Spotřebitele v Evropské unii chrání proti nebezpečným výrobkům již deset let Evropský systém včasné výměny informací známý jako RAPEX. Jenom v loňském roce přijaly členské státy v této oblasti celkem 2364 opatření. To představuje 3,8 procentní nárůst počtu případů varování oproti roku 2012 a potvrzuje stále rostoucí trend, který byl zřejmý již od zřízení systému RAPEX v roce 2003. Na svých internetových stránkách to uvedla Evropská komise.
RAPEX je systém včasného varování, v jehož rámci se členské státy unie a Evropská komise vzájemně informují o nebezpečných výrobcích nepotravinářského charakteru, a je obdobou Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF, který slouží k oznamování přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví pocházejícího z potraviny nebo krmiva. Jeho úlohou je rychle šířit informace o potenciálním riziku, které mohou určité výrobky pro spotřebitele představovat, a o souvisejících opatřeních na vnitrostátní úrovni. To umožňuje takové výrobky co nejdříve identifikovat a případně je stáhnout z trhu. Kromě zemí evropské osmadvacítky jsou do RAPEXu zapojeny také Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Nejčastěji přijímanými opatřeními v souvislosti se závadností výrobku jsou zákaz prodeje, stažení a snaha zabránit dalšímu dovozu.
„Využívání systému RAPEX svědčí o tom, že je Evropská unie obezřetná a dohlíží na bezpečnost svých 500 milionů obyvatel. Jedná se o velký úspěch spolupráce mezi orgány členských států a evropskými institucemi v zájmu evropských občanů. Desáté výročí systému RAPEX je dokladem toho, že příslušné úřady kladou při zajišťování bezpečnějšího jednotného trhu stále větší důraz na spolupráci,“ uvedl evropský komisař pro spotřebitelskou politiku Neven Mimica.
Převažují hračky a textil
Česká obchodní inspekce loni nahlásila do evropského varovného systému RAPEX loni 38 nebezpečných výrobků, přičemž nejčastěji šlo o hračky. V porovnání s rokem 2012 tak vydala o 24 více varování. Mezi rizikovým zbožím, na které česká inspekce upozornila členské státy unie, bylo vedle dvacítky hraček například šest typů světelných elektrických řetězů nebo pět elektrospotřebičů. Naopak do České republiky bylo ze systému nahlášeno v průběhu loňského roku 1468 nebezpečných výrobků.
Od svého založení v roce 2003 zaznamenává RAPEX trvalý nárůst zaslaných varování i následně přijatých opatření – v roce 2003 to bylo přibližně 200 oznámení a nyní se v rámci systému přijímá a dále předává více než dva tisíce oznámení ročně. Celkem za deset let systémem prošlo okolo 16,6 tisíce hlášení.
V loňském roce byly hlavními kategoriemi výrobků, u nichž musela být přijata nápravná opatření, oděvy, textilie a módní výrobky a rovněž hračky. Tato skupina představovala celou polovinu případů. Devíti procenty se podílela elektrická zařízení a vybavení, ze sedmi procent pak motorová vozidla a čtyři procenta případů tvořily kosmetické přípravky.
Mezi nejčastěji oznamovanými riziky, jež tyto výrobky způsobovaly, bylo riziko chemické závadnosti výrobku, riziko uškrcení či udušení a nebezpečí úrazu. Chemické riziko existovalo jak u oděvů, tak u hraček (například obsah chromu VI v obuvi a kožených výrobcích, obsah ftalátů v hračkách). Hlavním důvodem pro oznamování rizikových oděvů bylo nebezpečí uškrcení nebo zranění kvůli stahovacím šňůrkám. V roce 2013 byly dále zakázány například výrobky pro péči o děti (nekvalitní vany pro kojence a kočárky) a tetovací barvy obsahující několik zakázaných chemických látek. Firmy by měly zajistit, že jsou před zahájením výroby zohledněna dobře známá rizika. A pokud se u výrobku objeví chyba, musí ho firma stáhnout z trhu.
První je Čína
Zemí původu, která v rámci výstražného systému figuruje na prvním místě, je Čína. Vloni se výrobků pocházejících z Číny týkalo 64 procent celkového počtu oznámení o nebezpečných výrobcích. Vysoké číslo nebezpečných výrobků původem z Číny není novinkou. Už v loňské výroční zprávě RAPEX uvedl, že více než polovina hlášení v roce 2012 se týkala zboží z této země. Podle eurokomisaře přitom čínské úřady s EU spolupracují, snaží se o nápravu, ale daří se jim dohledat jen přibližně polovinu výrobců hlášeného zboží. Nedávná studie vypracovaná expertní skupinou podporovanou Evropskou komisí obsahuje doporučení ohledně toho, jak zvýšit zjistitelnost původu výrobku a na co by si spotřebitelé měli dávat pozor.
Zboží ze zemí samotné Evroipské unie bylo loni ohlášeno v 15 procentech případů, u desetiny se nepodařilo původ dohledat. Zbývajících 11 procent připadá na další země mimo EU, například Turecko. Z unijního zboží se hlášení týkala 55 výrobků z Německa, 42 italských a 31 bulharských.*
