Jiřím Sedláčkem z občanského sdružení Archetyp, které pořádá farmářské trhy na pražské náplavce a na náměstí Jiřího z Poděbrad, o změnách a plánech pro letošní rok.
Jaké chystáte letos novinky na tržištích, která provozujete?
Na tržišti na náměstí Jiřího z Poděbrad, tedy na Jiřáku, chceme zavést v plné sezóně, zhruba mezi dubnem a říjnem, nový tržní den, a to čtvrtek. Takže se tam bude prodávat ve středu, ve čtvrtek, v pátek a v sobotu. Čtvrteční trhy bychom chtěli věnovat především potravinám, které jsou vnímány jako součást zdravé výživy. Tedy vedle čerstvých bylinek to bude samozřejmě zelenina a ovoce, čerstvé sýry a další mléčné výrobky, spíše než například uzeniny. Chtěli bychom pojmout čtvrtek jako zdravé tržiště zaměřené na matky s dětmi.
Co se týká nových prodejců, tak jsme bohužel na obou místech, tedy na Jiřáku i Náplavce, značně omezeni prostorem, přesto se jich ale letos pár objeví. Máme nové zajímavé mlékárny, například minimlékárnu Cvrčovice, pekárny, které vyrábějí ručně kvalitní pečivo s minimem konzervantů nebo malé pivovary či vinařství. Právě pro ně budeme pořádat na obou tržištích jakési malé občasné slavnosti, které by měly být věnovány někdy pivu a uzeninám a jindy zase vínu a sýrům. V určitý tržní den bychom tak představili například jednoho drobného vinaře a s ním i vybraného výrobce sýrů a pokusili bychom se návštěvníkům přiblížit snoubení vína se sýrem. U piva by šlo zase o kombinaci daného minipivovaru s vybraným producentem uzenin. Myslím, že milovníci specialit a gurmeti se mají na co těšit.
Postrádáte něco v nabídce na vašich tržištích?
Ano cítíme, že nám v sortimentu, který nabízejí farmáři, chybí české luštěniny. Fazole, sója, hrách nebo čočka, tedy to, co bylo kdysi charakteristickou součástí českých kuchyní. Zdá se nám, že právě luštěniny u nás málokdo pěstuje a přitom by o ně byl určitě zájem.
Uvažujete o dalším rozšíření aktivit například mimo hlavní město?
V současné době nabízí ve čtyřech tržních dnech na obou tržištích, která spravujeme, svoje produkty zhruba 220 farmářů a výrobců potravin. Jak už jsem řekl, máme velké problémy s místem, takže jsme letos požádali o nová tržní místa, zejména na Náplavce, a uvažujeme i o jiných místech v Praze. Uvidíme, zda budou schválena, pokud ano tak by to částečně tento problém řešilo a příležitost by mohli dostat i další farmáři, kteří nás oslovili.
Co se týče našich mimopražských aktivit, zajímalo by nás například Kladno. Pokud budou dobré podmínky, rádi tam svoje aktivity rozšíříme. Je to zajímavá oblast nejen z pohledu kupní síly spotřebitelů, ale také je tam možnost nabídnout prodejní místa zajímavým farmám na Slánsku a Mělnicku, pro které by Kladno bylo snadno dostupné.
Na rozdíl od předchozích dvou let však nebudeme letos pořádat tržní dny s účastí zahraničních producentů. Byl o ně sice ze strany prodejců zájem, oslovili nás Španělé, Němci, Slovinci či Poláci, ale my preferujeme především domácí potraviny. Nakonec to je také důvod proč naše tržiště vznikla.
Jsem si vědom, že tržiště jsou a stále zůstanou alternativou, ale kromě toho, že slouží jako odbytiště produkce našich malých rodinných farem či zemědělských podniků, slouží současně také jako specifické sociální prostředí, kde se lidé setkávají, kde pobudou, něco snědí, vypijí a kde mohou pospolitě trávit čas takovým způsobem, jaký jim žádný maloobchodní řetězec neumožní. Tomu také napomáhají naše mimotržní aktivity, jako jsou mezigenerační dílny na Náplavce, nebo tematicky zaměřené slavnosti, kterých pořádáme čtrnáct do roka, a také třeba hudební vystoupení umělců, jež v sezóně návštěvníků zpříjemňují pobyt na tržišti.*
Celý rozhovor si můžete přečíst na str.2 v Zemědělci č. 8
