27. Česká označení kvalitních vín (Nařízení Rady (EHS) 823/87, článek 15)
Stanovisko České republiky: Česká republika požaduje vložit do nařízení 823/87, článek 15 následující: „Česká republika“ údaj o původu vína doplněný označením „jakostní víno“ nebo „jakostní víno s přívlastkem“ spolu s jedním z následujících označení „kabinet“, „pozdní sběr“, „výběr z hroznů“, „výběr bobulí“, „slámové víno“, „ledové víno“.
Zdůvodnění ze strany České republiky: Jde o označení různých tříd jakosti vína podle vinařského zákona České republiky.
Hodnocení Komise: Je třeba rozlišit dva požadavky: jeden, který se týká označení původu vína a druhý, který se týká výrazů pro označení vyšší kvality. Komise vyrozuměla, že všechny výše uvedené výrazy jsou již definovány v legislativě České republiky pro označování kvalitních vín pso. To by umožnilo zařazení těchto specifických tradičních výrazů do článku 15.2 nařízení Rady 823/87. Byla by zde však výjimka pro výraz „kabinet“, protože článek 3.4 nařízení Komise (EHS) č. 3201/90 stanoví, že se tento německý výraz nemůže používat přeložený do jiného jazyka. Česká republika dosud nepožádala Společenství o zařazení výrazu Kabinet nebo nějakého jiného výrazu pro vyšší kvalitu do seznamu v nařízení Komise 3201/90.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, požadavek České republiky, aby do článku 15 nařízení 823/87 bylo začleněno následující: „Česká republika“ údaj o původu vína doplněný označením „jakostní víno“ nebo „jakostní víno s přívlastkem“ spolu s jedním z následujících označení „kabinet“, „pozdní sběr“, „výběr z hroznů“, „výběr bobulí“, „slámové víno“, „ledové víno“. EU informuje Českou republiku, že tato otázka bude řešena jako technická úprava ve vhodnou dobu a na náležité úrovni po vstupu, na základě podrobných informací o významu a definování těchto výrazů v české legislativě. EU však Českou republiku informuje, že podle článku 3.4 nařízení Komise (EHS) č. 3201/90 se výraz „kabinet“ nemůže používat přeložený do jiného jazyka. EU proto Českou republiku vyzývá, aby opět posoudila svůj požadavek pokud jde o tento výraz.
28. České výrazy pro šumivá vína (Nařízení Rady (EHS) č. 2333/92)
Stanovisko České republiky: Česká republika požaduje vložit za výrazy „Winzersekt“ a „Hauersekt“ výraz „pěstitelský sekt“. (Nařízení Rady (EHS) č. 2333/92, článek 6, odstavec 6 a), odst. 1)
Zdůvodnění ze strany České republiky: Jde o označení kvalitního sektu s.o. podle vinařského zákona České republiky.
Hodnocení Komise: Tento požadavek České republiky může být přijat pouze tehdy, jestliže vinařský zákon České republiky stanoví, že šumivá vína používající požadovaný výraz:
- se stávají šumivými sekundárním alkoholovým kvašením v láhvi,
- zůstala bez přerušení v kontaktu s kvasnicemi ve stejném podniku alespoň po dobu devíti měsíců od doby, kdy se vytvořila kupáž,
- byla odděleny od kalů manuálním odkalením (degorgáží),
- byla vyprodukována z hroznů sklizených na stejné vinici, včetně skupin výrobců, kde výrobce zpracovává na víno hrozny určené k výrobě kvalitních vín pso,
- byla uvedena do oběhu výrobcem uvedeným v předchozí odrážce a nabízena s etiketami uvádějícími vinici, odrůdu vína a rok.
Je třeba zdůraznit, že výše uvedené podmínky jsou požadovaným minimem, a že nevylučují, že se v budoucnu nebudou požadovat ještě restriktivnější podmínky. EU by měla Českou republiku vyzvat, aby poskytla informace o výše uvedených podmínkách, aby bylo možné tento požadavek plně ohodnotit.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že České republika požaduje vložit za výrazy „Winzersekt“ a „Hauersekt“ výraz „pěstitelský sekt“. (Nařízení Rady (EHS) č. 2333/92, článek 6, odstavec 6 a), odst. 1). EU informuje Českou republiku, že tento požadavek může být přijat pod podmínkou, že Česká republika prokáže, že vinařský zákon stanoví, že šumivá vína používající požadovaný výraz:
- se stávají šumivými sekundárním alkoholovým kvašením v láhvi,
- zůstala bez přerušení v kontaktu s kvasnicemi ve stejném podniku alespoň po dobu devíti měsíců od doby, kdy se vytvořila kupáž,
- byla odděleny od kalů manuálním odkalením (degorgáží),
- byla vyprodukována z hroznů sklizených na stejné vinici, včetně skupin výrobců, kde výrobce zpracovává na víno hrozny určené k výrobě kvalitních vín pso,
- byla uvedena do oběhu výrobcem uvedeným v předchozí odrážce a nabízena s etiketami uvádějícími vinici, odrůdu vína a rok.
EU proto vyzývá Českou republiku, aby poskytla informace dokládající, že tyto podmínky byly splněny.
***
29. Programy restrukturalizace a rekonverze (Nařízení Rady (ES) č. 1493/99)
Stanovisko České republiky: Česká republika bude mít zájem o podpory z EU poskytované na základě nařízení 1493/99. Česká republika uvádí, že vypracuje program restrukturalizace vinic, který by měl obsahovat:
- pozemkové úpravy viničních tratí
- kontrolovanou integrovanou produkci hroznů a vína
- ekologické vinohradnictví a vinařství
- náhradu odrůd Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský kvalitními odrůdami.
Hodnocení Komise: Kapitola III „Restrukturalizace a rekonverze“ nařízení Rady (ES) č. 1493/99 se bude na Českou republiku po vstupu vztahovat. Dané podpory jsou financovány z rozpočtu Garanční sekce EAGGF na ročním základě.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí zájem České republiky o podpory z EU na základě nařízení č. 1493/99. Je zaznamenáno, že Česká republika vypracuje program restrukturalizace vinic, který by měl obsahovat:
- pozemkové úpravy viničních tratí
- kontrolovanou integrovanou produkci hroznů a vína
- ekologické vinohradnictví a vinařství
- náhradu odrůd Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský kvalitními odrůdami.
EU informuje Českou republiku, že tato otázka bude zkoumána ve vhodný moment a na náležité úrovni po vstupu.
***
Líh, lihoviny a aromatizovaná vína
30. Normy jakosti EU pro lihoviny a ochrana lihovin, které nesou geografické označení (Nařízení Rady 1576/89 a nařízení Komise 1014/90)
Stanovisko České republiky: Česká republika přijímá acquis v této oblasti až na požadavky specifikované níže. Před vstupem přijme řadu úprav své legislativy, aby byla v souladu s nařízením Rady č. 1576/89 (např. definice whisky, brandy, ovocných destilátů). Limity pro jmenovité objemy obalů povolených pro stáčení lihovin, které jsou stanoveny ve směrnicích Rady 75/106/EHS, 76/211/EHS a 80/232/EHS budou přijaty novelou vyhlášky 335/1997, jejíž vstup v platnost je plánován na konec roku 2000.
Hodnocení Komise: Plné provádění norem jakosti EU pro lihoviny je zásadní zejména pro fungování jednotného trhu, zachování vysoké úrovně kvality příslušných lihovin a pro ochranu spotřebitelů. Ochrana geografických označení je zásadním prvkem jakostní politiky EU. Proto musí být vypracovány podrobné plány včetně harmonogramu pro praktickou realizaci, aby se zajistilo, že jakékoliv problémy ve vztahu k plné realizaci a prosazování mohou být identifikovány a náležitě odstraněny před vstupem.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU podtrhuje důležitost dosažení plné shody ke dni vstupu pokud jde o normy jakosti EU stanovené v nařízeních EU č. 1576/89 a 1014/90 a také pokud jde o ochranu lihovin nesoucích geografická označení, která musí být slučitelná zvláště s ustanoveními Dohody TRIPS WTO. Proto musí být vypracovány a poskytnuty podrobné plány včetně harmonogramu pro praktickou realizaci výše uvedených požadavků EU.
***
31. Definice rumu (Nařízení Rady (EHS) 1576/89, článek 1, odstavec 4 (a))
Stanovisko České republiky: Česká republika žádá o přechodné období, po které bude moci používat označení „Tuzemský rum“. Délka zmiňovaného přechodného období bude specifikována během vyjednávání (Nařízení Rady č. 1576/89, článek 1, odstavec 4(a) definice rumu).
Zdůvodnění ze strany České republiky: Podle definice v čl.1, odst.4, písmeno a) Nařízení 1576/89 je rum „lihovinou, která je získávána výlučně alkoholickým kvašením a destilací z melasy, pocházející z výroby třtinového cukru“. Takto definovaný rum musí být destilátem. V České republice je vyráběn „Tuzemský rum“ (cca 150 000 až 180 000 hl za rok) aromatizací a barvením ředěného kvasného lihu. Tento „Tuzemský rum“ nebude moci nést ve svém označení slovo „rum“ a bude nutno tento výrobek přejmenovat. Jedná se o tradiční a oblíbený nápoj a změna názvu si vyžádá určitý čas, aby si spotřebitelé na tento nový název zvykli. ČR zahájí dlouhodobou vysvětlovací kampaň na podporu tohoto opatření.
Hodnocení Komise: Podle definice v čl.1, odst.4, písmeno a) Nařízení 1576/89 je rum „lihovinou, která je získávána výlučně alkoholickým kvašením a destilací z melasy, pocházející z výroby třtinového cukru“. „Tuzemský rum“, který nesplňuje definici EU bude muset být ke vstupu přejmenován. Vzhledem k velkému objemu produkce tohoto rumu v České republice je vhodné, aby postupné odbourávání používání tohoto termínu začalo před vstupem.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky o přechodné období, po které bude moci používat označení „Tuzemský rum“. Podle definice v čl.1, odst.4, písmeno a) Nařízení 1576/89 je rum „ lihovinou, která je získávána výlučně alkoholickým kvašením a destilací z melasy, pocházející z výroby třtinového cukru“. „Tuzemský rum“, který nesplňuje definici EU, bude muset být přejmenován nejpozději ke vstupu. EU vyzývá Českou republiku, aby přehodnotila svůj požadavek a do vstupu postupně odbourala používání tohoto výrazu.
***
32. Geografické názvy (Nařízení Rady (EHS) 1576/89)
Stanovisko České republiky: Česká republika žádá o doplnění přílohy II – chráněné geografické názvy lihovin - nařízení Rady (EHS) 1576/89 o následující názvy lihovin vyráběných v České republice:
Karlovarská Becherovka
Prostějovská režná a starorežná
Česká kmínka
Slovácká slivovice
Valašská borovička
Zdůvodnění ze strany České republiky: Jmenované druhy lihovin vyráběné v ČR nesou ve svém názvu geografické označení, které vymezuje nezaměnitelnou oblast, ve které je možno takto pojmenovanou lihovinu vyrábět:
Karlovarská Becherovka výroba vymezena pro město Karlovy Vary
Prostějovská režná a starorežná výroba je vymezena pro město Prostějov
Česká kmínka výroba je vymezena pro Čechy
Slovácká slivovice výroba je vymezena pro okresy Moravského Slovácka:
Hodonín, Uherské Hradiště, Břeclav, Zlín, Kroměříž
Valašská borovička výroba je vymezena pro oblast Valašska:
Vsetín, Valašské Meziříčí, Zlín, Uherské Hradiště
Hodnocení Komise: Aby bylo možné vyhodnotit tento požadavek, měla by EU požádat Českou republiku o rozdělení těchto nápojů podle typu nápoje dle požadavků nařízení Rady (EHS) č. 1576/89. EU by dále měla požádat o další informace pokud jde o povahu a výrobní standardy těchto nápojů a také pokud jde o vazbu těchto nápojů na oznámená geografická označení. EU by měla uvést, že nelze přijmout požadavek České republiky pokud jde o nápoj „Slovácká slivovice“, protože se zdá, že tento název zahrnuje označení třetí země, Slovenska.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika žádá o doplnění přílohy II – chráněné geografické názvy lihovin - nařízení Rady (EHS) 1576/89 o následující názvy lihovin vyráběných v České republice: Karlovarská Becherovka, Prostějovská režná a starorežná, Česká kmínka, Slovácká slivovice, Valašská borovička. EU informuje Českou republiku, že nelze přijmout její požadavek pokud jde o nápoj „Slovácká slivovice“, protože se zdá, že tento název zahrnuje označení třetí země, Slovenska. Pokud jde o ostatní názvy, EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla specifikaci těchto nápojů podle požadavků nařízení Rady (EHS) č. 1576/89. Česká republika se také vyzývá, aby poskytla další informace o povaze a výrobních standardech těchto nápojů a také o vazbě těchto nápojů na oznámená geografická označení.
***
33. Výroba alternativních paliv z alkoholu
Stanovisko České republiky: Jak je popsáno ve vyjednávacím stanovisku, novelizovaný zákon České republiky o spotřebních daních umožňuje využití kvasného lihu ve výrobě alternativních paliv. Tento projekt, schválený vládou, je ve stadiu technologických příprav a předpokládá možnost využití (ve střednědobém výhledu) 600 000 až 1 000 000 hl kvasného lihu, přičemž pro využití 300 000 hl kvasného lihu již existují volné výrobní kapacity. Realizace tohoto pilotního projektu vytvoří možnost využití zemědělské produkce až z 100 000 ha zemědělské půdy, vytvoří 6000 nových pracovních příležitostí, sníží závislost na dovozech a pozitivně ovlivní emise.
Hodnocení Komise: Komise bere na vědomí situaci v České republice pokud jde o využití kvasného lihu ve výrobě alternativních paliv a projekt na produkci alternativních paliv. EU by však měla Českou republiku vyzvat, aby poskytla informace o způsobech a prostředcích, které mají kompetentní orgány k dispozici, aby zabránily tomu, že se produkce alkoholu pro palivové využití nebude prodávat a využívat v tradičním alkoholovém sektoru (tj. potravinářské a průmyslové využití) místo nedotovaného alkoholu, a tak předcházely vytváření významné deformace trhu. Acquis Společenství vyžadují, aby se tyto projekty na produkci biopaliv oznamovaly Komisi.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí informace poskytnuté Českou republikou pokud jde o projekt na výrobu alternativního paliva. EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla informace o způsobech a prostředcích, které mají kompetentní orgány k dispozici, aby zabránily tomu, že se produkce alkoholu pro palivové využití nebude prodávat a využívat v tradičním alkoholovém sektoru (tj. potravinářské a průmyslové využití) místo nedotovaného alkoholu, a tak předcházely vytváření významné deformace trhu.
***
BANÁNY
34. Celní kvóta pro dovozy banánů (Nařízení Rady (EHS) 404/93 a nařízení Rady 2361/98)
Stanovisko České republiky: Česká republika nepředkládá žádný požadavek pokud jde o celní kvótu Společenství pro dovozy banánů ze třetích zemí a netradiční dovozy banánů ze zemí ACP.
Hodnocení Komise: Bude-li v době vstupu v platnosti režim celní kvóty, posoudí se potřeba zvýšit celní kvótu pro dovozy banánů ze třetích zemí a netradiční dovozy banánů ze zemí ACP. Lze předpokládat, že toto posouzení vezme v úvahu čisté dovozy banánů do České republiky během nedávného referenčního období, které bude určeno.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU informuje Českou republiku, že bude-li v době vstupu v platnosti režim celní kvóty, posoudí se potřeba zvýšit autonomní celní kvótu pro dovozy banánů ze třetích zemí a netradiční dovozy banánů ze zemí ACP. Lze předpokládat, že toto posouzení vezme v úvahu čisté dovozy banánů do České republiky během nedávného referenčního období, které bude určeno. EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla statistiky o svých čistých dovozech banánů během období 1995-99.
***
OSIVA
35. Zachování stávajících podpor pro osiva a sadbu
Stanovisko České republiky: Česká republika žádá o ponechání stávajících podpor poskytovaných na produkci osiv a sadby (udržování genetického potenciálu osiv a sadby) po dobu alespoň tří let po vstupu.
Zdůvodnění ze strany České republiky: Kvalitní osiva jsou technologickým základem rostlinné výroby a „bezpečnosti“ krmiv a potravin. Pro udržení nezbytné obměny certifikovaných osiv za přijatelnou cenu pro zemědělce nemá Česká republika zatím jiné možnosti než uvedenou státní pomoc. Její uchování je nutné do doby, než příjmy zemědělců dosáhnou úrovně zabezpečující nutné technologické minimum (zajištění přímých plateb).
Hodnocení Komise: Na základě dostupných informací se zdá, že tento český požadavek není v souladu s pravidly Společenství pro státní podpory v zemědělství.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika žádá o ponechání stávajících podpor poskytovaných na produkci osiv a sadby (udržování genetického potenciálu osiv a sadby) po dobu alespoň tří let po vstupu. EU informuje Českou republiku, že na základě dostupných informací se zdá, že tento český požadavek není v souladu s pravidly Společenství pro státní podpory v zemědělství. EU vyzývá Českou republiku, aby svůj požadavek přehodnotila.
CHMEL
36. Zařazení odrůd chmele (Nařízení Komise 1517/77)
Stanovisko České republiky: Česká republika požaduje, aby do přílohy nařízení Komise 1517/77 byly zařazeny následující 3 odrůdy chmele:
Sládek (aromatická) a Bor a Premiant (hořké odrůdy).
Zdůvodnění ze strany České republiky: Tyto odrůdy splňují podmínky pro poskytování podpor ve smyslu kapitoly IV nařízení Rady 1696/71.
Hodnocení Komise: Zařazení nových odrůd na seznam odrůd chmele ES řeší Komise prostřednictvím procedury Řídícího výboru. Tato otázka bude řešena po vstupu ve vhodnou dobu a na příslušné úrovni.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky, aby do přílohy nařízení Komise 1517/77 byly zařazeny následující 3 odrůdy chmele: Sládek (aromatická) a Bor a Premiant (hořké odrůdy). EU informuje Českou republiku, že zařazení nových odrůd na seznam odrůd chmele ES řeší Komise prostřednictvím procedury Řídícího výboru. Tato otázka bude řešena po vstupu ve vhodnou dobu a na příslušné úrovni.
***
ŽIVOČIŠNÁ PRODUKCE
37. Možná opatření na eliminaci cenového šoku u mléka a mléčných výrobků
Stanovisko České republiky: V případě, že by se vyrovnání cen v předvstupním období ukázalo jako nedostatečné, vyhrazuje si Česká republika právo zavést přechodné období nebo jiné opatření ve vztahu k mléku a mléčným výrobkům za účelem odstranění cenového šoku v době vstupu a požaduje, aby tato opatření byla spolufinancována EU.
Zdůvodnění ze strany České republiky: Je třeba poznamenat, že ve vztahu k mléku a mléčným výrobkům je tento český požadavek uveden pouze v souhrnu (bod 4) a ne v hlavním textu vyjednávacího stanoviska. Česká republika se podrobněji nevyjadřuje k typu přechodného období nebo alternativním opatřením potřebným pro zmírnění dopadu cenového šoku na zpracovatele a spotřebitele v den vstupu. Poziční dokument České republiky odhaduje, že po snížení cen předpokládaném Agendou 2000 budou české ceny mléka placené zemědělcům o 18 % nižší než v EU.
Hodnocení Komise: Je třeba podtrhnout, že žádné přechodné období nebo alternativní opatření nemůže být v rámci SZP zavedeno jednostranně. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí záměr České republiky zavést v případě potřeby přechodné období nebo jiná opatření ve vztahu k mléku a mléčným výrobkům za účelem eliminovat cenový šok v době vstupu. EU Českou republiku informuje, že podle pravidel SZP nemůže být o žádném přechodném období nebo alternativních opatřeních rozhodnuto jednostranně a nemohou být jednostranně zavedena. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem. EU České republice doporučuje, aby v předvstupním období pokračovala v monitorování vývoje cen na svém vnitřním trhu za účelem zajistit hladký přechod na cenové úrovně na trhu EU.
38. Specifické referenční množství (mléčná kvóta) – (Nařízení Rady 3950/92)
Stanovisko České republiky: Česká republika požaduje roční národní kvótu o objemu 3 100 000 tun, z čehož 2 945 000 tun (95 %) na dodávky mlékárnám a 155 000 tun (5 %) pro přímý prodej.
Zdůvodnění ze strany České republiky: Kvóta o objemu 3 100 000 tun přibližně odpovídá 70 %, 100 % a 127 % nákupu mléka v letech 1989, 1992 a 1998. Stanovisko České republiky odhaduje, že navrhovaná kvóta zajistí pokrytí perspektivního domácího konzumu, nižšího objemu subvencovaného exportu a potřebného počtu dojených krav.
Hodnocení Komise: Navrhované referenční množství se zdá být značně vyšší než současná úroveň produkce. Podle českého vyjednávacího stanoviska výroba mléka v roce 1998 činila 2 716 milionů litrů, z čehož 2 470 milionů litrů bylo dodáno do mlékáren. Referenční množství mléka musí být stanoveno na základě údajů o skutečné produkci za nedávné referenční období, které bude definováno. Je třeba připomenout, že kvalita vyráběného mléka by měla odpovídat hygienickým požadavkům EU. Kromě toho by Česká republika měla prokázat schopnost efektivně provozovat systém kvót.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika požaduje roční referenční množství o objemu 3 100 000 tun mléka. Referenční množství mléka musí být stanoveno na základě údajů o skutečné produkci za nedávné referenční období, které bude definováno. EU vyzývá Českou republiku, aby na tomto základě přehodnotila svůj požadavek a poskytla informace k následujícím otázkám:
Výroba syrového mléka během období 1995-1999 v dělení na dodávky zpracovatelskému průmyslu a přímé prodeje pro každý rok
Výrobě, lidské spotřebě a vývozech hlavních mléčných výrobků během stejného období, s odlišením subvencovaných výrobků (specificky máslo, sušené odstředěné mléko, sýry a čerstvé výrobky)
Část produkovaného syrového mléka, která neodpovídá hygienickým požadavkům EU,
Podrobný plán na vytvoření úřední administrativy, která bude odpovědná za provozování systému kvót, zvláště plány na řešení problémů, které se vztahují ke struktuře zemědělských podniků a přímým prodejům.
39. Prémie na dojené krávy (Nařízení Rady 1255/99, článek 16)
Požadavek České republiky: Česká republika žádá o poskytování přímých plateb na dojené krávy vyplácených na tunu mléka v rámci kvóty nebo na hektar trvalých pastvin.
Zdůvodnění ze strany České republiky: Zmiňuje se zásadní význam českého sektoru skotu, negativní důsledky značného poklesu mléčné produkce po roce 1989 a také příznivé environmentální účinky chovu dojených krav. Uvádí se, že podobné platby jsou v současnosti v České republice poskytovány.
Hodnocení Komise: Pokud jde o přímé platby, EU zaujme stanovisko k tomuto požadavku v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika žádá o poskytování přímých plateb na dojené krávy vyplácených na tunu mléka v rámci kvóty nebo na hektar trvalých pastvin. Pokud jde o přímé platby, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají.
***
HOVĚZÍ MASO
40. Možná opatření na eliminaci cenového šoku na trhu s hovězím masem
Stanovisko České republiky: V případě, že by se vyrovnání cen v předvstupním období ukázalo jako nedostatečné, vyhrazuje si Česká republika právo zavést ve vztahu k trhu s hovězím masem přechodné období nebo jiné opatření za účelem odstranění cenového šoku v době vstupu a požaduje, aby tato opatření byla spolufinancována EU.
Zdůvodnění ze strany České republiky: Česká republika se podrobněji nevyjadřuje k typu přechodného období nebo alternativním opatřením potřebným pro zmírnění dopadu cenového šoku na zpracovatele a spotřebitele v den vstupu. Poziční dokument České republiky odhaduje, že české ceny placené výrobcům dosahují 75-80 % úrovně EU (ve vyjádření na jatečnou hmotnost) a že lze očekávat, že přechodné období pro vyrovnání cen nebude nutné.
Hodnocení Komise: Je třeba podtrhnout, že žádné přechodné období nebo alternativní opatření nemůže být v rámci SZP zavedeno jednostranně. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem. Vezmeme-li v úvahu, že Poziční dokument České republiky odhaduje, že české ceny placené výrobcům v přepočtu na jatečnou hmotnost v současnosti činí 75-80 % úrovně EU, mělo by 20% snížení ceny dohodnuté v rámci Agendy 2000 normálně vést k tomu, že české ceny budou více méně stejné jako v EU. Zdá se tedy nepravděpodobné, že by v době vstupu existoval nějaký specifický problém pokud jde o vyrovnání cen.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí záměr České republiky zavést v případě potřeby přechodné období nebo jiná opatření ve vztahu k trhu s hovězím masem za účelem eliminovat cenový šok v době vstupu. EU Českou republiku informuje, že podle pravidel SZP nemůže být o žádném přechodném období nebo alternativních opatřeních rozhodnuto jednostranně a nemohou být jednostranně zavedena. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem. EU České republice doporučuje, aby v předvstupním období pokračovala v monitorování vývoje cen na svém vnitřním trhu za účelem zajistit hladký přechod na cenové úrovně na trhu EU.
***
41. Klasifikace jatečných trupů a hlášení o cenách hovězího masa (Nařízení Rady 1208/81 a 1892/87)
Stanovisko České republiky: Česká republika neuvádí žádný požadavek pokud jde o realizaci klasifikace jatečných trupů a hlášení cen u skotu.
Zdůvodnění ze strany České republiky: Zavedení jednotné klasifikace jatečně opracovaných trupů (SEUROP) bude ošetřeno legislativními novelami, které jsou plánovány pro rok 2000.
Hodnocení Komise: Plná realizace požadavků EU ve vztahu ke klasifikaci jatečných trupů a podávání cenových hlášení pro skot je zásadní pro fungování společných organizací trhu pro živočišné výrobky. Proto musí být vypracovány podrobné plány, aby se zajistilo, že jakékoliv problémy ve vztahu k plné realizaci a prosazování mohou být identifikovány a odstraněny s dostatečným předstihem před vstupem.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU zdůrazňuje důležitost toho, aby ke dni vstupu bylo dosaženo plného souladu pokud jde o klasifikaci jatečných trupů a hlášení cen u skotu. Vyzývá Českou republiku, aby poskytla podrobné plány, včetně harmonogramu, pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti.
***
42. Identifikace a registrace skotu a označování hovězího masa (Nařízení Rady 820/97)
Stanovisko České republiky: Česká republika neuvádí žádný požadavek pokud jde o identifikaci a registraci skotu a označování hovězího masa
Zdůvodnění ze strany České republiky: Pokud jde o identifikaci a registraci skotu, současná praxe je již z 80 % kompatibilní. Na rok 2000 jsou plánovány iniciativy pro právní transpozici.
Hodnocení Komise: Plná realizace požadavků EU ve vztahu k identifikaci a registraci zvířat je zásadní pro fungování společné organizace trhu s hovězím a telecím masem. Pozornost se také musí věnovat realizaci pravidel pro označování hovězího masa. Proto musí být vypracovány podrobné realizační plány, aby se zajistilo, že jakékoliv problémy ve vztahu k plné realizaci a prosazování mohou být identifikovány a odstraněny s dostatečným předstihem před vstupem.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU zdůrazňuje důležitost toho, aby ke dni vstupu bylo dosaženo plného souladu pokud jde o identifikaci a registraci zvířat a označování hovězího masa. Vyzývá Českou republiku, aby poskytla podrobné plány, včetně harmonogramu, pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti.
***
43. Speciální prémie pro skot (Nařízení Rady 1254/99)
Stanovisko České republiky: Česká republika požaduje speciální prémie odpovídající výkrmu 305 000 býků a volů ročně.
Zdůvodnění ze strany České republiky: Navrhovaný počet býků a volů spolu s dalšími kategoriemi skotu umožní České republice produkci cca 325 tis. tun jatečného skotu v živém. Z tohoto objemu dosáhne domácí spotřeba cca 300 tis. tun (92,3 %), zbytek produkce (25 tis. tun a 7,7 %) bude činit export (v mase nebo v živém).
Hodnocení Komise: Navrhovaný regionální limit se zdá být značně vyšší než jsou současné početní stavy. Podle informací poskytnutých Českou republikou během screeningu činil v roce 1998 počet samčích zvířat skotu ve věku nad jeden rok 184 050 kusů. Regionální limit musí být stanoven na základě skutečných početních stavů během nedávného referenčního období, které bude definováno.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky na speciální prémie pro skot odpovídající ročnímu výkrmu 305 000 býků a volů. Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, EU zdůrazňuje, že regionální limit musí být stanoven na základě skutečné produkce během nedávného referenčního období, které bude definováno.
Česká republika se vyzývá, aby poskytla informace o početních stavech a porážkách samčích zvířat skotu za období 1995-1999, specifikované pro býky a voly od věku 9 měsíců, držené na výkrm.
***
44. Prémie na krávy bez tržní produkce mléka (Nařízení Rady 1254/99)
Stanovisko České republiky: Česká republika požaduje národní limit na krávy bez tržní produkce mléka ve výši 230 000 kusů.
Zdůvodnění ze strany České republiky: Současný stav krav bez tržní produkce mléka činí 80 000 kusů. Počítá se ovšem s výrazným nárůstem počtu krav až do výše navrhovaného limitu, protože se prostřednictvím zvyšování krav této kategorie řeší situace v podhorských a horských oblastech (LFA). Dotační podpora tohoto skotu byla zahájena již v roce 1998.
Hodnocení Komise: Navrhovaný regionální limit vy výši 230 000 kusů je značně vyšší než skutečné početní stavy. Skutečný počet krav bez tržní produkce mléka se zdá být nejistý v důsledku rozporu mezi údaji uvedenými při screeningu (max. 48 000) a údaji uvedenými ve vyjednávacím stanovisku (80 000). Regionální limit musí být určen na základě skutečných početních stavů během nedávného referenčního období, které bude definováno.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky na regionální limit pro krávy bez tržní produkce mléka ve výši 230 000 kusů. Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, EU zdůrazňuje, že regionální limit musí být stanoven na základě skutečných početních stavů během nedávného referenčního období, které bude definováno. EU žádá Českou republiku, aby poskytla údaje o skutečných početních stavech krav bez tržní produkce mléka a jalovic za období 1995-1999. Tyto informace by měly zvláště specifikovat počet krav bez tržní produkce mléka a jalovic, které splňují kritéria stanovená v nařízení Rady 1254/99, článek 6 (2) a (6).
***
45. Porážecí prémie (Nařízení Rady 1254/99, článek 11(3))
Stanovisko České republiky: Česká republika neuvádí žádný požadavek pokud jde porážecí prémii.
Hodnocení Komise: Regionální limit pro porážecí prémii musí být stanoven na základě skutečných porážek a vývozů živých zvířat během nedávného referenčního období, které bude určeno. Česká republika by proto měla být vyzvána, aby poskytla tyto informace za období 1995-1999.
Navrhované pracovní společné stanovisko: Pokud jde o porážecí prémii, EU informuje Českou republiku, že k otázce přímých plateb zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla údaje o skutečných ročních porážkách a vývozech v živém do třetích zemí za období 1995-1999, specifikované pro býky, voly, krávy a jalovice ve věku od 8 měsíců a telata ve věku 1-7 měsíců a jatečné trupy o hmotnosti méně než 160 kg.
46. Doplňkové (additional) platby (Nařízení Rady 1254/99, článek 14)
Stanovisko České republiky: Česká republika požádá o doplňkové platby o objemu, který bude specifikován během vyjednávacího procesu.
Zdůvodnění ze strany České republiky: Žádné specifické zdůvodnění nebylo poskytnuto.
Hodnocení Komise: Na základě dostupných informací není úplné vyhodnocení tohoto požadavku možné. Celková částka doplňkových plateb byla přidělena každému členskému státu na základě jeho podílu na hrubé produkci hovězího masa ve Společenství. Česká republika by proto měla být vyzvána, aby poskytla informace o své roční hrubé produkci hovězího masa během let 1995-1999.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika bude specifikovat svůj požadavek na doplňkové platby v budoucnu. Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, Česká republika se vyzývá, aby poskytla informace o své roční hrubé produkci hovězího masa během let 1995-1999.
***
SKOPOVÉ A KOZÍ MASO
47. Klasifikace jatečných trupů a hlášení cen u ovcí (Nařízení Rady 2137/92 a nařízení Komise 1481/86)
Stanovisko České republiky: Česká republika nemá žádný požadavek pokud jde o klasifikaci jatečných trupů a hlášení cen u ovcí.
Zdůvodnění ze strany České republiky: Zavedení jednotné klasifikace jatečně opracovaných trupů (SEUROP) bude ošetřeno legislativními novelami, které jsou plánovány pro rok 2000.
Hodnocení Komise: Požadavky EU ve vztahu ke klasifikaci jatečných trupů a podávání cenových hlášení jsou důležitým prvkem společné organizace trhu pro ovce. Musí se vypracovat podrobné plány, aby se od data vstupu zajistilo hlášení cen v souladu s požadavky EU.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla podrobný plán, včetně harmonogramu, pro praktickou realizaci požadavků EU v oblasti klasifikace jatečných trupů a hlášení cen u ovcí.
48. Prémie na bahnice (Nařízení Rady 3013/89)
Stanovisko České republiky: Česká republika žádá o poskytování takových prémií, které budou uplatňovány v době jejího vstupu do EU.
Zdůvodnění ze strany České republiky: Sektor ovcí a koz hraje důležitou úlohu v údržbě krajiny v horských a podhorských oblastech země. Zvyšování spotřeby jehněčího masa je navíc pozitivním faktorem z hlediska lidské výživy.
Hodnocení Komise: Poskytování prémie na bahnice je součástí acquis. EU by měla vzít tento požadavek na vědomí a připomenout České republice, že tato prémie je obsažena v acquis a celé acquis budou platit od okamžiku vstupu.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí český požadavek na poskytování takových prémií pro bahnice, které budou uplatňovány v době jejího vstupu do EU. EU informuje Českou republiku, že prémie na bahnice jsou obsaženy v acquis a že celé acquis budou platit od okamžiku vstupu.
***
49. Celkový limit pro poskytování prémie na bahnice (Nařízení Rady 3013/89)
Stanovisko České republiky: Česká republika žádá o stanovení národní kvóty na ovce ve výši 130 000 kusů bahnic.
Zdůvodnění ze strany České republiky: Výše této kvóty vychází z průměru let 1993-1995 a přihlíží rovněž k očekávanému zvyšování počtu bahnic do roku 2003. Budou-li dále rozšířeny podpory do tohoto sektoru, pak by měl počet bahnic do roku 2004 dosáhnout 160 000 kusů.
Hodnocení Komise: Na základě údajů poskytnutých během bilaterálního screeningu, činí poslední odhad počtu nároků na prémie pro Českou republiku 17 000 bahnic. Také je třeba vzít v úvahu, že na prémie mají nárok pouze zemědělské podniky s minimálně 10 bahnicemi. Tento limit musí být stanoven na základě skutečných početních stavů během nedávného referenčního období, které bude určeno.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky na maximální garantovanou úroveň pro ovce ve výši 130 000 zvířat. Celkový limit pro poskytování prémií na bahnice musí být stanoven na základě skutečných početních stavů během nedávného referenčního období, které bude určeno. EU vyzývá Českou republiku, aby na tomto základě přehodnotila svůj požadavek a poskytla podrobnější informace o počtu ovcí v letech 1995-1999, zvláště o počtu bahnic v zemědělských podnicích s minimálně 10 bahnicemi.
***
VEPŘOVÉ MASO
Česká republika nemá žádný specifický požadavek pokud jde o vepřové maso.
50. Klasifikace jatečných trupů a hlášení cen u vepřového masa (Nařízení Rady 3220/84 a nařízení Komise 2806/79)
Stanovisko České republiky: Pokud jde o klasifikaci jatečných trupů a hlášení cen u vepřového masa, Česká republika má za to, že bude v době vstupu připravena. V tomto ohledu nejsou předloženy žádné požadavky.
Zdůvodnění ze strany České republiky: Zavedení jednotné klasifikace jatečně opracovaných trupů (SEUROP) bude ošetřeno legislativními novelami, které jsou plánovány pro rok 2000.
Hodnocení Komise: Plná realizace požadavků EU ve vztahu ke klasifikaci jatečných trupů a podávání cenových hlášení pro prasata je zásadní pro fungování společné organizace trhu. Proto musí být vypracovány podrobné plány, aby se zajistilo, že jakékoliv problémy ve vztahu k plné realizaci mohou být identifikovány a odstraněny s dostatečným předstihem před vstupem.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU zdůrazňuje důležitost toho, aby ke dni vstupu bylo dosaženo plného souladu pokud jde o klasifikaci jatečných trupů a hlášení cen u prasat. Vyzývá Českou republiku, aby poskytla podrobné plány, včetně harmonogramu, pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti.
***
VEJCE A DRŮBEŽÍ MASO
51. Marketingové standardy pro vejce a drůbež; ceny a výrobní statistiky (Nařízení Rady 1907/90 a 1906/90)
Stanovisko České republiky: Česká republika nepředkládá žádný požadavek ve vztahu k marketingovým standardům pro vejce a drůbež nebo ve vztahu k cenám a výrobním statistikám.
Zdůvodnění ze strany České republiky: Česká republika bude oblast tržních standardů pro vejce a drůbež harmonizovat prostřednictvím novely stávající legislativy. Očekává se, že tato novela vstoupí v platnost ke konci roku 2000. Důležitou součástí přijetí acquis bude zavedení monitoringu cen, který dosud nesplňuje požadavky EU.
Hodnocení Komise: Plná realizace požadavků EU ve vztahu k marketingovým standardům a také poskytování cenových a výrobních statistik pro vejce a drůbež je zásadní pro fungování společné organizace trhu pro vejce a drůbež. Proto musí být vypracovány podrobné plány, aby se zajistilo, že jakékoliv problémy ve vztahu k plné realizaci a prosazování mohou být identifikovány a odstraněny s dostatečným předstihem před vstupem.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU zdůrazňuje důležitost toho, aby ke dni vstupu bylo dosaženo plného souladu pokud jde o marketingové standardy a poskytování cenových a výrobních statistik pro vejce a drůbež. Vyzývá Českou republiku, aby poskytla podrobné plány, včetně harmonogramu, pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti.
D. VENKOVSKÝ ROZVOJ
52. Plánování, administrativní struktura pro realizaci, kontrolu a monitorování, strategie (Nařízení Rady 1260/99, 1257/99)
Stanovisko České republiky: Česká republika akceptuje acquis v oblasti strukturální a regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů týkajících se zemědělství.
Hodnocení Komise: Podle vyjednávacího stanoviska Česká republika nemá plánovací systém typu EU. Česká republika bude muset plně realizovat acquis v této oblasti, aby mohla po vstupu uplatňovat opatření venkovského rozvoje, která mají nárok na podporu Společenství. To znamená, že by do doby vstupy měly být k dispozici realizační, kontrolní a monitorovací orgány a nástroje.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika akceptuje acquis, která se týkají opatření Společenství v oblasti venkovského rozvoje. EU zdůrazňuje, že plná realizace požadavků EU v této oblasti je předpokladem pro uplatňování opatření venkovského rozvoje, která mají po vstupu nárok na podporu Společenství. Realizační, kontrolní a monitorovací orgány by proto měly být k dispozici před vstupem.
***
53. Opatření venkovského rozvoje způsobilá pro podporu Společenství (1257/99)
Stanovisko České republiky: Česká republika prohlašuje, že přijme acquis týkající se následujících strukturálních opatření, opatření venkovského rozvoje a průvodních opatření:
Investice do zemědělských hospodářství
Výuka-školení
Podpora mladých zemědělců
Zlepšování marketingu a zpracování zemědělských produktů
Lesnická opatření (čl. 29 – 32 nařízení 1257/99)
Méně příznivé oblasti (LFA) a oblasti s environmentálními omezeními
Agroenvironmentální opatření
Průvodní lesnické opatření – zalesňování
Adaptace a rozvoj venkovských oblastí: pozemkové úpravy, zakládání zemědělských služeb, diverzifikace, vodní hospodářství, přírodní katastrofy, atd.
Pokud jde o předčasný odchod do důchodu, Česká republika prohlašuje, že bude provedena studie, aby se určilo, za jakých podmínek by se legislativa EU mohla použít v České republice.
Hodnocení Komise: Česká republika má v úmyslu uplatňovat po vstupu většinu opatření venkovského rozvoje a průvodních opatření. Realizace programu pro předčasný odchod do důchodu bude záviset na výsledku studie o potřebě takového opatření v České republice. V současnosti v České republice neexistuje systém předčasného odchodu do důchodu pro zemědělce. Je třeba zdůraznit, že vytyčení LFA by Česká republika měla provést podle kritérií stanovených v nařízení 1257/1999. Česká republika by měla být vyzvána, aby ve vhodný moment po vstupu poskytla potřebné informace. České republice by mělo být připomenuto, že uplatňování agrienvironmentálních programů je po vstupu povinné a že programy venkovského rozvoje by proto měly tato opatření obsahovat.
Pokud jde o lesnická opatření, je stále třeba provést důležité přípravné práce. Podle vyjednávacího stanoviska srovnání dotačních programů České republiky s podpůrnými opatřeními pro lesnictví v předpisech EU ukazuje, že systém České republiky postrádá zvláště řadu opatření určených ke zlepšení obchodu s lesnickými výrobky, propagaci, praktické školení v lesnictví, opatření určená ke zvyšování znalostí a odbornosti, atd. Pokud jde o všeobecnou přípravu na realizaci těchto opatření, jsou v souvislosti s přípravou Plánu rozvoje zemědělství a venkova v rámci programu SAPARD připravovány priority a projekty, týkající se zvláště investic do zemědělských hospodářství a marketingu a zpracování zemědělských výrobků.
Navrhované pracovní společné stanovisko: Co se týče opatření venkovského rozvoje způsobilých pro podporu Společenství, EU zdůrazňuje, že vytyčení LFA by Česká republika měla provést podle kritérií stanovených v nařízení 1257/1999. Česká republika se vyzývá, aby ve vhodný moment po vstupu poskytla potřebné informace. EU zdůrazňuje, že uplatňování agrienvironmentálních programů je po vstupu povinné a že programy venkovského rozvoje by proto měly tato opatření obsahovat.
***
54. Ochrana lesů Společenství před požáry
Stanovisko České republiky: Česká republika prohlašuje, že k datu vstupu bude zajištěna plná slučitelnost s acquis v této oblasti a nepožaduje žádné přechodné období. Česká republika očekává, že bude klasifikována jako oblast s nízkým nebezpečím vzniku lesních požárů.
Zdůvodnění ze strany České republiky: Z tohoto zařazení České republiky by nevyplývala povinnost předkládat víceúčelový regionální program pro ochranu lesů před požárem, který podmiňuje financování lesnických opatření, ale současně se tak vylučuje tato forma pomoci Společenství.
Hodnocení Komise: Nařízení 2158/92, článek 2 stanoví, že je povinností členských států klasifikovat své území podle stupně nebezpečí vzniku lesních požárů. Ve vhodnou dobu po vstupu by měl být v této otázce konzultován Stálý lesnický výbor.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika očekává, že bude klasifikována jako oblast s nízkým nebezpečím vzniku lesních požárů. EU zdůrazňuje, že klasifikace oblastí s vysokým nebezpečím vzniku lesních požárů se provede podle postupu stanoveného v nařízení Rady 2158/92. Tato otázka by proto měla být řešena ve vhodnou dobu po vstupu.
***
55. Lesnické statistiky (EFICS)
Stanovisko České republiky: Česká republika prohlašuje, že k datu vstupu bude zajištěna plná slučitelnost s acquis v oblasti lesnické statistiky. Česká republika prohlašuje, že není schopna odhadnout, zda pro realizaci budou existovat případné problémy nebo překážky, protože nařízení ES nestanoví povinný obsah souboru statistických dat, která mají být v lesnickém sektoru sledována.
Hodnocení Komise: Česká republika by měla být informována, že poté, co se stane členem, může realizace EFICS vyžadovat, aby Česká republika upravila nebo doplnila své postupy pro sběr dat. Aby bylo možné tento požadavek plně vyhodnotit, měla by Česká republika být vyzvána, aby poskytla informace o případných realizačních problémech, kterým by v této oblasti mohla po vstupu čelit a také informace o harmonogramech a plánech na harmonizaci postupů pro sběr statistických dat.
Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika prohlašuje, že není schopna odhadnout, zda budou existovat případné problémy nebo překážky pro realizaci Evropského lesnického informačního a komunikačního systému. EU informuje Českou republiku že realizace tohoto systému může po vstupu vyžadovat, aby Česká republika upravila nebo doplnila své postupy pro sběr dat. Aby bylo možné stanovisko České republiky plně vyhodnotit, EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla informace o případných realizačních problémech a také informace o harmonogramech a plánech na harmonizaci postupů pro sběr statistických dat v této oblasti.
***
