S Janem Stibalem, ředitelem Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, jsme hovořili o současném stavu v chovu prasat.
Domníváte se, že předpokládaná pomoc pro živočišnou výrobu v příštím období bude dostatečná?
Pokud budou schválena všechna zamýšlená opatření, podpora chovu prasat by měla být na ucházející úrovni. Záleží však ještě na tom, zda Brusel schválí welfare z Programu rozvoje venkova a rovněž zda budou alokovány dostatečné prostředky v rámci národního dotačního programu na ozdravění chovů.
Jaký je vůbec stav v chovu prasat?
Postupně se jako výrazný problém projevuje zastavení exportu prasat do Ruska kvůli africkému moru prasat. Původně toto rozhodnutí chovatele příliš nepostihlo, protože v době zastavení dovozů, byl dobrý odbyt vepřového v Evropě. Bylo to v době, kdy byla po vepřovém velká poptávka. Ta se nyní snižuje. Proto hrozí, že pokud se nepodaří tyto dovozy obnovit, nastanou potíže. Do Ruska totiž směřuje 25 procent vývozů vepřového masa z celé Evropy. Tato země je tak poměrně důležitý exportní trh.
Navíc africký mor prasat se šíří dál i na území Evropské unie. Tato nemoc byla zaznamenána v Litvě, Polsku či Lotyšsku, kde bylo zachyceno 45 pozitivních divokých a 46 domácích prasat. Reálně se proto nedá předpokládat, že by Rusko embargo odstranilo. A to i přes to, že podle analýzy DNA přišel mor do Evropy právě z Ruska a navíc se tam i nadále objevují nová ohniska.
Stále se selata více nakupují v zahraničí, jak tomu bylo v minulosti?
Ano, selata se hodně dovážela a byla poměrně drahá. V současnosti je vidět, že spousta chovatelů, která dovážela selata, se snaží si je již odchovávat sama. Jen za poslední rok poklesl dovoz selat o 30 procent. V roce 2012 byl dovezeno více než půl milionu selat, v loňském roce to bylo již jen o něco více než 300 tisíc. Někteří zemědělci znovu obnovili část chovů a počet prasnic na jaře stoupl. Je však cítit velká nejistota z nastávajícího období. Není například jasná otázce podpor ani cen obilovin.
Jak to vypadá s nynějšími cenami?
Současná cena jatečných prasat není vyloženě špatná. Velký problém je však v její turbulenci. Cenu určuje německý trh a německá vyhlašovaná cena se nedávno opět propadla o dalších sedm centů na 1,60 euro za kilogram jatečně opracovaného těla za tepla (44,78 Kč/kg JUT). Celkem se tak cena za poslední období snížila cena o 18 centů. Sice ne tak markantní, ale také pokles, vykázalo Dánsko, kde se cena snížila na 10,60 dánských korun. Na tento vývoj samozřejmě reagoval vývoj i v dalších zemích a cena klesala v Nizozemí, Belgii či Španělsku.
Kolik se v současnosti chová v České republice prasat a prasnic?
Podle Českého statistického úřadu se k 1. dubnu zvýšily stavy prasat o 1,9 procenta na 1,617 milionu kusů. K nárůstu počtu chovaných prasat došlo ve všech významných kategoriích, u prasat ve výkrmu o 0,6 procenta, u selat o 10,9 procenta, u chovných prasat o 2,4 procenta. Z toho u prasnic o 0,6 procenta a prasniček o 6,8 procenta. Čísla ČSÚ dokumentují i snížení importu prasat. Dovoz živých prasat klesl o 12,8 procenta a činil 3 811 tun, vývoz o 18,3 procenta na 6 010 tun. V dovozu selat pokračoval klesající trend, dovezlo se jich 77,9 tisíc, což je meziročně o 10,6 procenta méně a dokonce se jich 11,7 tisíce kusů vyvezlo, což představuje nárůst 66,1 procenta. Dovoz jatečných prasat klesl o 9,1 procenta, výrazně se omezil i jejich vývoz, meziročně o 20,6 procenta. Selata se pak tradičně nejvíce dovážela z Dánska, Nizozemska a Německa. Ve vývozu převládala prasata určená na Slovensko, do Německa a Maďarska.
V červnu se konala valná hromada vašeho svazu. Čím se hlavně zabývala?
Hlavním tématem nebyly otázky chovu prasat, ale administrativní záležitosti. Svaz, tak jako všechna ostatní sdružení se musel přizpůsobit novému občanskému zákoníku. Hlavním bodem tak bylo schvalování nových stanov. Vedle toho byly ale důležitým tématem, tak jako obvykle, dotace. Svaz se účastní všech jednání o dotacích na welfare. Proto jsme se snažili v rámci valné hromady informovat naše členy co nejpodrobněji o současném stavu jednání.
