Rozšíření Evropské unie o deset států včetně Česka před deseti lety bylo správným krokem. Napravilo historické křivdy a nabídlo novým státům příležitost k hospodářskému i společenskému rozvoji. Řekl to někdejší eurokomisař pro rozšíření Günter Verheugen, který za Evropskou komisi vedl rozhovory o vstupu nových členů do EU.
S desetiletým odstupem hodnotí Verheugen největší rozšíření v historii EU jako úspěšný projekt. "Chtěli jsme dosáhnout toho, aby výsledky reformního úsilí nových demokracií ve střední a východní Evropě byly nezvratné - to se stalo. Chtěli jsme zabránit tomu, aby se ocitly v jakési zemi nikoho mezi Východem a Západem - to se podařilo. Chtěli jsme pro všechny lidi lepší životní šance - a dostali je," řekl Verheugen.
Rozšíření unie podle bývalého komisaře napravilo historickou nespravedlnost vůči státům, které se po druhé světové válce ocitly za železnou oponou, a poskytlo jim stejná práva jako západním zemím. Zároveň se stalo impulzem pro hospodářský rozvoj. "Předpovídal jsem, že Česká republika zažije silný ekonomický růst, a k tomu také došlo," řekl Verheugen. Ohradil se přitom proti tvrzením, že rozšíření mohlo původní patnáctku oslabit, a zdůraznil, že ekonomická krize, která později zabrzdila růst v celé EU, měla svůj základ ve starých zemích unie.
Česko bylo po vstupu do unie i díky postojům bývalého prezidenta Václava Klause vnímáno jako odpůrce evropské integrace, Verheugen ale nemá dojem, že by Praha unii jako takovou odmítala. "Jak jsem to vnímal, Češi vždy ukazovali zdravou dávku skepse (vůči EU), ale to jim vůbec nezabránilo hlasovat pro vstup," podotkl bývalý komisař. "V Česku vidím proevropskou vládu, ale i lidi, kteří pokládají otázky. A to je správné. Pro EU můžeme najít správný kurz, pouze když o ní budeme mezi sebou diskutovat," dodal.
Verheugen také podotkl, že se nenaplnily obavy, které před rozšířením unie zaznívaly ze starých i z nových zemí. Nedošlo k žádnému masovému přesunu levnější pracovní síly z nových členských zemí na Západ ani k rozsáhlému vykupování pozemků v nových státech obyvateli původní patnáctky. Celkově proto hodnotí bývalý komisař vývoj po rozšíření pozitivně.
"Životní podmínky v nových členských zemích se zlepšují, pomalu, ale neustále. Lepší bydlení, lepší infrastruktura, zdravější životní prostředí," uvedl.
Pokračující rozlišování mezi novými a starými členy EU i deset let po rozšíření Verheugenovi vadí. "Obávám se, že ještě chvíli potrvá, než rozdělení Evropy z hlav lidí vymizí. A jsem zklamaný, že mnoha Západoevropanům nestojí za námahu opravdu poznat země za někdejší železnou oponou. Pořád tu jsou klišé a předsudky," řekl. Někdejší eurokomisař je ale přesvědčen, že mladá generace, která bez předsudků cestuje po celém kontinentu, toto rozdělení překoná.
Podle Verheugena by se také nemělo zastavovat rozšiřování EU, pokud jsou stále zájemci o členství. "Dveře do EU musí zůstat otevřené pro všechny evropské státy," řekl. "Z mého pohledu je to jasné: měli bychom každé zemi, která o členství stojí, jasně říct, že je vítaná, a nabídnout jí jasnou perspektivu," dodal.
Co se týká budoucnosti unie, Verheugen očekává další prohloubení integrace. "Za nejpravděpodobnější variantu považuji, že se EU stane nějakým druhem federace států s jednou vládou. Ale národní stát tím nezanikne. Nejsme USA. Máme své politické a kulturní tradice, které vytvářejí naši identitu," řekl bývalý komisař. "Tuto rozmanitost nepovažuji za něco, co nás oslabuje, naopak. Je zdrojem inspirace a inovace," uzavřel.*
