Hlavně otázka označování a schvalování geneticky modifikovaných potravin (GMO) je v popředí zájmu, který doprovází novelu zákona 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Podle Bedřicha Škopka z ministerstva zemědělství se však novela zabývá celou skupinou tzv. nových potravin. „V této skupině jsou věci možná více rizikové, než potraviny z GMO,“ upozornil. Novela však přináší výrobcům i prodejcům další změny.
Jde například o nové potraviny vyrobené z hub, řas a mikroorganismů nebo potraviny s pozměněnou molekulární strukturou, či potraviny získané novými technologiemi, které jim dávají jiné vlastnosti, než mají potraviny konvenční.
Problematiku GMO řeší nejméně dva zákony. Kromě samotné novely zákona 110/1997 Sb.o potravinách a tabákových výrobcích je to i zákon 153/2000 Sb., o nakládání s GMO. Tyto legislativní normy zaručují, že do oběhu a do životního prostředí se dostanou jen takové produkty GMO, a tím i potenciální suroviny pro výrobu potravin, které jsou zdravotně nezávadné. Podmínky a režim jejich schvalování jsou totiž velmi tvrdé a přísné. Novela stanovuje přímo, které doklady, dokumenty, atesty, certifikáty, odborné posudky apod., musí být k žádosti o schválení výroby takovéto potraviny předloženy, aby ministerstvo zdravotnictví mohlo objektivně rozhodnout. To platí i pro ostatní typy nových potravin.
Nově budou výrobci například muset dodržovat stanovené požadavky nejen na hotové potraviny, ale pokud to příslušná vyhláška určí, i na suroviny pro jejich výrobu. Při výrobě potravin, které se konzumují bez tepelné úpravy (lahůdky, cukrářské výrobky), budou muset používat pouze tepelně upravené vaječné obsahy. Při produkci potravin se nadále bude uplatňovat pouze pitná voda. Výjimky může v ojedinělých případech povolit jenom ministerstvo zdravotnictví a jeho orgány. Novela také předepisuje, že výrobce musí zajistit pravidelnou kontrolu jakosti a nezávadnosti svých výrobků. Rozsah a zaměření své produkce musí potravináři přizpůsobit nařízení vlády, které vydá na základě zákona o krizovém stavu.
Zákaz uvádění do oběhu se nadále nebude týkat jen potravin zdravotně závadných, s prošlým datem použitelnosti, klamavě označených či neznámého původu. Rozšíří se i na potraviny, jejichž obal je poškozen nebo deformován, a také na potraviny, které jsou nabízeny klamavým způsobem. Pokud prodejce potravinu rozbalí, aby ji prodával po částech, musí zkrátit dobu trvanlivosti nebo použitelnosti uvedenou na obalu a také přizpůsobit skladovací podmínky. Potraviny určené pro zvláštní výživu a potraviny nového typu je možno prodávat pouze balené a po předchozím souhlasu ministerstva zdravotnictví.
Podle doposud platného zákona musí být na obalu pouze výrobce. V souladu s praxí Evropské unie novela povoluje, že může být uveden výrobce nebo dovozce nebo prodejce. Ten, kdo však na obalu bude, přebere za výrobek odpovědnost a ponese případné sankce. Ve značení potraviny, která může po rozbalení rychleji ztratit svou jakost nebo se stát i zdravotně závadnou, nesmějí chybět skladovací podmínky, případně konečná doba spotřeby. Jako součást složení potravin musí být vyjmenovány také látky pro aromatizaci a potravní doplňky. U potraviny nového typu se musí uvést její použití, a to v případě, pokud se nějakou vlastností odlišuje od adekvátní konvenční. Také se musí označit přítomnost látky, na kterou může být nějaká skupina osob alergická. Pokud se na obalu objeví nějaké výživové tvrzení, je nutné je doplnit údajem o výživové hodnotě. Povinností výrobce je také vyznačit na obalu, že potravina nebo její surovina byla ozářena.
Novela zavádí povinnost klasifikace jatečných zvířat systémem SEUROP v rozsahu, který určí vyhláška. Náklady s touto klasifikací spojené budou hradit rovným dílem provozovatel jatek a dodavatel jatečných zvířat.
Libuše Alterová
