Pokud bude schválen senátní návrh zákona o Národním parku Šumava, prezident Miloš Zeman ho bude vetovat. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček včera řekl, že důvodem je problematika bezzásahových zón. Zeman za své více než roční působení ve funkci vetoval zatím jediný zákon, a to po dohodě s parlamentem. Senát návrh zákona o Šumavě podpořil na konci dubna v prvním kole projednávání.
Senátoři chtějí, aby se národní park řídil pravidly, jež bude určovat zákon. Navrhují mimo jiné rozšířit první zónu v NP Šumava na 26,5 procenta území parku, která nebude zcela bezzásahová. Senát normu podpořil přes kritiku vědců, ekologů i ministerstva. Ti namítají, že zákon by nechránil šumavskou přírodu, kvůli níž byl národní park vyhlášen, a jde proti zákonu o ochraně přírody a krajiny.
O kontroverzním senátním návrhu jednal Zeman minulý týden s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO). "Proběhla diskuse na téma senátního návrhu. Pan prezident avizoval, že by využil svého práva veta," řekl ČTK prezidentův mluvčí. Zeman se o dění na Šumavě zajímá delší dobu. Ještě jako bývalý premiér například v roce 2009 poukázal na to, že kůrovcová kalamita napáchala na Šumavě rozsáhlé škody.
Zeman už v kampani před prezidentskými volbami avizoval, že jako hlava státu bude vety šetřit. Do dnešního dne poslancům vrátil pouze jednu normu. Počátkem loňského května jí byla novela zákona o odpadech, která kvůli legislativní chybě obsahovala i sněmovnou neschválenou úlevu pro provozovatele solárních elektráren.
Návrh má před sebou ještě dlouhou cestu. Nyní míří do senátních výborů, poté půjde do druhého kola projednávání, a pokud se s ním senátoři ztotožní, vyšlou ho do legislativního procesu. Musí projít vládou, sněmovnou a nakonec se dostane k prezidentovi.
Senátní návrh vychází z předlohy, jejíž projednávání nestihla před svým rozpuštěním dokončit bývalá sněmovna. S návrhem podle předkladatelů souhlasila rada parku a šumavské obce, které byly s předlohou seznámeny. Podporuje ho i bývalý ředitel NP Jiří Mánek, jehož ministr ke konci dubna odvolal a dočasně nahradil přírodovědcem Pavlem Hubeným.
Norma ale klade podle kritiků stejný důraz na rozvoj obcí jako na ochranu přírody, čímž se rozchází s principy národního parku. Umožňuje například lovit zvěř všude mimo obce, či by usnadnila výstavbu kontroverzních projektů. Zákon navrhuje, aby se v lesích NP hospodařilo jako v komerčních. Zavádí i daňové kompenzace a nerovné finanční náhrady pro obce na území parku.
