Česká republika může v končícím programovém období přijít až o 65 miliard korun na projekty financované z evropských fondů. Nedaří se totiž čerpat tyto peníze dostatečně rychle. Varuje před tím aktuální zpráva EU report 2014, kterou v minulých dnech zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podobné odhady představilo už dříve také ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které čerpání evropských peněz koordinuje.
Česká republika stojí na prahu nového programového období pro léta 2014 až 2020, v rámci kterého může vyčerpat až 651,7 miliardy korun evropských dotací. V uplynulém programovém období 2007 až 2013 si přitom nevedla dobře. Evropská komise pro Českou republika vyhradila celkem 733,2 miliardy korun. Z těch bylo ale v rámci 18 operačních programů ke konci roku 2013 proplaceno jen necelých 395 miliard korun, tedy 54 procent alokace těchto operačních programů. Z hlediska jejich čerpání je však ČR nejhorší z celé unie. Loni nedočerpala až deset miliard korun, v celé EU to bylo 16 miliard korun, uvedl NKÚ. Letos podle odhadů hrozí nedočerpání 24 miliard korun a dalších 26 miliard korun bude v ohrožení příští rok. NKÚ poukázal na to, že na konci loňského roku byly proplaceny projekty celkem za 395 miliard korun, což představovalo jen zhruba polovinu (54 procent) připravených peněz. Na konci letošního prvního čtvrtletí objem peněz na účtech příjemců dotací vzrostl na 57 procent.
MMR rovněž upozornilo na to, že vláda bude muset do konce letních prázdnin rozhodnout, zda se více zaměří na urychlení projektů v končícím programovém období, nebo se raději bude věnovat kvalitní přípravě nových programů. Krizové plány, jak snížit riziko nedočerpání miliard korun z evropských fondů, totiž podle ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové zřejmě příliš nezabraly. Definitivně to bude jasné na konci července, kdy má ministerstvo předložit průběžnou zprávu o plnění krizových plánů, které vláda schválila na začátku března. „Velký tlak na rozhodování, zda pokračovat nebo ne, bude hlavně u programů s pomalejším čerpáním, kde opravdu hrozí nesplnění limitů. Myslím si, že by se to sice teoreticky dalo nějak napravit, ale za poměrně velkých nákladů. Musí se proto jasně říct, zda se to vyplatí,“ uvedl první náměstek ministryně Daniel Braun, který má evropské fondy na starosti.
Problémem je přehnaná byrokracie
Podle právničky Lucie Žilkové ze společnosti Otidea, která se veřejnými zakázkami zabývá, mohou za pomalé čerpání také čeští úředníci. „Problémem je přehnaná byrokracie českých kontrolorů, kteří na dotace dohlížejí. V mnoha případech krátí žadatelům dotace zcela nesmyslně a pouze kvůli formálním chybám, které na výběrové řízení nemají žádný vliv,“ poznamenala Žilková. Neodbornost kontrol podle ní také způsobuje zbytečné časové průtahy, během nichž příjemci dotací musí vysvětlovat, co je a co už není v souladu se zákony. Kromě pomalého čerpání dotací NKÚ kritizuje také to, že Češi chybovali při výběru projektů. „Typickým příkladem je diskutovaná stavba zdvihacího mostu v Kolíně, který byl koncipován pro tak velké lodě, které kvůli splavnosti ani po Labi plout nemohou,“ poznamenal prezident NKÚ Miloslav Kala. Peníze z evropských fondů však šly i na předražené projekty, například na marketingovou kampaň Ryba domácí za více než 150 milionů korun, jejíž přínosy jsou více než sporné. Podle Kaly budou problémy i s projekty, které budou v budoucnu výrazně zatěžovat státní rozpočet. V tomto ohledu zmínil výstavbu vědeckých center, jejichž financování provozu bude podle Kaly velmi nákladné. Problémem je i korupční prostředí, uvedl šéf NKÚ.
Právě kvůli těmto chybám uplatnila Evropská komise v roce 2012 vůči ČR pokuty 125 milionů eur (3,43 miliardy korun), což zemi řadí na sedmé místo ze všech států EU. „Zároveň Česká republika do konce roku 2012 z vlastní iniciativy oznámila korekce za dalších 228 milionů eur (6,26 miliardy korun). Všechny tyto prostředky tak půjdou na vrub státního rozpočtu, místo aby byly uhrazeny z evropských fondů,“ upozornil Kala. Loňský rok však podle NKÚ přinesl i jednu pozitivní zprávu. Navzdory všem chybám a nedostatkům byl podle EU reportu 2014 loňský rok pro Českou republiku z hlediska čerpání evropských prostředků nejúspěšnější od jejího vstupu do Evropské unie, získala 3,2 miliardy eur (87,79 miliardy korun).
Podle Kaly v nadcházejícím období musí ČR důkladně zvážit, zda jsou dané projekty opravdu potřebné. „Musíme si položit u každého projektu základní otázky. Je skutečně důležitý? Přináší komplexní a finančně výhodné řešení? Skutečně bychom ten projekt realizovali, kdybychom na něj nečerpali eurodotace? Pokud si na ně neodpovíme ano, pak je lepší eurodotace nečerpat. Nesmyslné projekty nás neobohatí, ale právě naopak,“ varoval Kala.
Dohoda by měla být schválená v létě
Česká republika se při finálním vyjednávání s Evropskou komisí v minulých dnech podle mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Radky Burketové vypořádala se všemi jejími připomínkami a dohodla se na způsobu čerpání evropských dotací v následujícím programovém období 2014 až 2020. Evropská komise na konci června poslala totiž ČR dopis s celkem 88 připomínkami k navrhovanému využití evropských dotací. Při neformálním jednání prostřednictvím telekonference, která trvala pět a půl hodiny, si zástupci ČR s komisí vyjasnili většinu sporných záležitostí, zbytek doladili na jednání s představiteli Evropské komise v Praze. „Dohodli jsme se na podpoře odpadového hospodářství a na možnosti podporovat obnovu památek ve vazbě na cestovní ruch. Zdá se také, že jsme přesvědčili komisi z razantního ne u regionální dopravní infrastruktury. Evropská komise sama v průběhu jednání zhodnotila, že Česká republika je na dobré cestě a vyjednávání běží podle plánu," informoval Braun. Zatímco na věcných částech dohody dospěly obě strany k principiálnímu souladu, některé politické otázky nad rámec fondů EU přetrvaly. Týká se to například právě chybějícího služebního zákona či nesouladu posuzování vlivu na životní prostředí u velkých staveb, takzvaného procesu EIA, s evropskou legislativou. Druhý zmiňovaný problém vyřešil slib České republiky, že v roce 2015 vstoupí v platnost nový zákon o EIA a stavební zákon, který rozpory vyřeší.
Schválení Dohody o partnerství, tedy podkladového dokumentu pro poskytování evropských dotací do ČR v novém dotačním období v letech 2014 až 2020, očekávají ministerští vyjednavači během letních měsíců, nejpozději v září. To je o měsíc dříve, než byl dosavadní plán. Vláda by měla tento týden schválit její finální verzi, která by měla mít zapracovány i námitky EU.
