Více než tři čtvrtiny tuzemských podnikatelů míní, že Česká republika by dříve či později měla přijmout euro. Ukázal to průzkum Svazu průmyslu a dopravy a České spořitelny. Dotazování během dubna se účastnilo před 200 respondentů.. Průzkum se konal v souvislosti s desátým výročím vstupu České republiky do Evropské unie.
Z výsledků, které poskytl svaz, vyplývá několik skutečností. K Evropské unii, respektive k důsledkům českého vstupu do EU, se podnikatelé někdy vyjadřovali kriticky, přes 80 procent z nich si myslí, že Česko nemá v institucích EU dostatečné renomé, a má tak malou možnost něco ovlivnit.
Pokud ale jde o přijetí eura, většina z podnikatelů je pro jeho přijetí. Čtvrtina soudí, že "včera bylo pozdě", tedy že republika už měla euro mít, skoro 30 procent je pro jeho přijetí v roce 2018 až 2020 a zhruba 22 procent se domnívá, že země by měla na euro přejít po roce 2020. Proti tomu, aby ČR euro přijímala, je 23 procent podnikatelů. Ve veřejnosti je poměr právě opačný, jen čtvrtina zavedení eura podporuje, ukázal nedávno průzkum agentury STEM.
Přibližně tři čtvrtiny podnikatelů si myslí, že vstup do unie byl pro jejich firmu přínosný, nejvíc oceňují volný pohyb v schengenském prostoru, evropské dotace a podpůrné nástroje, vnitřní trh a větší šance pro obchod. Přes 60 procent dotázaných ale soudí, že ČR málo využila své desetileté členství pro zvýšení vlastní konkurenceschopnosti. Hlavní nevýhody členství v EU vidí tuzemští podnikatelé v nárůstu administrativy a nadměrné regulaci.
Poměrně kriticky se stavějí k energetické politice EU, zhruba 46 procent ji označuje za špatnou a jen zlomek ji pokládá za příkladnou. Podle svazu průmyslu většina firem vnímá tuto politiku z hlediska drahé elektrické energie v ČR. Kladné hodnocení naopak výrazně převažuje třeba u evropské politiky soudržnosti a dotací a také u politiky výzkumu, vývoje a inovací. Vedle energetické politiky nejhorší hodnocení získala společná zemědělská politika, kritizovaly ji zhruba tři pětiny dotázaných.
Každý pátý podnikatel, který se zúčastnil výzkumu, nemá zkušenosti s evropskými fondy. Z těch, kteří je mají, udělala nadpoloviční většina zkušenosti dobré. Za hlavní problém při využívání dotací považují podnikatelé byrokracii. O dotace z fondů EU chce v období 2014 až 2020 žádat 54 procent respondentů, téměř 35 procent to v plánu nemá.
Většina dotazovaných podnikala v průmyslu či službách, skoro 40 procent z nich zaměstnávalo přes 250 lidí, 31 procent dotázaných bylo z okruhu podnikatelů zaměstnávajících od 50 do 249 lidí, ostatní účastníci průzkumu byli podnikatelé, pro něž pracovalo do 59 zaměstnanců. Víc než tři čtvrtiny podniků zúčastněných v průzkumu tvořily české subjekty.*
