4.1.3 Hospodářský výsledek, majetek a financování
Odhad hospodářského výsledku
V úrovni hospodářského výsledku došlo v roce 1999 k výrazné meziroční změně. Zatímco v minulých letech se jeho úroveň mezi jednotlivými podnikatelskými formami značně odlišovala, byla jeho výše v roce 1999 u podnikatelských subjektů právnických osob zhruba shodná. Projevila se však výrazná meziroční diferenciace.
Na základě výsledků výběrového šetření v přepočtu na 1 ha z. p. byl proveden odhad hospodářského výsledku za souhrn hlavních podnikatelských forem, doplněný údaji ČSÚ za podniky s vysokým objemem živočišné výroby nebo zemědělských služeb hospodařící bez zemědělské půdy.
Celkem za zemědělské podniky je ztráta pro rok 1999 odhadována ve výši 2,1 mld. Kč. Příčinou podstatně vyšší ztrátovosti v roce 1999 byly zejména nízké ceny zemědělských výrobců během roku. Index cen zemědělských výrobců se meziročně snížil o 11,7 %, při jeho snížení v rostlinné výrobě o 15,0 % a v živočišné výrobě o 10,5 %. Uvedené výrazné meziroční snížení cenových indexů zemědělských výrobků se značně odlišuje od vývoje cenových indexů mezi rokem 1998 a 1997, kdy celkově za zemědělství došlo k jeho zvýšení o 1,2 % při snížení v rostlinné výrobě o 0,9 % a zvýšení v živočišné výrobě o 5,5 %. V důsledku snížení cen došlo v roce 1999 k meziročnímu poklesu tržeb ze zemědělské výroby o 10,8 mld. Kč, z toho v rostlinné výrobě o 2,4 mld. Kč a v živočišné výrobě o 8,4 mld. Kč.
Zemědělské podniky se snažily čelit poklesu cen zejména dalším omezováním vstupů do výroby. V roce 1999 většina cen vstupů, kromě cen průmyslových krmiv, kde došlo k meziročnímu snížení cen o 14,2 %, stagnovala, u PHM však došlo k většímu meziročnímu zvýšení cen o 16,6 %.
Meziroční změna hospodářského výsledku byla u jednotlivých podnikatelských forem značně diferencovaná.
U zemědělských družstev se kladný hospodářský výsledek roku 1998 (ve výši 141 Kč/ha z. p.) změnil v roce 1999 na výraznou ztrátu (611 Kč/ha z. p.). U obchodních společností došlo meziročně k prohloubení ztrátovosti (z 327 Kč/ha z. p. v roce 1998 na 664 Kč/ha z. p. v roce 1999). U podnikatelských subjektů fyzických osob došlo rovněž ke meziročnímu zhoršení hospodářského výsledku, neboť se mírně zvýšila ztráta roku 1998 z 345 Kč/ha z. p. na 369 Kč/ha z. p. v roce 1999 (včetně zahrnutí osobního důchodu podnikatele a jeho rodiny).
Na podstatném meziročním zhoršení hospodářského výsledku zemědělských družstev mělo vliv více příčin. Zemědělská družstva v roce 1998 dosáhla nejlepšího hospodářského výsledku v porovnání s ostatními podnikatelskými formami a současně výrazného meziroční zlepšení vzhledem k roku 1997. Příčinou této kladné meziroční změny bylo zejména to, že zemědělská družstva byla více zaměřena na živočišnou výrobu, zejména chov skotu, kdy výhodnější realizační podmínky v tomto odvětví ovlivnily příznivě jejich hospodářský výsledek. V roce 1999 se však toto zaměření z hlediska vývoje cen ukázalo nevýhodné a bylo jednou z hlavních příčin většího meziročního zhoršení hospodářského výsledku v porovnání s ostatními podnikatelskými formami, které toto zaměření neměly. (Obecně platí, že chov skotu neumožňuje dostatečně rychlou a operativní odezvu výrobců na měnící se podmínky trhu.) Tržby z rostlinné výroby poklesly meziročně o 16,7 % a tržby ze živočišné výroby o 13,8 %. U zemědělských družstev se snížily též tržby za ostatní vlastní výrobky, včetně tržeb z nezemědělských činností.
U obchodních společností bylo a je zaměření na chov skotu výrazně nižší, a proto nedošlo u této kategorie k tak výraznému zhoršení hospodářského výsledku jako u družstev. Snížení hospodářského výsledku bylo ovlivněno poklesem tržeb za rostlinné výrobky o 13,4 % a za živočišné výrobky o 11,5 %. Přitom úroveň hospodářského výsledku u této kategorie příznivě ovlivnilo (na rozdíl od zemědělských družstev) i meziroční zvýšení tržeb za ostatní vlastní výrobky, včetně tržeb z nezemědělských činností.
U podnikatelských subjektů fyzických osob došlo ke snížení tržeb z rostlinné výroby o 7,7 %, ale ke zvýšení tržeb živočišné výroby o 9,5 %. Meziroční růst tržeb ze živočišné výroby je u fyzických osob důsledkem operativních možností změny struktury výroby technologicky nespecializovaných výrobců v reakci na tržní očekávání (např. operativní zvýšení stavů výkrmu prasat s cíleným odbytem ve 4. čtvrtletí).
Lepší hospodářský výsledek podniků fyzických osob v roce 1999 v porovnání s ostatními podnikatelskými subjekty byl ovlivněn i vyššími dotacemi provozního charakteru, které v roce 1999 převýšily provozní dotace právnických osob zhruba o 200 Kč/ha z. p. Případné zahrnutí tohoto rozdílu do hospodářského výsledku by zhruba vyrovnalo za rok 1999 jeho úroveň mezi jednotlivými podnikatelskými formami.
Zhoršení hospodářského výsledku v roce 1999 ovlivnilo i změny v počtu ziskových podniků, jejichž podíl u právnických osob poklesl z 61,3 % v roce 1998 na 46,1 % v roce 1999. U fyzických osob kladný rozdíl příjmů a výdajů vykázalo v roce 1998 57,7 % podniků a v roce 1999 57,8 %.
Odhad základních rozvahových ukazatelů
U podniků hospodařících na půdě byl rovněž proveden odhad souhrnu majetku (v základní struktuře ukazatelů), doplněný odhadem kapitálových zdrojů jeho financování. K odhadu byly použity údaje účetnictví zjistitelné z rozvahy podniků právnických osob a z výkazu o majetku a závazcích fyzických osob.
V roce 1999 došlo u podniků hospodařících na půdě k poklesu objemu majetku (zejména vlivem poklesu hmotného investičního majetku v zůstatkových cenách), který byl v pohybu kapitálu doprovázen snížením vlastního jmění. U oběžného majetku (součet zásob, pohledávek a peněžních prostředků) došlo kromě jeho navýšení i k vnitřním strukturálním změnám v neprospěch bilančního zůstatku pohotových peněžních prostředků.
Souhrnné rozvahové ukazatele těchto podniků jsou doplněny údaji z databáze ČSÚ za skupinu specializovaných podniků s vysokým objemem živočišné výroby nebo zemědělských služeb. Tyto údaje byly poprvé zjištěny za rok 1999 a jejich struktura je pouze částečně shodná se souborem ukazatelů podniků hospodařících na půdě.
4.2 Ekonomické výsledky podle podnikatelských forem
Analýza ekonomických výsledků vychází z ukazatelů v přepočtu na 1 ha z. p.
4.2.1 Podnikatelské subjekty právnických osob
Zpomalení tempa růstu nákladů v zemědělství (zaznamenané od roku 1997), ovlivněné zejména zmírněním růstu cen většiny vstupů, v některých případech i jejich omezováním (v důsledku stagnace) a dokonce i snižováním provozního kapitálu, se v roce 1999 změnilo. Meziročně došlo k výraznějšímu snížení většiny nákladových položek provozních a finančních nákladů.
K největšímu snížení nákladů došlo u spotřeby materiálu a energie, které ve struktuře provozních nákladů zaujímají 40 – 45 %. Větší meziroční snížení této nákladové položky bylo zaznamenáno u zemědělských družstev (15,6 %) než u obchodních společností (10,0 %). K meziročnímu snížení došlo též u ostatních provozních nákladů, kromě odpisů nehmotného a hmotného investičního majetku.
Na spotřebě materiálu se téměř jednou třetinou podílejí náklady krmiv a steliv, u nichž došlo k meziročnímu snížení o 16,1 %, které bylo z největší části ovlivněno snížením cen (o 14,2 %). Meziročně se snížily i ostatní položky variabilních nákladů. Vzhledem k mírnému růstu jednotkových cen většiny variabilních nákladů šlo o snížení objemu vstupů, a to včetně PHM (kde však došlo k nejvyššímu meziročnímu zvýšení cen o 16,6 %).
Náklady na služby se rovněž meziročně snížily, zejména vlivem snížení objemu služeb, protože meziroční index cen služeb pro zemědělství se zvýšil o 4,7 %. U pachtovného jako fixního nákladu došlo ke snížení. Jednou z příčin je nedostatek provozního kapitálu, kdy některé podniky své závazky, vyplývající z nájemních smluv, neplnily.
Mezi provozními náklady představují významnou položku také osobní náklady, u kterých poprvé od roku 1994 došlo k jejich snížení. Na tuto skutečnost působilo více vlivů. Šlo jednak o další snížení počtu pracovníků v zemědělství a jednak o nedostatek finančních prostředků v zemědělských podnicích, což vedlo k některým negativním jevům, jako je nevyplácení mezd v plném rozsahu, uzavírání pracovních dohod jen na sezonní práce a v některých případech i neplacení sociálního a zdravotního pojištění.
Menší podíl z provozních nákladů zaujímají daně a poplatky, kde meziroční snížení o 5,1 % bylo ovlivněno zejména daní z nemovitostí (zřejmě některé podniky při placení pozemkové daně neplní své závazky).
U finančních nákladů došlo k jejich meziročnímu snížení o 21 % vlivem snížení úroků (o 27,9 %). Na snížení úroků mělo zejména vliv snížení úvěrů u PPO, snížení úrokových sazeb a subvencování úroků prostřednictvím PGRLF.
Výnosy
V roce 1999 poklesly vlivem výrazného snížení tržeb za rostlinné i živočišné výrobky i výnosy podniků právnických osob. Zároveň s tím meziročně poklesly tržby za ostatní vlastní výrobky, ale i za výrobky z nezemědělské činnosti a za prodej vlastních služeb z nezemědělské činnosti.
Dynamika poklesu tržeb byla u družstev a obchodních společností rozdílná; u družstev byl pokles větší, a to jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě.
Ve vztahu k tržbám se podíl celkových nákladů i jejich vybraných složek v roce 1999 v porovnání s rokem 1998 zhoršil. V podílu osobních nákladů dosahují nadále příznivější výsledky obchodní společnosti.
K největšímu zvýšení podílu nákladů k tržbám došlo u obou typů podniků u nákladové položky odpisy hmotného investičního majetku.
Účetní přidaná hodnota
Vyšší meziroční pokles výkonů ve srovnání s výkonovou spotřebou ovlivnil meziroční snížení přidané hodnoty, která je zdrojem úhrady osobních nákladů, odpisů, daní, finančních nákladů atd. Pokles výkonů byl ovlivněn poklesem tržeb za vlastní výrobky a služby, protože úroveň změny stavů vnitropodnikových zásob vlastních výrobků a aktivací se meziročně v podstatě nezměnily.
Pokles přidané hodnoty byl podstatně vyšší u zemědělských družstev (o 17,7 %) než u obchodních společností (o 10,7 %).
Hospodářský výsledek
Výrazně nižší přidaná hodnota byla hlavní příčinou meziročního zhoršení hospodářského výsledku, a to zejména z provozní činnosti. Kromě nepříznivého vývoje přidané hodnoty působily na celkovou úroveň hospodářského výsledku další vlivy, zejména tržby z prodeje investičního majetku apod.
Snížení ztrátovosti z finančních operací bylo ovlivněno snížením poměru nákladových vůči výnosovým úrokům.
Úroveň hospodářského výsledku byla pozitivně ovlivňována poskytovanými dotacemi provozního charakteru.
Z orientačních propočtů je zřejmé, že bez poskytovaných dotací provozního charakteru by ztrátovost zemědělských podniků byla podstatně vyšší a dosahovala by za zemědělská družstva a obchodní společnosti zhruba 6,3 mld. Kč.
Majetek a jeho struktura
Nepříznivá ekonomická situace v roce 1999 se projevila i ve snížení majetku, a to zejména fixního a v menší míře i oběžného. Fixní majetek se více snížil u zemědělských družstev, především ve skupině budov a staveb. Tíživá ekonomická situace přiměla družstva zbavit se nepotřebných staveb a budov tak, jako to již dříve provedly obchodní společnosti. Mezi oběma podnikatelskými formami se v roce 1999 projevily rozdíly i v tom, že družstva vzhledem k lepšímu hospodářskému výsledku v roce 1998 prováděla také investice ve vlastní režii a zvýšila finanční investice. U obchodních společností se v roce 1999 více snížila hodnota strojů a zařízení než u zemědělských družstev. Obchodní společnosti tak v roce 1999 ztratily „náskok“ z dřívějších let při zvyšování aktivní složky hmotného investičního majetku, tj. strojů a zařízení.
Meziroční snížení oběžného majetku bylo rovněž výraznější u zemědělských družstev, která více než obchodní společnosti snížila zásoby (zejména výrobky a zvířata). Obě podnikatelské formy též výrazněji snížily krátkodobé pohledávky.
Kapitál a jeho struktura
V roce 1999 pokračovala u obou podnikatelských forem dlouhodobější tendence změn základní struktury kapitálu, i když mírnějším tempem. Meziročně došlo k dalšímu mírnému zvýšení podílu vlastního kapitálu na celkovém kapitálu, zejména u obchodních společností. Obchodní společnosti z hlediska ekonomické životaschopnosti disponují podstatně příznivější strukturou kapitálu než zemědělská družstva, tj. vyšším podílem vlastního kapitálu.
Kromě rozdílů v základní struktuře kapitálu se obě podnikatelské formy liší podstatně i v úrovni a struktuře vlastního kapitálu. Na struktuře vlastního kapitálu se největší měrou podílí základní jmění, jehož podíl u zemědělských družstev představuje asi 60 %, kdežto u obchodních společností přibližně 90 %. U zemědělských družstev mají výraznější podíl na vlastním jmění také fondy ze zisku, nedělitelný fond a ostatní statutární fondy. U obchodních společností je podíl těchto fondů na vlastním kapitálu malý. Meziroční pokles vlastního kapitálu představoval u družstev zhruba 10 %, kdežto u obchodních společností pouze 4 %. U zemědělských družstev došlo k meziročnímu snížení základního jmění i ostatních složek vlastního kapitálu. U obchodních společností se základní jmění mírně zvýšilo a ostatní složky vlastního kapitálu se snížily. U obou podnikatelských skupin je úroveň vlastního kapitálu nepříznivě ovlivňována nejen hospodářským výsledkem, ale též neuhrazenou ztrátou z minulých let, která v roce 1999 dosáhla zhruba 5,2 mld. Kč, tj. 1 762 Kč/ha z. p.
Pozitivní skutečností je, že v roce 1999 pokračovalo snižování nejen podílu, ale i výše cizího kapitálu, který se meziročně snížil o 11 %. U cizího kapitálu se meziročně nejvíce snížily dlouhodobé závazky.
Dlouhodobé závazky jsou významným problémem, zejména u zemědělských družstev, které jsou nadále zhruba dvakrát vyšší než u obchodních společností. Jde o transformační závazky vůči oprávněným osobám, se kterými se zatím vyrovnalo jen velmi málo družstev. U obchodních společností je v tomto směru situace lepší, protože při jejich vzniku z původních družstev nebyly tyto závazky novými subjekty ve všech případech převzaty.
Příznivé dopady do ekonomiky podniků mělo i snižování krátkodobých závazků a bankovních úvěrů. Ve výši bankovních úvěrů existuje mezi podniky značná diferenciace a pro řadu podniků jejich splátky představují určitou bariéru v jejich podnikatelském rozvoji.
Finanční analýza
Finanční analýza se opírá o ukazatele likvidity, zadluženosti, produktivnosti majetku a výnosnosti kapitálu.
Likvidita
Likvidita je u zemědělských podniků stále nízká a meziročně nedošlo k žádným výraznějším změnám i přes snížení krátkodobých závazků. Pouze ukazatel celkové likvidity je příznivý, avšak je nutno vzít v úvahu značný podíl zpravidla málo likvidních zásob na oběžném majetku.
Výše provozního kapitálu ve smyslu ukazatele likvidity meziročně poklesla o 11 %.
Zadluženost
V roce 1999 pokračovala tendence ke snižování zadluženosti právnických osob a ke zlepšování struktury kapitálu. U zemědělských družstev přes určité zlepšení stále přetrvává vysoká míra zadluženosti ovlivněná zejména dlouhodobými závazky. Pokles zadluženosti je hlavně důsledkem snížení objemu bankovních úvěrů téměř o 10 %.
Produktivnost majetku
Tendence k lepšímu využití majetku a jeho základních složek, charakteristická pro předchozí roky, v roce 1999 nepokračovala. Příčinou bylo výrazné snížení tržeb. Reprodukční schopnost aktiv, jež byla v zemědělství v minulých letech mimořádně dlouhá (16 až 18 let), se v roce 1999 ještě zhoršila.
Výnosnost kapitálu
Výnosnost kapitálu v zemědělství je stále nízká a je jednou z příčin malého zájmu podnikatelů o toto odvětví a nezájmu peněžních ústavů poskytovat finanční prostředky do zemědělství. Meziroční zhoršení hospodářského výsledku ovlivnilo i snížení výnosnosti kapitálu.
Souhrnné hodnocení hospodářské výkonnosti podniků za rok 1999 pomocí tzv. Altmanova indexu finančního zdraví ukazuje, že zhruba jen u 10 % podniků právnických osob je finanční situace uspokojivá, nestabilní situace převládá u 22 % podniků a téměř 65 % podniků má vážné finanční, a tím i existenční potíže. V bankrotové situaci se nachází 3 % podniků.
4.2.2 Podnikatelské subjekty fyzických osob
Podkladem pro analýzu jsou údaje jednoduchého účetnictví. Výsledky jsou uváděny v třídění podle velikosti podniků, vyjádřené výměrou zemědělské půdy.
Výdaje
Úroveň i tendence meziročního vývoje výdajů je v podnikatelské skupině fyzických osob zcela odlišná než u právnických osob. Celkové výdaje jsou u fyzických osob, tak jako v minulých letech, zhruba poloviční než u právnických osob. Nižší výdaje v této podnikatelské skupině jsou ovlivněny zejména podstatně nižším rozsahem živočišné výroby. Meziročně došlo u fyzických osob k zvýšení výdajů o 7,9 %. K největšímu meziročnímu zvýšení výdajů došlo u podniků s výměrou nad 300 ha z. p. (o 29,2 %).
Osobní výdaje se přitom meziročně zvýšily ve všech velikostních skupinách a naopak odpisy se ve všech skupinách meziročně snížily s výjimkou podniků nad 300 ha z. p. V osobních výdajích jsou zahrnuty mzdy a odměny cizích pracovníků a platby do fondů.
Na celkových výdajích se zhruba 50 % podílí spotřeba materiálu. Celkově došlo k jejímu meziročnímu zvýšení, avšak jednotlivé nákladové položky vykazovaly rozdílné vývojové tendence. Náklady na nakoupená osiva, krmiva a steliva se meziročně v průměru snížily. Spotřeba přípravků ochrany rostlin stagnovala a u pohonných hmot došlo ke zvýšení, hlavně vlivem růstu jejich cen. Intenzifikační vklady rostlinné výroby však byly u fyzických osob vyšší než u právnických osob.
Podnikatelská skupina s výměrou nad 300 ha z. p. se výrazně odlišuje od ostatních velikostních skupin, tak jako v minulých letech. Vykazuje nižší celkové výdaje než ostatní skupiny při meziročním zvýšení většiny sledovaných výdajových položek.
Příjmy
Celkové příjmy se meziročně zvýšily o 7,3 % zejména jejich zvýšením u podniků v poslední velikostní skupině (o 25,5 %). Na zvýšení příjmů se podílela především živočišná výroba, která v minulých letech v podnikatelské skupině fyzických osob zřetelně stagnovala, kdežto příjmy z rostlinné výroby se mírně snížily. Vývojová tendence a relace příjmů z rostlinné a živočišné výroby jsou ve srovnání s právnickými osobami opačné. Fyzické osoby nadále dosahují v porovnání s právnickými osobami vyšších příjmů za rostlinné výrobky (zhruba o 1 tis. Kč/ha z. p.) a zhruba polovičních příjmů za živočišné výrobky.
Mezi jednotlivými velikostními skupinami existují rozdíly ve výši a vývoji příjmů za jednotlivé činnosti. V roce 1999 se přitom příjmy z rostlinné výroby mezi jednotlivými skupinami v podstatě neodlišovaly a příjmy z živočišné výroby směrem k větším podnikům klesaly. Rozdíly mezi krajními skupinami se snížily; zatímco v roce 1998 byl rozdíl v příjmech živočišné výroby trojnásobný, v roce 1999 nedosahoval ani dvojnásobku, což bylo způsobeno výrazným meziročním zvýšením tržeb z živočišné výroby u podniků nad 300 ha z. p. Tyto podniky zřejmě rychle reagovaly na dobré realizační podmínky v živočišné výrobě v roce 1998, zatímco v roce 1999 byly tyto podmínky značně nepříznivé. Nedostatečná úroveň příjmů z hlavních činností vedla podniky k hledání dalších možných zdrojů pro jejich zvýšení. Svědčí o tom meziroční zvýšení příjmů ostatních tržeb, zahrnující příjmy za služby a ostatní činnosti. Jde o další opačnou vývojovou tendenci v porovnání s právnickými osobami. Ostatní příjmy, do kterých jsou zahrnuty především podpory na údržbu krajiny, se ve všech velikostních skupinách meziročně zvýšily, přičemž nejvyšší úrovně dosahují stále u největších podniků.
Výdaje na 1 Kč příjmů se v podstatě meziročně nezměnily, kromě odpisů, kde došlo k jejich snížení.
Hospodářský výsledek
Hospodářský výsledek (rozdíl příjmů a výdajů bez zahrnutí osobní spotřeby) se meziročně mírně zhoršil, zejména vlivem jeho zhoršení ve skupině podniků nad 300 ha z. p. Jde o podniky, kde se nejvíce rozšířila živočišná výroba, ovšem v období, kdy se výrazně zhoršily realizační podmínky prodeje živočišných výrobků. Ve skupinách podniků od 50 do 300 ha z. p. došlo dokonce k meziročnímu zvýšení hospodářského výsledku vlivem značného zvýšení ostatních příjmů, včetně podpor na údržbu krajiny.
Úroveň hospodářského výsledku byla příznivě ovlivňována dotacemi provozního charakteru.
Z údajů je zřejmé, že bez dotací provozního charakteru by fyzické osoby byly vysoce ztrátové, při nejnižší ztrátovosti u nejmenších podniků. Ztrátovost by dosáhla zhruba 1,1 mld. Kč.
Pro podnikatele fyzických osob je rozhodující rozdíl příjmů a výdajů, který je již řadu let nejvyšší u podniků do 50 ha z. p. Rozdíl příjmů a výdajů spolu s odpisy představuje pro podnikatele zdroje pro inovaci, resp. obnovu techniky a technologie, příp. pro rozšíření výroby často bez ohledu na osobní spotřebu. Je však zřejmé, že bez dotací by podnikatelé do 50 ha z. p. i přes dobré hospodářské výsledky nemohli z vlastních zdrojů výrobu inovovat, zdokonalovat a rozšiřovat.
Pro srovnání hospodářského výsledku fyzických osob s právnickými osobami byl proveden dopočet osobního důchodu podnikatelů v průměrné výši 889 Kč/ha z. p., diferencovaně pro jednotlivé velikostní skupiny. Promítnutí osobního důchodu do výdajů znamená jednak výrazné snížení hospodářského výsledku a jednak změny jeho relací mezi jednotlivými velikostními skupinami.
Majetek
U majetku pokračovala v roce 1999 tendence k jeho snižování. Jeho meziroční snížení činilo 2,8 %, zejména snížením hodnoty hmotného investičního majetku (o 7,3 %) a finančního majetku (o 52,1 %).
Na druhé straně se výrazně zvýšily zásoby, zejména v souvislosti s větším zaměřením na živočišnou výrobu a také pohledávky v důsledku zhoršení platební kázně odběratelů.
Meziroční pokles hmotného investičního majetku byl ovlivněn poklesem hodnoty budov a staveb (o 2,2 %), a zejména poklesem hodnoty strojů a zařízení (o 23,8 %), zřejmě v důsledku neobnovování tohoto investičního majetku. V souvislosti s větším zaměřením na živočišnou výrobu došlo také ke zvýšení hodnoty základního stáda, kromě nejmenších podniků. Zásoby se v důsledku rozšíření živočišné výroby meziročně zvýšily o 23,6 % (zvýšení hodnoty zvířat a výrobků).
Nejvyšší hodnotou majetku v přepočtu na 1 ha z. p. disponují podniky do 50 ha z. p. Vyšší úroveň hmotného investičního majetku v této podnikatelské skupině je na rozdíl od větších podniků způsobena zejména vyšším podílem výměry vlastních pozemků. Nejnižší hodnotou majetku na 1 ha z. p. disponují největší podniky. U těchto podniků meziroční strukturální změny v souvislosti s větším zaměřením na živočišnou výrobu ovlivnily zvýšení hodnoty budov a staveb, základního stáda zvířat a zásob.
Výsledky roku 1999 potvrzují základní závěry z minulých let, že hodnota majetku i zásob je ovlivněna především strukturou výroby a vlastnickými vztahy k pozemkům.
Závazky a vlastní jmění
U celkových závazků došlo k jejich výraznému meziročnímu zvýšení (o 35,7 %), které bylo způsobeno jak závazky z obchodního styku, tak i zvýšenými úvěry (na rozdíl od právnických osob). Zvýšení bylo ovlivněno závazky podniků nad 100 ha z. p., zejména u závazků z obchodního styku, jež jsou zřejmě odrazem zhoršené platební schopností těchto podniků, zejména podniků s velikostí nad 300 ha z. p.
Se zvýšením závazků a snížením majetku souvisí nižší úroveň vlastního jmění (meziroční pokles o 12,6 %), ke kterému došlo zejména u podniků s výměrou nad 100 ha z. p.
Finanční analýza
Meziroční a meziskupinové změny v úrovni příjmů, výdajů, majetku a závazků se souhrnně projevují v ukazatelích finanční analýzy.
Produktivnost majetku
Produktivnost majetku se na rozdíl od právnických osob meziročně mírně zlepšila. Produktivnost roste směrem k větším podnikům, kde zhruba dosahuje úrovně právnických osob. Menší podniky jsou více investičně vybaveny (na 1 ha z. p.) než podniky větší. Tím i reprodukční schopnost současných aktiv směrem k menším velikostním skupinám podniků klesá. Celkově je reprodukční schopnost aktiv u fyzických osob ve srovnání s podniky právnických osob lepší.
Zadluženost
Fyzické osoby vykazují podstatně nižší zadluženost než právnické osoby. Nejvyšší úvěrovou zadluženost i míru zadluženosti vykazují podniky nad 300 ha z. p. při výrazném meziročním zhoršení všech průměrných ukazatelů zadluženosti.
Výnosnost kapitálu
Výnosnost kapitálu byla u fyzických osob podstatně příznivější než u právnických osob, i když stále nedosahuje potřebných parametrů.
