S Luďkou Kráslovou ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) jsme hovořilo o kontrolách integroané produkce.
Pracovníci SZIF se zabývali mimo jiné i kontrolami integrované produkce. Mohla byste je přiblížit?
Evropská unie v rámci Programu rozvoje venkova počítá s dotační podporou pěstování ovoce, zeleniny a vinné révy a Státní zemědělský intervenční fond jako platební agentura administruje žádosti, proplácí dotace a přirozeně také kontroluje dodržování veškerých podmínek. Výběr žadatelů ke kontrole na místě je prováděn na základě rizikové analýzy a náhodného výběru v souladu s vymezenou legislativou. Cílem kontroly je ověřit výměru deklarovaných půdních bloků a dodržování specifických podmínek provádění agroenvironmentálních opatření.
Chtěla bych připomenout, že do titulu Integrovaná produkce přijali naši pracovníci do roku 2013 celkem 1 598 žádostí o zařazení.
Jakým způsobem konkrétně probíhají kontroly?
Opatření Integrovaná produkce upravuje zejména pravidelné monitorování výskytu škodlivých organismů, monitorování klimatických podmínek, aplikaci prostředků na ochranu rostlin, minimální množství pěstování rostlin a nařizuje zejména povinné odběry vzorků půd a pěstovaných komodit. Při kontrole na místě v rámci titulu Integrovaná produkce se ověřuje příslušná dokumentace žadatele v souvislosti s výše uvedenými podmínkami a dále také plnění podmínek na způsobilé ploše půdního bloku v terénu, například počet životaschopných jedinců na hektar v rámci integrované produkce ovoce. Kontrola hranic půdních bloků vychází z deklarace žadatele na podané žádosti a ze zákresů v evidenci půdy podle uživatelských vztahů – v LPIS. Specifické podmínky titulu integrované produkce jsou kontrolovány na způsobilé ploše. Například za rok 2012 zkontrolovali pracovníci Státního zemědělského intervenčního fondu 496 půdních bloků.
Veškeré kontroly jsou prováděny na základě příslušných nařízení vlády.
Jakých nejčastějších chyb se žadatelé o dotace dopouštějí v rámci integrované produkce?
Nejčastější zjištění v rámci kontrol na místě, kdy výměra deklarovaných půdních bloků není v souladu se zjištěnou skutečností, je buď takzvaná „naddeklarace“ výměry, kdy žadatel v žádosti deklaruje větší výměru, než ve skutečnosti obhospodařuje. Opakem je „poddeklarace“ výměry, kdy žadatel v žádosti deklaruje nižší výměru, než ve skutečnosti obhospodařuje. V roce 2012 bylo zjištěno 21 půdních bloků s naddeklarací a pět půdních bloků s poddeklarací.
Pokud se jedná o pěstování ovoce, jsou pravidla nejvíce porušována při odběru vzorků ovoce. Žadatel v rámci odběru vzorků je povinen rozborovat vypěstované ovoce pro účely zjištění obsahu těžkých kovů. Další nejčastější chybou jsou odběry vzorků půd, pokud žadatel nezajistí rozbory půd ze všech zařazených půdních bloků do tří let od zařazení. Následuje nedodržení podmínky monitoringu škodlivých organismů, vedení meteorologických záznamů, vyklučení ovocného sadu na čtyřech půdních blocích a nedodržení minimálního počtu životaschopných jedinců na třech půdních blocích. V případě pěstování zeleniny bývá problém dodržování pravidel opět v rámci monitoringu sledování škodlivých organismů, kdy je povinnost záznamů jejich výskytu a uschování těchto dokumentů po dobu deseti let. Dále se chybuje v dodržení podmínek při použití osiva, nedodržování odběru vzorků zeleniny a při rozborech půd. U pěstování révy vinné to bývá nezajištění bylinného pokryvu v každém druhém meziřadí nejpozději do 36 měsíců po ukončení výsadby vinice, vyklučení vinice a nedodržení minimálního počtu životaschopných jedinců.
Mohla byste srovnat tyto kontroly meziročně?
Z průběžných výsledků letošního roku lze oproti roku 2012 vysledovat pozitivní trend, podle kterého se počty porušení související s odběry vzorků snižují. Za tímto pozitivním trendem je jasně vidět lepší informovanost žadatelů, k čemuž je nepřímo motivují kromě jiného i kontroly na místě, prováděné pracovníky Státního zemědělského intervenčního fondu.*
