Zájem o jehněčí a kůzlečí maso v České republice roste v období Velikonoc proti běžnému roku až několikanásobně. Z dlouhodobého hlediska však stagnuje a se spotřebou okolo 0,4 kilogramu na osobu ročně zůstává toto maso okrajovou záležitostí. Výrazně však roste výroba produktů z kozího mléka. Vyplývá to ze statistik a vyjádření Svazu chovatelů ovcí a koz a obchodníků.
Spotřeba v České republice neroste, zůstává na úrovni 0,3 až 0,4 kilogramu za rok. Sezónní přebytky nabídky jehňat se prodávají do Rakouska a Německa, kde spotřebu zvyšují hlavně islámské menšiny, uvedl předseda svazu Vít Mareš. Na Západ podle něj vyvážejí především větší chovatelé. Většinu jehňat z menších farem zkonzumují rodiny či známí zemědělců.
Češi snědí ročně v posledních letech okolo 80 kilogramů masa, více než polovinu z toho představuje tradičně vepřové. Jeho spotřeba je tak proti skopovému, jehněčímu a kůzlečímu zhruba stonásobná.
Prodej na farmářských trzích a ze dvora naráží. Na rozdíl od mléčných výrobků na povinnost zvířata zabít na jatkách a maso přepravovat a nabízet v chlazeném stavu, poznamenal Mareš. Tyto podmínky podle něj většina místních chovatelů nedokáže splnit.
V předvelikonočním období zaznamenávají nárůst prodejů větší obchodníci. Nárůst dosahuje řádu desítek procent, sdělila mluvčí hypermarketů Globus Pavla Hobíková. Řetězec prodává jehněčí maso po celý rok. V České republice fungují pouze jedna jatka, která celoročně vykupují a porážejí jehňata. Jako jediný z řetězců od nich odebíráme jehněčí a skopové maso, dodala s tím, že přibližně desetinu skopového hypermarkety dováží z Velké Británie. Kozí maso v nabídce řetězce je výhradně domácího původu.
Podle nákupčí řetězce Makro Terezy Smichovičové zaznamenává řetězec v období Velikonoc takřka trojnásobný nárůst poptávky po jehněčím a kůzlečím mase v porovnání s běžným rokem. Prodeje jehněčího masa výrazně rostou také v období Vánoc, dodala. Zájem o jehněčí maso je celoroční a každoročně mírně roste, kůzlečí lidé kupují téměř výhradně na Velikonoce. Zájem o skopové a kozí maso je v Makru velmi malý.
Jehněčí patří v Česku k dražším masům. Před Velikonocemi či Vánocemi navíc rostou jeho ceny zhruba o 20 korun na kilogram, uvedla Smichovičová. Například kilogram chlazené jehněčí kýty bez kosti, která patří k nejprodávanějším částem jehněčího, se pohybuje v případě českého původu okolo 400 Kč bez DPH. U masa z Nového Zélandu, který je největším producentem jehněčího na světě, je zhruba o 80 korun nižší.
Početní stavy ovcí a koz, jejichž chovatelé mohou podobně jako chovatelé krav či pěstitelé chmele nebo škrobárenských brambor čerpat zvláštní dotace, v Česku v posledních letech výrazně vzrostly. Zatímco v roce 2000 se v zemi chovalo 84 000 ovcí, loni byl jejich počet takřka trojnásobný a dosahoval 220 000 kusů. Počet chovaných koz a kozlů od vstupu země do EU vzrostl dvojnásobně na loňských 24 000.
S rostoucím zájmem o kozí sýry, které jsou hojně k dostání například na farmářských trzích, roste jejich produkce. Zatímco v roce 2001 zhruba 1600 dojených koz ročně nadojilo mléko pro výrobu 85 tun sýrů, loni farmáři dojili již 3300 koz a produkce sýrů dosáhla 165 tun.*
