Aktuální stav společné zemědělské politiky včetně systému mléčných kvót byly tématem jednání ministra zemědělství Mariana Jurečky s rakouským ministrem zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství Andrä Rupprechterem, které se uskutečnilo minulý týden v Židlochovicích na jižní Moravě. Ministři se věnovali také aktuálním politickým otázkám a vztahům mezi oběma zeměmi.
Jurečka na tiskové konferenci po tomto jednání připomněl, že hovořili o končícím procesu vyjednávání společné zemědělské politiky a poukázal na to, že kofinancování Programu rozvoje venkova v Rakousku na je úrovni 50 procent, v ČR se nakonec podařilo dojednat 25 procent.„Domnívám se, že se shodneme na nezbytnosti apelovat i na Evropskou komisi, aby se zasadila o co nejrychlejší ukončení projednávání a oficiální zveřejnění příslušných prováděcích i delegovaných činností,“ řekl Jurečka. Vzhledem k důležitosti mezigenerační výměny ČR využije v nejvyšší možné míře podporu pro mladé zemědělce, zároveň budou v maximální výši podpořeny některé citlivé sektory.
Oba ministři hovořili i o oblasti ekologického zemědělství. Podle nich by více rozhodovacích pravomocí v rámci tohoto režimu mělo být převedeno z Bruselu na jednotlivé členské státy. Například to, jestli zemědělec může použít jenom certifikované osivo, o tom by si členský stát měl rozhodovat sám. „Z mého pohledu některá navrhovaná pravidla by vedla k nadměrné byrokratizaci. Například pokud si už nebude moci biozemědělec, který chová slepice, sám ve svém podniku si obarvit na Velikonoce vejce, tak si myslím, že taková pravidla jsou nesmyslná,“ řekl Rupprechter.
Představitelé obou států hovořili i o tématech jako je sucho. I Rakousko se potýká s tímto fenoménem. „My jsme v rámci ČR vytvořili komisi, na které se podílí ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí, zástupci výzkumných ústavů i soukromých firem a budeme chtít vypracovat návrh, jak bychom tuto otázku řešili,“ přiblížil český ministr. Podle něj hovořili i o možnosti potenciálu vinařů, aby dokázali zatraktivnit oblast příhraniční oblast jižní Moravy a Rakouska a přitáhnout turisty. „Jsme na dobré cestě k přeshraniční spolupráci,“ řekl Rupprechter.
Pokud jde o zachování mléčných kvót pro letošní rok, ministr Jurečka uvedl, že názory ČR a Rakouska na tuto problematiku se rozcházejí, ale chápe důvody, které Rakousko k iniciativám v rámci posledních zasedání Rad pro zemědělství a rybářství vedly. Zatímco Rakušané byli na půdě Evropské komise pro předčasné zrušení kvót, Češi naopak hlasovali za jejich platnost až do konce, tedy do konce března příštího roku. Rakušané totiž stejně jako všechny okolní státy kromě Slovenska kvóty překračují, musí proto platit pokuty. Usilovali tak proto alespoň o snížení těchto sankcí. „Trváme však na našem původním stanovisku a požadujeme dodržení schválených pravidel mléčných kvót podle původního harmonogramu. S řadou států se stále domníváme, že případná revize legislativy by byla špatným signálem pro producenty, a to nejen v sektoru mléka, kteří daná pravidla po celou dobu dodržují a svoji produkci těmto pravidlům přizpůsobili. Kdybychom přistoupili na předčasné zrušení kvót, poškodili bychom naše mlékaře,“ zdůraznil Jurečka. „Dodržení původně dohodnutého termínu dá našim výrobcům a zpracovatelům dostatek času, aby se na konec limitů připravili a navýšili produkci,“ řekl Jurečka. Jak se bude vyvíjet trh s mlékem, až skončí kvóty pro státy Evropské unie, neumí však Jurečka ani jeho rakouský kolega odhadnout. „Předpovědi jsou mírně pozitivní. Cena mléka by neměla zásadně klesat. Ale jak to přesně bude, ukáže až trh. Cena se tvoří globálně a závisí na ceně mléka v Austrálii a Novém Zélandu či na vývozu sušeného mléka z Evropy,“ uvedl Jurečka. Podle Rupprechtera se musí další vývoj na trhu s mlékem upřesnit i na půdě Evropské komise. „Myslíme si také, že poptávka po mléčných výrobcích bude stoupat, zejména v Asii," doplnil Rupprechter.
