Čtenáři našeho týdeníku, kteří reagovali na anketní otázku: Domníváte se, že předpokládaná pomoc pro živočišnou výrobu bude dostatečná?, ve větší míře odpovídali „ne “ a „spíše ne“. Tyto varianty zvolilo celkem 81 procent respondentů. Necelých dvacet procent se přiklonilo k možnosti „ano“ a „spíše ano“.
Pisatel z Nymburska, který zvolil variantu „ano“ uvedl, že i sebemenší pomoc bude kladně působit na rozvoj živočišné výroby a motivovat zainteresované. Soukromě hospodařící rolník z Jičínska, který zatrhl variantu „ano“, konstatoval, že zemědělské podnikání a ani průměrný podnikatel nepotřebuje pomoc. Také další čtenář ze středních Čech, přiklánějící se k možnosti „spíše ano“, míní, že stavy hospodářských zvířat jsou proti minulosti nízké a je třeba každou pomoc. Podle čtenáře z Jihlavska, který se naopak zvolil „spíše ne“, všechno nakonec dopadne jinak, než byla původní myšlenka. Také zemědělec z Kutnohorska zvolil variantu „spíše ne“. Živočišná výroba je podle něj v dost velkém útlumu, že s pomocí je pozdě.
Soukromě hospodařící rolník z východních Čech pak uvedl motto: Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere. „Pokud to bude krátkodobá akce (třeba jen této vlády), bude to jen marný pokus. Škody v tomto odvětví se páchaly mnoho let a nebude jednoduché je dát do pořádku. Určitě ne krátkodobou akcí,“ napsal zemědělec z Frýdecko-Místecka a zvolil možnost „spíše ne“.
Soukromý zemědělec z Prahy-východ uvedl, že investovat peníze do naší zdevastované živočišné výroby je zbytečné. Zemědělec ze Znojemska, který upřednostnil variantu „ne“, se domnívá, že jediným řešením je dotace na jednu prasnici a odchované sele. Další čtenář z východních Čech se podivuje, proč dostanou „pomoc“ chovatelé dojnic, když mají čistý zisk z jednoho litru mléka čtyři koruny? „To je průměr 30 tisíc korun na jednu krávu,“ napsal.
