V návrhu novely zákona o potravinách je protlačeno bez řádné odborné diskuse několik povinností pro obchodníky, které jdou nad rámec pravidel Evropské unie. Navíc je obchodníkům dáváno za povinnost označovat potraviny informacemi, které na jejich obalech nenajdou. Mezi ně patří, aby vylepovali seznam zemí s největším podílem na tržbách u vchodu do prodejny, což je absurdní. Upozornil na to prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka.
Podle návrhu novely zákona o potravinách, kterou předložilo Ministerstvo zemědělství, musí maloobchodník s potravinami s tržbami přes pět miliard korun viditelně a čitelně zveřejnit při vstupu do prodejny údaje o pěti zemích, které mají nejvyšší podíl na jeho tržbách a tyto údaje oznámit i Ministerstvu zemědělství. „Tento požadavek hraničí s protiústavností. Nutí provozovatele, aby prozrazovali svá obchodní tajemství, kam patří i nákupní zdroje. Navíc z hlediska legislativně-technického je to velmi těžko realizovatelné,“ říká prezident svazu.
Návrh má patrně vést k podpoře českých potravin. To je ale „vlamování se“ do otevřených dveří, prohlásil Juračka. Všichni členové svazu mají podle něj obrovskou snahu prodávat české potraviny, protože český zákazník má o české potraviny zájem. Tato další regulace je tedy nadbytečná. O tom svědčí i zkušenost ze Slovenska, kde podobné opatření mělo minimální dopad.
Navrhovanou povinností pro obchodníky je také uvádět u nebalených potravin informace, které nejsou uvedeny na obalu výrobku (země původu či hlavní složka). Zavádí se povinnost obchodníků ve vztahu ke spotřebitelům, ale neplatí stejná povinnost pro výrobce potravin.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka uvedl: „Stále se vedou diskuse kolem vlastní definice země původu. Jsme pro podporu českých potravin, ale způsob, jakým to stát chce zařídit, je velmi neefektivní.“ Tam, kde není země původu uvedena na obalu, jakou zemi bude obchodník uvádět na nakrájené výrobky? Bude to znamenat to, odkud je surovina, kde byl produkt vyroben, nebo kde byl zabalen? Například párky mohou být vyrobeny z vepřového a telecího masa. Jedno může být z Rakouska a druhé z Bulharska, střívko z jiné země. Jak to bude obchodník zjišťovat, když na obale tuto informaci nenajde?
Návrh požaduje v místě prodeje umístit v těsné blízkosti nebalené potraviny snadno čitelný údaj o množství hlavní složky v hmotnostních procentech. U řady potravin je však obtížné, pokud ne nemožné, definovat termín hlavní složka. Co je třeba hlavní složkou vlašského salátu? U uzenin se mají sečíst všechny druhy masa? Dalším nejasným termínem je označení země původu. Týká se země, kde je výrobek vyroben, nebo země, kde byl výrobek naporcován, nebo země, kde byl zabalen? Naplnění těchto požadavků má pro zákazníka minimální význam a navíc jdou výrazně nad rámec předpisů Evropské unie.
Jurečka dále tvrdí, že zvyšování pokut je čistý populismus, horní hranice se nevyužívá ani dnes. „Proč je navrhováno drakonické zvýšení pokut pro obchodníky na 10 až 50 milionů korun (nesprávně nebo nedostatečně označené potraviny, potraviny klamavě značené nebo neznámého původu), když ani v současnosti nejsou horní hranice pokut udělovány? Navíc není jasně specifikováno, kdy obchodník odpovídá za nedostatky,“ poukázal. Pokutovaná pochybení se také týkají pouze administrativní oblasti, nikoli zdravotní závadnosti potravin, dodal Juračka.*