Ministerstvo životního prostředí připravilo návrh novely, která sníží platby za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Zároveň ale ruší výjimky z plateb odvodů pro dopravní či průmyslové stavby. Návrh změny zákona o ochraně zemědělského půdního fondu teď budou moci připomínkovat ostatní resorty. Uvedl to na tiskové konferenci v Praze náměstek ministra životního prostředí pro ochranu přírody Vladimír Dolejský s tím, že stát chce novelou vyjít vstříc investorům a zároveň nasměrovat stavby na méně kvalitní zemědělskou půdu.
Orné půdy stále ubývá. Jak již dříve sdělil ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd Jiří Hladík, výměra zemědělského půdního fondu se jen za rok 2012 snížila o 4778 hektarů. Na jeho úbytek výrazně upozorňovaly i nevládní zemědělské organizace a také prosazovaly zvýšení poplatků za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Ty v roce 2011 stouply. Podle ministerstva životního prostředí tak Česká republika tehdy chtěla kvůli masivní výstavbě solárních elektráren odradit investory od zabírání zemědělské půdy. „Ta doba pominula a my se můžeme vrátit k racionální úpravě odvodů. Odvody jsou účinným ekonomickým nástrojem, ale nemohou být jediným nástrojem pro ochranu zemědělského půdního fondu,“ sdělil náměstek ministra životního prostředí pro legislativu Vladimír Mana a vysvětlil, že v nové novele se odvody sníží vlivem nového způsobu jejich výpočtu. U půdy nejvyšší bonity se nově nebudou koeficienty ekologické váhy sčítat, ale použije se jedna nejvyšší hodnota. Cena za odnětí půdy se tak v ČR srovná s okolními státy EU. Například Slovensko za vynětí z půdního fondu u půd nejvyšších tříd účtuje 20 eur za metr čtvereční. U půd ve IV. a V. kategorii dochází k mírnému navýšení ceny za odnětí půdy. Zde byla původní cena naopak nastavena příliš nízko. Podle Hladíka obecně snížení poplatků za vynětí půdy, má za následek větší zájem developerů o její vynětí. Na druhou stranu nový systém výpočtu je určitým kompromisem mezi bývalou velmi nízkou a stávající vysokou úrovní těchto poplatků. „My čekáme na zákon o ochraně zemědělského půdního fondu asi šest let. Nejde v něm přitom pouze o poplatky. Jde i o protierozní opatření a podobně,“ podotkl Hladík s tím, že proto by uvítali schválení této novely, aby se mohly zpracovávat navazující vyhlášky.
Dolejský připomněl, že komplexní novela, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí, lépe definuje kvalitu půdy a její ochranu. S ohledem na praxi posledních let zpřesňuje podmínky pro nakládání se zemědělskou půdou. „Novelizací směřujeme k lepší legislativě, která dá účinnější rozhodovací nástroj pro ochranu zemědělského půdního fondu do rukou správních úřadů, a to už ve fázi územního plánování,“ upřesnil Mana. „Ačkoliv se odvody za vynětí půdy snižují, jsme přesvědčeni, že ochrana té nejcennější zemědělské půdy může zůstat zachována. Například ochrana půdy v chráněných oblastech je zajištěna i dalšími mechanismy. Intenzivně budeme spolupracovat s ministerstvem pro místní rozvoj, ministerstvem zemědělství a s kraji na metodice ochrany zemědělského půdního fondu tak, aby v rámci územního plánování nedocházelo k nadbytečnému znehodnocování zemědělské půdy tam, kde existují jiné možnosti využití stávajících ploch zejména pro průmyslovou zástavbu,“ poznamenal Dolejský. Novela nově také zavádí působnost České inspekce životního prostředí jako kontrolního orgánu v případě znečišťování půdy.
Současný návrh proti předchozí variantě ruší výjimky z platby odvodů pro dopravní stavby a ubude zhruba pět tisíc hektarů orné půdy. „Většina překvapivě nezmizí pod bytovou a průmyslovou zástavbou, ale pod těžebními stroji. Státní surovinová politika, jejíž aktualizaci připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, musí do budoucna určit směr využívání nerostných surovin, kterým se ČR bude ubírat v souvislosti s těžbou a který jednoznačně ovlivňuje úbytek orné půdy v ČR,“ doplnil náměstek pro ochranu přírody. *