Obyvatelé České republiky jsou čím dál spokojenější s životním prostředím jak v místě svého bydliště, tak i v celé republice, a také s tím, jak stát o životní prostředí pečuje. Současně naprostá většina z nich třídí odpad a šetří energiemi a vodou. Uvedlo to Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) na základě svého květnového průzkumu, kterého se od 5. do 12. května zúčastnilo přes tisíc lidí starších patnácti let.
Podíl spokojených občanů je podle zmíněného průzkumu nejvyšší od roku 2002. Jen v jedné oblasti hodnocení situace v místě bydliště převažují mezi dotázanými nespokojení nad spokojenými, a to je příliš velká hustota provozu na silnicích. S životním prostředím v místě bydliště bylo letos velmi nebo spíše spokojeno 78 procent lidí, nespokojenost vyjádřila necelá čtvrtina. Se stavem životního prostředí v ČR je spokojeno 62 procent lidí.
Při dotazování na spokojenost, respektive nespokojenost s konkrétními oblastmi životního prostředí v místě bydliště autoři průzkumu zjistili, že vůbec nejspokojenější jsou lidé s tím, jak je z jejich domova dostupná volná příroda. Celkem 87 procent respondentů odpovědělo, že jsou v tomto ohledu spokojeni. Nadpoloviční většina je ale spokojena i s kvalitou pitné vody (86 procent), čistotou okolní přírody (79 procent), čistotou vzduchu (67 procent) a úrovní hluku (60 procent).
S čistotou povrchových vod je spokojeno jen 49 procent lidí, ale ani v tomto případě nepřevažují nespokojení, kterých je jen 36 procent. Zbytek respondentů totiž odpověděl, že neví. Víc nespokojených je tedy jen při hodnocení hustoty silničního provozu v místě bydliště. Sedmapadesát procent lidí odpovědělo, že jsou s provozem kolem svých domů velmi nebo spíš nespokojeni a pouze 43 procent lidí uvedlo, že jsou s hustotou automobilového provozu v místě svého domova spokojeni.
Průzkum také podle CVVM ukázal, že nejpříznivěji životní prostředí v místě bydliště vidí lidé žijící v Karlovarském a Zlínském kraji, lidé z obcí do pěti tisíc obyvatel a respondenti, kteří označují vlastní životní úroveň za dobrou. Nespokojenost naopak častěji cítí lidé z Moravskoslezského kraje, lidé žijící ve městech o velikosti od 30 do 80 tisíc obyvatel a dotázaní považující životní úroveň své domácnosti za špatnou.
Průzkum také ukázal, že spokojenost Čechů s tím, jak se stát stará o ochranu životního prostředí, je největší za uplynulých osm let. Za dostatečnou považuje tuto péči 59 procent lidí, což je o 11 procentních bodů více než před rokem a o 14 bodů více než v roce 2006. Podle třetiny dotázaných je ale ochrana životního prostředí v ČR nedostatečná, tři procenta oslovených si naopak myslí, že se stát stará o ochranu životního prostředí příliš. Pozitivněji přitom hodnotí starost o životní prostředí obyvatelé Plzeňského kraje a Vysočiny. Občané Prahy, Středočeského a Moravskoslezského kraje jsou v tomto směru spíše skeptiky.
Změna chování
Odpad třídí a energiemi a vodou u nás šetří podle CVVM pravidelně již více než polovina lidí. Čechů, kteří se snaží chovat k životnímu prostředí šetrně, tak v posledních letech přibývá. Například podíl lidí třídících běžný odpad se zvýšil od roku 2002 zhruba o polovinu.
Více než čtyři pětiny dotázaných uvedly, že jejich domácnost vždy nebo alespoň často třídí běžný odpad. Tři čtvrtiny lidí také třídí nebezpečný odpad. Jen pět procent lidí uvedlo, že běžný či nebezpečný odpad netřídí nikdy. Více než polovina účastníků průzkumu řekla, že rovněž šetří energiemi a vodou. Výjimečně to dělá další čtvrtina lidí, méně než pětina dotázaných prý kvůli životnímu prostředí nešetří nikdy.
Výrazně méně už je Čechů, kteří šetří pohonnými hmotami nebo cíleně nakupují výrobky šetrné k životnímu prostředí a biopotraviny. Přibližně čtvrtina dotázaných uvedla, že kupuje produkty šetrné k životnímu prostředí, a ještě o něco méně lidí omezuje jízdy autem. Biopotraviny nakupuje podle průzkumu pouze 15 procent Čechů.
Oproti loňsku se počty ekologicky smýšlejících lidí výrazněji nezměnily, ale v dlouhodobějším srovnání je patrný nárůst Čechů šetrných k životnímu prostředí. Oproti roku 2002 se zvýšil podíl lidí třídících běžný odpad z 56 na 83 procent a skupina lidí šetřících energiemi a vodou se rozrostla ze 40 na 54 procent. Ubylo pouze těch, kteří nakupují ekologicky šetrné výrobky, a to ze 43 na 27 procent.
Téměř tři čtvrtiny Čechů se podle aktuálního průzkumu zajímají o informace, jak se šetrně chovat k životnímu prostředí, a podle dvou třetin lidí je takových informací dostatek.
GMO vadí méně
Za největší ekologický problém na planetě považují Češi a Češky hromadění odpadu, znečisťování pitné vody a její nedostatek. Proti loňsku přibylo lidí, kteří vidí jako závažné globální oteplování. Naopak ubylo těch, jimž vadí pěstování geneticky upravených potravin a vyčerpávání zdrojů surovin. Hromadění odpadů vidí jako závažný problém 92 procent dotázaných. Znečisťování zdrojů pitné vody uvedlo 91 procent lidí, její nedostatek 86 procent. Názory se od roku 2002 příliš nezměnily.
Proti loňsku ubylo lidí, jimž vadí vyčerpávání zdrojů surovin. Nyní jich je 80 procent, loni 85 procent. Zhruba stejný podíl osob jako v minulých letech, 79 procent, měl výhrady ke znečisťování zemědělské půdy.
Proti loňsku mírně přibylo těch, co za závažné považují globální oteplování. Nyní jich bylo 67 procent, minulý rok 61 procent. Nejvíc lidí zvyšování teploty na planetě trápilo v letech 2006 a 2007, kdy o tomto problému mluvilo 84 procent osob. "V dlouhodobém ohlédnutí lze vidět i navzdory zaznamenanému zvýšení v aktuálním výzkumu oproti loňsku zřetelný pokles vnímání globálního oteplování jako velmi či dosti závažného problému," uvedlo CVVM.
Na žebříčku 11 problémů skončil na poslední příčce provoz jaderných elektráren. Za závažný ho pro životní prostředí vidí polovina Čechů a Češek. Loni to bylo 48 procent, předloni po havárii v japonské Fukušimě 60 procent. Celkem 55 procent dotázaných zmínilo pěstování geneticky upravených potravin, loni to bylo 60 procent. "Pěstování geneticky upravených potravin je jevem, k jehož problematičnosti neumělo zaujmout názor největší procento oslovených - přesně 13 procent," sdělilo CVVM.
Úbytek živočišných a rostlinných druhů vnímají jako dost závažný problém častěji osoby nad 60 let. Mladí od 20 do 29 let zase jako dost závažný vidí častěji úbytek pitné vody. Méně často uvádějí kácení deštných pralesů za problém osoby, které svou životní úroveň hodnotí jako špatnou. Za velmi závažné ho naopak považují lidé, kteří mají minimálně maturitu. Ti také častěji ve srovnání s lidmi se špatnou životní úrovní zmiňují jako málo závažný pro životní prostředí provoz jaderných elektráren.*
