se nemáme za co stydět,“ říká Josef Luka, ředitel PROMA-družstvo, když srovnává výrobní technologie a výsledky v užitkovosti s významným evropským producentem prasat - Dánskem. Když si tam ale chtěl prohlédnout stejně starou výkrmnu, měl smůlu. „Po dvaceti, třiceti letech se velkovýkrmna v Dánsku většinou zbourá a postaví nová. Chovatel si vezme úvěr, který je díky pomoci státu výhodný, a postaví novou farmu. Přitom si zároveň pořídí pokrokovější technologii. Naše haly, které pamatují i třicet let, jsou morálně zastaralé a nedovolují nám přejít na modernější technologie a ještě více uspořit na lidské práci,“ přece jen přiznává Luka jistý handicap.
V posledních letech mladoboleslavské družstvo zvýšilo produktivitu práce čtyřnásobně. Jeden člověk obslouží podle ředitele 2800 prasat ve výkrmu. Místo 120 lidí jich dnes podnik zaměstnává 80, i když ke čtyřem „prasečím“ farmám (v Březině, Libichově, Valovicím a Luštěnicím) přibral před dvěma lety ještě další farmu v Náhlově, aby si alespoň částečně vyrobil krmné obilí a zároveň investuje do chovu masného skotu. Zatím malé stádo plemene hereford plánuje rozšířit na cílových 200 až 250 kusů.
Přestože jedny z největších nákladů podniku představují výdaje na údržbu a opravy, díky nimž jsou provozovny ve slušném stavu, zamýšlejí se ředitel a majitelé - zemědělské podniky na okrese Mladá Boleslav - nad tím, co s budovami, které pomalu dožívají. Postavit novou farmu na zelené louce, o němž zatím jen velmi předběžně uvažují, není jen otázkou peněz. Větším problémem je podle Luky sehnat lokalitu. „Po revoluci jsme z hlediska ekologie udělali velký kus práce. Voňavá prasata však dělat neumíme,“ naznačuje občasné výhrady obyvatel obcí, ve kterých má družstvo jednotlivé farmy. Předpokládá tedy, že výstavba nové kapacity by určitě vzbudila nevoli místních občanů.
Ročně produkuje PROMA-družstvo kolem 3800 tun jatečných prasat a 31,5 tisíce zástavových selat pro výkrm. Na jednu prasnici tu odchovávají 22 selat. Průměrný denní přírůstek ve výkrmu je 750 gramů se spotřebou krmení 2,7 až 2,9 kg na jeden kilogram přírůstku. Na objektivní hodnocení jatečných zvířat se mladoboleslavský producent připravoval už v době, kdy žádná jatka u nás kvalitu nerozlišovaly. Proto zavedení SEUROPu, v příštím roce povinně pro všechny zpracovatele, jednoznačně vítá. „Naše prasata mají 55 až 57procentní podíl libové svaloviny. Na základě dohody Agroporku se skupinou masokombinátů na rok 2001 je základem pro zpenežování podle SEUROPu 53,5 procenta libové svaloviny. Prodávat podle tohoto systému je pro nás určitě příznivé,“ těší se ředitel družstva, ale nestěžuje si ani na ceny v letošním roce. Jak však dodává, nebýt krachu mladoboleslavského masokombinátu hned na samém počátku. Družstvu dluží tento dlouholetý odběratel, nyní v konkursu, šest milionů korun. Konkursní správce se nechal slyšet, že věřitelé budou uspokojeni ze sedmi procent. Po těchto zkušenostech PROMA-družstvo oceňuje, že Agropork, u jehož zrodu také stálo, nedávno učinil významný krok a všem členům garantuje, že za dodaná zvířata dostanou zaplaceno, i když některý z odběratelů zkrachuje.
Odbytové družstvo Agropork podle Luky letos určitě sehrálo pozitivní úlohu v cenovém vývoji. Zpočátku pomohlo zbrzdit pád ceny pod 30 korun za kilogram. „I když nás nyní těší určitý hlad po surovině a v uvozovkách si můžeme diktovat, nechce Agropork situace zneužívat a další růst cen spíš tlumí,“ říká Luka. Jak poznamenává, je to vidět i z chování samotných řezníků, když někteří nabízejí ostatním dodavatelům cenu o korunu vyšší. Zatím nedoceněná role Agroporku je podle něho také v tom, že solidním masokombinátům bude snižovat konkurenci. Vyřadí totiž ze seznamu svých odběratelů ty, kteří neplatí, nebo platí špatně a v dlouhých lhůtách.