Potřebu zavést systém řízení a zpracování mléka chápe Petr Marek, ředitel choceňské mlékárny Zamilk. Jak ale dodává, nemusí být právě na úrovni Evropské unie, protože u nás jsou jiné podmínky. "Rozumím tomu, že se na vstup do EU musíme připravit. Ovšem zavádět mléčné kvóty v době, kdy to ještě není nutné a chceme zvyšovat produkci, pokládám za protismyslné," říká. Upozorňuje také, že mít kvótu ještě zdaleka neznamená pro výrobce jistý odbyt.
Na příkladu choceňské mlékárny popisuje nedostatky kvotace: "Naše mlékárna veškeré výrobky umísťuje na domácím trhu. Když dojde ke krácení dodavatelů, přijdeme o mléko, které nám nikdo jiný nedá. Mlékárny si budou mléko hájit, přestože třeba 70 procent zpracovaného mléka vyvážejí se státní dotací. Ohromné dopady bude mít nemožnost saldování. Situaci, kdy někteří dodavatelé nenaplní kvótu, zatímco jiní ji překročí, bychom mohli na úrovni mlékáren vyřešit. To ale zákon o intervenčním fondu zakazuje."
Když už kvóty musejí být, tak příští rok alespoň bez sankcí za jejich překročení. Kvóty na zkoušku doporučuje nejen ředitel Marek, ale tento kompromis má více zastánců. Podle Josefa Vrzáně z MZe to však vylučuje zákon o intervenčním fondu, kde je zakotvena pokuta 115 procent za překročení kvóty.
Dosažení národní kvóty 3,01 miliardy litrů mléka, což stále zůstává naším cílem, nepovažuje Vrzáň za nereálné. "Předpokládáme, že spotřeba mléka poroste a celková kvóta se bude zvyšovat díky každoročním přídělům ze státní rezervy. Pro první kvótový rok 2001/02 bude aktuální kvóta asi 2,6 miliardy litrů, z toho 2,5 mld. litrů odhadujeme tržní produkci, 40 až 50 mil. litrů přímý prodej a 50 mil. rezerva," propočítává.