Téměř polovina lidí se při nákupu potravin řídí jejich kvalitou, třetina preferuje cenu. Nejvíce lidem v obchodech chybí čerstvé zboží, jako je ovoce, zelenina či pečivo. Vyplývá to z výzkumu chování spotřebitelů, které letos v prvním čtvrtletí uskutečnila firma KPMG Česká republika a na konferenci s názvem Očekávaný vývoj potravinářského průmyslu jej v Brně minulý týden prezentoval její zástupce Karel Růžička.
KPMG dělala výzkum podruhé, opakovala jej po roce mezi tisíci respondenty, z nichž 70 procent tvořily ženy, které častěji nakupují základní potraviny. Téměř polovinu vzorku tvořili řadoví zaměstnanci. Ve srovnání s loňským rokem přibylo lidí, kteří si hlídají zemi původu, jen deseti procentům lidí je původ zcela lhostejný. Z výzkumu také vyplývá, že zhruba 80 procent spotřebitelů preferuje české potraviny, ač statistická data o dovozu potravin mohou hovořit jinak.
"I nadále většina spotřebitelů chodí nakupovat potraviny do prodejen velkých obchodních řetězců, nicméně toto číslo se zmenšuje. A ukazuje se, že pečivo, ovoce, zeleninu, maso a uzeniny kupují lidé čím dál více ve specializovaných obchodech či na tržištích," uvedl Růžička. Totožný trend vyplynul i z výzkumu spotřebitelského chování, který prezentovala před měsícem Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Z výzkumu KPMG také vyplynulo, že šest z deseti lidí utratí za měsíc za potraviny pro sebe nejvýše dva tisíce korun, více než tři tisíce korun vydá jen sedm procent lidí. "Tito lidé nenakupují více, ale vybírají dražší potraviny," interpretoval výsledek Růžička.
Letos poprvé se v dotazníku objevila otázka, zda by lidem vadily uzavřené obchody v den státních svátků a v neděli. Dvěma třetinám by to nevadilo, naopak 13 procentům respondentů ano. Zbývajícím by vadily zavřené obchody buď v neděli, anebo ve svátek.
Obchodů neubývá
Podle nedávného průzkumu společnosti Nielsen se v České republice téměř zastavil pokles počtu prodejen s potravinami a smíšeným zbožím. Podle průzkumu je jich u nás nyná 15 842, tedy o 0,6 procenta méně něž před rokem. Ještě v roce 2000 jich však v tuzemsku bylo téměř dvacet tisíc.
Tradiční obchody s prodejní plochou menší než 200 metrů čtverečních představují 86 procent z celkového počtu obchodů. Počet obchodů s prodejní plochou 51 až 100 metrů čtverečních se za poslední rok zvýšil o 3,3 procenta na 4553. Prodejen s prodejní plochou 101 až 200 metrů čtverečních přibylo o 4,7 procenta na 1819.
Nejpočetnější skupina tradičních obchodů s plochou do 50 metrů čtverečních naopak zaznamenala úbytek obchodů o 3,6 procenta. Stejně tak kvůli konkurenci supermarketů ubylo o desetinu obchodů s plochou 200 až 400 metrů čtverečních.
Podle odhadů společnosti Nielsen na trhu v současnosti operuje 3000 obchodů vlastněných asijskými majiteli. Z toho dvě třetiny mají prodejní plochu do 50 metrů čtverečních a jedna třetina mezi 50 a 100 metry čtverečními. "Z uvedeného vývoje je patrné, že tradiční trh si v České republice stále dokáže držet své postavení a úspěšně konkurovat moderním prodejním formátům. Z hlediska celkového obratu potravinového koše, sledovaného společností Nielsen, představuje stabilně necelých 19 procent tržeb," uvedla společnost.
Na maloobchodním trhu se mírně zvýšil počet hypermarketů, kterých je nyní 309. Počet supermarketů, včetně diskontů, se naopak o deset snížil na celkových 1352. V rámci hypermarketů výrazně expandoval pouze Kaufland, kterému přibylo osm obchodů, dvě nové prodejny otevřel také Interspar.
Úbytek supermarketů byl dán především uzavřením těch lokálních. V rámci mezinárodních řetězců se jejich počet naopak zvýšil z 1085 na 1096. Nejvíce nových supermarketů otevřely řetězce Penny Market a Interspar, shodně čtyři, přibyly také dva nové Alberty, jedna Billa a jeden Lidl.
Tuzemská prodejní síť obchodů s potravinami a smíšeným zbožím je nejméně roztříštěná v regionu střední a východní Evropy. Na deset tisíc obyvatel připadá 15 obchodů, na Slovensku je to 17 obchodů, v Maďarsku 19 a v Polsku 22. Pro porovnání, v Rakousku je to pouze sedm obchodů a v Německu jen čtyři.*
