Slovensko, jeden z šesti kandidátských států tzv. „Helsinské skupiny“, který začal rozhovory o členství v EU s dvouletým zpožděním na prvních šest žadatelů, by se měl začlenit do EU již v první vlně vstupu společně alespoň s Polskem, Maďarskem a Českou republikou, třemi ostatními zeměmi Visegradské čtyřky, řekl 17. dubna Günter Verheugen, Evropský komisař pro rozšiřování.
Doposud se Evropská komise vyhýbala jakýmkoli náznakům, který kandidát by mohl být v první skupině vstupujících zemí, přičemž rychlost procesu rozšiřování by zcela závisela na přípravách jednotlivých kandidátských zemí a stále bylo ještě příliš brzy na to, říci, který žadatel by byl první připraven.
„Bylo by velmi žádoucí mít v první skupině společně čtyři Visegradské kandidáty (Polsko, Maďarsko, Česká republika, Slovensko), prohlásil Verheugen 17. dubna v Bruselu, poté co se setkal s Pavolom Hamzikom, slovenským náměstkem ministerského předsedy.
Skupinový vstup čtyř Visegradských zemí je pro Evropskou komisi „politickou prioritou“ „což ještě nezaručuje, že k němu dojde“, protože princip diferenciace („s každým státem je uzavřena smlouva podle jeho vlastních zásluh (kvalit)“) bude striktně dodržován, poznamenal komisař.
Nicméně, „během procesu (jednání o členství), se budeme snažit dosáhnout cíle, kdy by se všechny čtyři Visegradské státy staly členy současně“, řekl. Slovensko se podle Verheugena drželo „ve stopě velmi dobře“ ve smyslu příprav na členství a odvádí „extrémně dobrou práci“, řekl pochvalně.
Kladná reakce Slovenska
Slovenský náměstek ministerského předsedy Pavol Hamzik uvítal upřímné vyjádření Verheugena, v němž zdůraznil, že takovéto spojení by bylo „z politického hlediska logické a vyřešilo by pár reálných problémů“.
Věřím, že si Evropská komise jasně uvědomuje výhodu skupinového vstupu čtyř Visegradských zemí. My to velmi vítáme“, řekl Hamzik. „Očekávám, že Visegradská čtyřka bude v první skupině přistupujících států, ale rovněž i další kandidáti. Máme stejné zájmy. Známe se navzájem velmi dobře, jsme k sobě ekonomicky poutáni, zvláště Slovensko a Česká republika. S Českou republikou. máme společné ekonomické vazby a dokonce celní unii“. „Nemělo by smysl rušit tyto vazby na jeden či dva roky, zatímco bychom čekali na toho druhého až se začlení do EU“, řekl Hamzik.
Rok 2004 nebo 2005 je pro první vstup reálnější než rok 2003
Pavol Hamzik také zdůraznil, že pro Slovensko bylo „nepochybně“mnohem důležitější být spolu se třemi Visegradskými zeměmi součástí první vstupní vlny než dohadování se s EU o nejbližším možném termínu vstupu.
„Dobrá příprava je důležitější než termíny“, řekl Hamzik.
Být připraveni před vstupem do EU, zvláště na poli ekonomiky je slovenskou „prioritou“.
„Náš vstup do EU se musí zaměřit na datum, kdy mohou být obě strany, tedy jak Slovensko tak i EU připraveny do takové míry, aby náš vstup vyzněl jako užitečný přínos a ne jako způsobení problémů EU“, řekl Hamzik.
Pro Slovensko je oficiálním plánovaným datem vstupu 1. leden 2004.
„Myslím si, že náš termín je reálnější než termín 2003, stanovený ostatními kandidáty Luxembourgské skupiny“ (Polsko, Maďarsko, Česká republika, Estonsko, Slovinsko, Kypr), prohlásil Hamzik.
Uniting Europe – č. 96-24. dubna 2000
