Na 303 milionů korun byly u tržních producentů vyčísleny přímé a nevratné škody na zelenině, které napáchalo květnové a červnové sucho a horko. Celkové ztráty lze však zatím těžko odhadnout. Jisté je, že na našem trhu budou některé druhy zeleniny od domácích pěstitelů chybět.
Největší výpadky očekávají zelináři u petržele – až 80 procent. U mrkve odhaduje tajemník Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Bartoš propad kolem 30 procent. „Mrkev a petržel je letos vyloženě špatná,“ potvrzuje prognózu unie Josef Neuman, předseda Zemědělského družstva Všestary na Královéhradecku, které pěstuje zeleninu celkem na 212 hektarech. Se sklizní a stavem porostů ostatních druhů zeleniny, především květáku, kapusty a zelí, je ale spokojen. Plochy kořenové zeleniny, která kvůli suchu špatně vzcházela, ve Všestarech nezaorávali. „Výnos petržele bude nízký, ale měla by být vysoká cena,“ očekává Neuman.
Sázená zelenina, která se nutně musí zavlažovat, je na tom relativně dobře. Například sklizeň celeru by měla být slušná. Špatně ale dopadly jarní květáky, které značně trpěly suchem a extrémním vedrem. Také Josef Košťál z Velkých Bílovic, který květák pěstuje celoročně na 30 hektarech (zeleninu celkově na 60 ha), hodnotí první sklizeň jako „propadák“. Přestože zavlažuje, nepodařila se mu výsadba na 1,5 hektaru. Změna počasí však květáku prospěla a další úroda se podle jeho slov rýsuje slibně.
U jarních výsevů cibule odhaduje Zelinářská unie propady nad 30 procent. „Situace je ale velmi rozdílná v jednotlivých regionech i katastrech,“ doplňuje Bartoš. Sklizeň cibule bude pozdější, tuzemská poptávka je nyní asi ze 40 procent kryta dovozy zboží ze starých zásob, hlavně z Nizozemí. Ani okurek nakladaček není pro domácí konzervárny dostatek, proto se dovážejí především z Rumunska, také ze Slovenska a Polska. Zejména na jižní Moravě okurky opožděně vzcházely, musely se přesévat a jejich vývoj zaostává. Špatně dozrávají rovněž rajčata a je malá šance, že dosáhnou zralosti potřebné pro průmyslové zpracování. Plíseň u okurek a rajčat se podle Bartoše již vyskytuje, ale není tak agresivní jako v minulých letech. „Díky chladným nocím a ranním větrům, které rychle vysuší rosu, se plíseň nerozvinula v masovou infekci,“ dodal.
Přestože u domácí zeleniny se zdaleka nedá mluvit o nadprodukci, její pěstitelské ceny klesají. „Proti loňsku jsou podle údajů statistiky nižší o 15 procent,“ porovnává tajemník Zelinářské unie. Pokud je zelenina kvalitní, s jejím odbytem není problém, shodují se producenti. Pokud se ale pěstitel trefí do doby, kdy všichni sklízejí a jsou krátkodobé přebytky, citelně to pocítí na tržbách, zvláště tehdy, když se špičky nakumulují u více druhů zeleniny. „Za sezónu tak tratím stovky tisíc korun,“ říká Josef Košťál, který už ke konci července spočítal výpadek na 600 tisíc korun proti loňským tržbám za stejné období. Předseda ZD Všestary chápe, že ceny zeleniny určuje volný trh a cenové výkyvy považuje za přirozené.
