Vítají zpřísnění postihu za falšování potravin

Poslanci Evropského parlamentu chtějí zintenzívnit boj proti podvodům a falšování potravin. Ve zprávě schválené minulý týden vyzývají Evropskou komisi k vytvoření nového systému včasného varování členských zemí před těmito podvody. Současně požadují povinné zveřejňování původu masa, a to i u hotových jídel, přísnější kontroly výrobců potravin a mnohem tvrdší tresty za podvody v potravinářství. Představitelé oslovených nevládních oraganizací v ČR snahu poslanců vítají, k některým jejich návrhům však mají výhrady.

Parlament ve Štrasburku zprávou reagoval na loňský celoevropský skandál s nepřiznaným koňským masem v pokrmech, které jejich výrobci vydávali za hovězí, a na další kauzy, které v minulosti evropské potravinářství zasáhly. "Jsou nutné přísnější tresty a při opakovaných podvodech musí být odňata těmto podnikům licence," požaduje zpravodajka zprávy Esther de Langeová. Dokument pokládá za nedostatečný návrh Evropské komise, aby sankce za porušení předpisů dosahovala přinejmenším výše profitu nepoctivého výrobce. Navrhuje, aby tresty za potravinářské podvody byly mnohem více odstrašující a odpovídaly minimálně dvojnásobku odhadovaného obohacení nepoctivců. Hrozba tvrdšího postihu má podle europoslanců jít ruku v ruce s přísnějšími kontrolami v potravinářství. "Potřebujeme úplně nový přístup. Kontroly musí být méně předvídatelné. Je třeba méně administrativních kontrol a více kontrol na místě a také více přeshraniční spolupráce," zdůraznila de Langeová.

Podle poslance Gillese Pargneauxe byly v roce 2012 odhaleny podvody s potravinami za 49 miliard eur (1,3 bilionu korun) a od té doby se tato suma zvýšila o 60 procent.
Zefektivnění kooperace mezi jednotlivými členskými zeměmi při potírání podvodů v potravinářství má napomoci také nový systém včasného varování. Zpráva rovněž vyzývá komisi, aby se s členskými zeměmi dohodla na jednotné definici toho, co je to potravinářský podvod. Každý stát unie ho totiž definuje jinak, což znesnadňuje jeho potírání.

Ministerstvo zemědělství podle vyjádření ředitelky odboru komunikace úřadu Dany Večeřové s požadavky poslanců souhlasí, nepovažuje však za nutné budovat nový systém varování. „Podle našeho názoru je nežádoucí vyvíjet další systém, když už na úrovni EU jeden systém existuje a funguje a je použitelný i pro případy podvodných praktik. Bylo by logické využít maximálně již stávajících systémů a pro podvodné praktiky používat systém RASFF... Už proto, že by informace byly centralizovány na jednom místě. Předpokládáme, že by vznikl přidružený systém či podsystém, který by případy falšování řešil,“ uvedla Večeřová s tím, že jako problematický se však jeví rozsah přenášených a následně zveřejňovaných informací, neboť v systémem RASFF není povoleno přenášet údaje obchodní povahy a zveřejňovat údaje vedoucí k identifikaci obchodních subjektů.

„Než zavádět nový sytém monitoringu výskytu nebezpečných potravin, bylo by možná lepší prověřit, zda je již současný systém dostatečně využíván,“ soudí předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík. Nepovažuje sice za nezbytné, aby spotřebitel nacházel u jídelníčku v restauraci seznam dodavatelů, ale je přesvědčen, že zákazník by měl mít na požádání dostupné informace o tom, co konzumuje či kupuje.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby by prosazení opatření obsažených ve výzvě mělo být samozřejmostí. Zvláště to platí u hotových jídel, kde běžný konzument nemá šanci poznat, že je klamán. Současný systém včasného varování RASFF podle něj nezaručuje ochranu spotřebitele před závadnými potravinami. „Než se varování dostane k ohnisku problému,  je daná potravina většinou prodaná a spotřebovaná. Mechanismus se tedy musí zásadně zrychlit a zpružnit,“ uvedl Veleba.

„Je těžké se k tomu vyjadřovat, když neznáme konkrétní návrhy. Určitě bych souhlasil se zavedením tvrdších trestů za podvody v oblasti výroby potravin. V obecné rovině lze také souhlasit i s myšlenkou  zlepšení fungování systému včasného varování. U některých případů z minulosti se tento systém příliš neosvědčil. Otázkou ale zůstává, jak ho změnit a také co to bude obnášet,“ uvedl k návrhu předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

„Opatrný bych byl v oblasti povinného zveřejňování původu masa i u hotových jídel... jak znám evropskou byrokratickou mašinerii, tak se obávám, aby z tohoto záměru nevznikl další složitý předpis, který bude velmi obtížně realizovatelný a bude spíše komplikovat život mnoha subjektům v celé vertikále výroby masa,“ dodal Pýcha

„Samozřejmě vítáme snahu Evropského parlamentu řešit problém záměrného falšování potravin přísnějšími kontrolami výrobců, tvrdšími tresty i zefektivněním systému včasného varování členských zemí před těmito podvody,“ uvedla pro náš týdeník mluvčí Potravinářské komory ČR Jarmila Štolcová. Současně dodala, že komora dlouhodobě upozorňuje na nedostatečnou dohledatelnost výrobků a neefektivní sankční systém v rámci celé Evropské unie

Také Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR zmíněnou výzvu poslanců Evropského parlamentu vítá a podle svého prezidenta Zdeňka Juračky nebudou mít obchodníci s rozšířením spektra povinně značených výrobků problém. „Zákazníci právě tohle chtějí a kromě toho bychom přivítali i vytvoření nového systému, který by v rámci EU sjednotil kontrolní systémy,“ řekl Juračka. Stejně pozitivní přístup má podle něj svaz i k zvýšení sankcí za podvody, ty by však podle něj měly mířit přímo k výrobcům, kteří se podvodu dopustili, a nikoli k obchodníkům.*