V budoucnu by se měly v Evropské unii sjednotit postihy, které členské země udělují za nesplnění celních povinností, vyhýbání se placení cla či další se cly související prohřešky. Navrhuje to Evropská komise, která dnes připomněla, že různá míra postihu napříč unií v zásadě představuje nespravedlivou výhodu třeba pro ty firmy, které se dostanou do rozporu s právem v zemi s nižšími pokutami.
Unijní celní pravidla jsou harmonizována od počátku jednotného unijního trhu, následky za jejich porušení se ale stát od státu liší. Komise tedy nyní navrhuje vytvořit společný seznam, co všechno přesně je porušením evropských pravidel. Prohřešky se budou lišit co do míry významnosti a také podle toho, zda byly spáchány úmyslně či z nedbalosti.
Mezi příklady porušení komise uvedla nezaplacení cla, neoznámení zboží k proclení, falšování dokumentů s cílem získat výhody či nedodání potřebné dokumentace. Komise také navrhuje různé sankce, od pokuty jednoho procenta ceny zboží za administrativní prohřešky do pokuty ve výši 30 procent ceny zboží či 45 000 eur (přes 1,2 milionu Kč) v nejzávažnějších případech.
Státy by při udělování sankcí měly podle komise brát v potaz povahu a okolnosti prohřešku, zda se děl opakovaně, kdo se jej dopustil a také zisk, který z toho dotyčnému plynul. Pokud bude ve věci zahájeno trestní řízení, měla by mu navrhovaná administrativní opatření ustoupit.
V současnosti se tresty související se cly v zemích EU výrazně liší. Za co je někde jen drobná pokuta, je v jiné zemi vážným prohřeškem, který je trestán vězením. Výrazně se liší částky, nad nimiž je prohřešek už pokládán za trestný čin - někde je to 266 eur (asi 7100 Kč), jinde 50 000 eur (přes 1,3 milionu Kč). Liší se i národní termíny pro uplatnění sankcí - od jednoho roku do 30 let a některé země je nemají stanoveny vůbec.*
