Spotřeba sýrů v České republice pozvolna roste a přibližuje se průměrné spotřebě v Evropské unii, která dosahuje asi 17 kilogramů na osobu ročně. Současně se zvyšuje také export tuzemských sýrů a tvarohů, který jen za prvních osm měsíců loňského roku činil čtvrtinu celkové finanční hodnoty vývozu mléka a mléčných výrobků ze země. Uvádí to aktuální situační zpráva ministerstva zemědělství o mléku.
I přesto, že vývoz sýrů roste, zpráva konstatuje, že bilance našeho zahraničního obchodu se sýry je trvale záporná. Dovoz sýrů a tvarohů se na celkovém dovozu mléka a mléčných výrobků do České republiky ve finančním vyjádření podílel téměř z šedesáti procent a zhruba stejný podíl vykazoval i ve srovnání s objemem domácí výroby sýrů a tvarohů. Průměrné dovozní ceny sýrů však zůstávaly hluboce pod úrovní spotřebitelských cen.
Vyšší tuzemskou spotřebu sýrů potvrzuje i předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Podíl dovážených sýrů na celkové domácí spotřebě je u nás stále poměrně vysoký. Ještě v roce 2012 představoval více než polovinu této spotřeby. Podle předběžných odhadů mlékařů se však loni podíl dovozů mírně snížil, především v důsledku zvýšení domácí výroby. „V roce 2014 by k dalšímu snížení tohoto poměru mohlo pozitivně napomoci opatření ČNB týkající se kurzu české koruny vůči euru, ale především pak skutečnost zvyšující se kvality domácích produktů,“ řekl Kopáček.
Z dlouhodobého hlediska český zákazník nakupuje především polotvrdé sýry holandského typu, mezi něž patří hlavně eidamy a goudy. Specifikem českého trhu je vysoká obliba sýrů tavených. Jejich průměrná spotřeba dosahuje více než dvou kilogramů na osobu. Český zákazník podle Kopáčka miluje sýry s oky. „Nově se ale zaměřuje na rozšiřující se sortiment čerstvých sýrů a také sýrů plísňových,“ poznamenal. Novou rostoucí kategorií jsou také takzvané konvenientní sýrové speciality k dalšímu kulinářskému použití, kam patří například předsmažené sýry. Kopáček uvedl, že lidé již nekupují sýry jen jako základní potravinu, ale čím dál častěji si například při různých posezeních s přáteli dopřávají různé sýrové speciality. Mezi ně patří kupříkladu velmi prozrálé archivní sýry nebo dovážené sýry s chráněným označením původu. Jiní zákazníci pak v obchodech vyhledávají druhy sýrů, které jim chutnaly při návštěvách v zahraničí. „Tento spotřebitelský zájem vedl i k otevírání celé řady speciálních sýrových prodejen (sýroték) a dá se říci, že nejméně jedna až dvě takovéto prodejny jsou dnes už téměř v každém větším městě,“ poznamenal Kopáček.
Například italsko–česká společnost Orrero, která je největším světovým výrobcem tvrdého sýra typu parmazán, má u nás v současnosti už jedenáct prodejen La Formaggeria Gran Moravia a brzy mají přibýt další nové prodejny. „V první polovině roku 2014 plánujeme otevřít tři nové prodejny v Praze a přestěhovat naši olomouckou prodejnu do větších prostor, abychom zákazníkům mohli nabídnout širší sortiment a především pohodlí při nakupování,“ uvedla Vendula Trefilová ze společnosti, která vyrábí extra tvrdý dlouhozrající sýr pod značkou Gran Moravia. „Současný spotřebitel už nehledá jen příznivou cenu, ale také kvalitu, poctivost při výrobě a vstřícný přístup v prodejnách,“ řekla Trefilová. „Všechny tyto hodnoty se snažíme zajistit a udržet,“ dodala.
Rostoucí obliba sýrů dostala sice obyvatele České republiky na přední místo ve střední a východní Evropě a snědí i více sýrů než Britové, Španělé či Skandinávci, na největší jedlíky sýrů v Evropě však nemají. Jsou jimi Řekové, kteří v průměru zkonzumují až 31 kilogramů sýrů ročně. Velkými milovníky sýrů jsou také Francouzi, Lucemburčané, Němci a Italové.*
