Zlepšení zemědělské výroby a zpřístupnění trhu farmářům na severu Moldavska je cílem komplexního projektu, na němž se podílí Diakonie Českobratrské církve evangelické – Středisko humanitární a rozvojové pomoci. Česká republika se v tomto projektu zaměřuje hlavně na výměnu know-how. Uvedla to koordinátorka zahraničních projektů Diakonie ČCE Naděžda Matoušková s tím, že právě v rámci tohoto projektu navštívila skupina moldavských zemědělců české farmy. Jde především o pěstitele zeleniny a chovatele dojného skotu.
Sama Česká republika prošla transformací zemědělství, která se odehrála o něco později i v Moldavsku. Obrovské kolchozy se rozpadly a lidé dostali zničené objekty. Zemědělci nyní musejí pracovat na tom, aby hospodařili správně a jejich hlas byl silnější. Jsou nakročeni právě k ekologickému zemědělství. Nejde o to, aby měli okamžitě certifikované výrobky, ale aby jejich zemědělství bylo dlouhodobě udržitelné. Matoušková připomněla, že moldavskému zemědělství například chybí příslušná legislativa a vyškolení veterináři. Podle ní by tamní zemědělci potřebovali rovněž více spolupracovat. Měla by proto vzniknout asociace či platforma, a to z iniciativy na úrovni vyšších správních celků, řekla. „Po důkladné analýze jsme se rozhodli, že pozveme do České republiky zemědělce, se kterými dlouhodobě spolupracujeme na severu Moldavska,“ vysvětlila.
Tato spolupráce má pomoci nastavit celý řetězec produkce od výrobce přes zpracovatelské závody až po odbyt. Tento projekt má také prosadit učební obory jako chov dojných krav, živočišnou výrobu a pěstování zeleniny do učebních osnov vyšších odborných škol, což momentálně v Moldavsku chybí. „Když zemědělci začínají podnikat, musejí mít příslušné vzdělání. My jim chceme usnadnit přístup ke kvalitnímu vzdělání v oboru,“ podotkla.
Projekt Diakonie ČCE začal fungovat od letošního ledna, kdy na něj získala podporu od České rozvojové agentury. V Moldavsku spolupracuje Diakonie ČCE také s místní neziskovou organizací Pro Cooperare Regionala a se švýcarskou organizací HEKS, které zde působí již od roku 2006. K prvním krokům projektu patřilo založení takzvaných Farmer Field Schools, což jsou školení pro farmáře v místě působení. „Fungují tak, že se skupina farmářů sejde u jednoho z nich doma. Někdo se například specializuje na pěstování rajčat a zeleniny. Ostatní farmáři a zástupci neziskové organizace se u něj sejdou a praktickou formou se pak řeší otázky, které je zajímají,“ přiblížila Naděžda Matoušková s tím, že tato školení se konají během celého pěstebního roku. Dále podotkla, že se také realizovaly výměnné pobyty, a to v Rumunsku. Podle Matouškové příští rok sice podobný pobyt neplánují, ale chtěli by zorganizovat stáže pro moldavské zemědělce.
Zajímají se o odbyt
Moldavští farmáři navštívili farmu Millerových v Holubici, kteří jsou ve spolupráci s mlékárnou Němcových zapojeni do projektu „Čerstvé mléko z farmy“. Mléko tak dodávají přímo koncovému zákazníkovi. „Moldavským zemědělcům se snažíme představit jak chovatele skotu, tak pěstitele zeleniny,“ řekla Matoušková. „Spíše se přitom zaměřujeme na rodinné farmy.“
Součástí týdenního programu návštěvy byla i konference týkající se možných cest prodeje zemědělského produktu ke spotřebiteli, ať už je to prodej ze dvora, bedýnky se zeleninou, čerstvé mléko nebo mléčné automaty. V Moldavsku tyto způsoby zatím neexistují. „Například pan Hrnčíř, který na této konferenci přednášel, funguje jako prostředník. Od producentů vykupuje zeleninu a prodává ji formou fresh bedýnek. Koncoví zákazníci ho osobně znají a mají k němu velkou důvěru a on zase přesně zná farmáře a jejich produkty,“ podotkla Matoušková. „Nastínil, jak si mají připravit podnikatelský plán a na co si mají dát pozor,“ uvedla. Další přednášející Miroslav Šrůtek pak přítomné seznámil s ekologickým zemědělstvím.
Šrůtkova ekologická farma
Právě Šrůtkova ekologická farma byla jedním z podniků, kam moldavští zemědělci také zavítali. Zaměřuje se především na produkci syrového kravského mléka v kvalitě bio.
Hospodaření na farmě, která byla založena v roce 1992 na místním zemědělským družstvem zdevastovaném hospodářství v obci Benešov, bylo již zpočátku vědomě podřízeno zejména obecným principům ochrany přírody, především obnově a ochraně mokřadních ekosystémů. Konverze na ekologické hospodaření byla pouze přirozenou součástí dalších projektů vedoucích k obnově jednotlivých prvků otevřené zemědělské krajiny v horní části povodí říčky Včelnička. „Náš projekt ´Obnova části kulturní krajiny´ získal první cenu v celostátní soutěži ´Ekologický projekt roku 1993´. Jednotlivé části tohoto projektu byly realizovány v letech 1993 až 1996 především za finanční podpory ministerstva životního prostředí, a to z programů Revitalizace říčních systémů a Plán péče o krajinu. Prvky, které byly v krajině obnoveny a založeny, jsou průběžně chráněny a udržovány, sdělil Šrůtek.
Šrůtkova ekologická farma obhospodařuje asi 106 hektarů zemědělské půdy, z toho je téměř 32 hektarů orné půdy a 75 hektarů luk a pastvin. Zaměřuje se především na produkci mléka, které je podřízena rostlinná výroba; okrajově pěstují konzumní brambory. Chová téměř 60 kusů skotu. Stádo bylo přitom roku 1994 založeno ze 17 kusů červenostrakatých vyřazených mladých dojnic s poměrně nízkou počáteční užitkovostí. V témže roce nakoupili další dvě desítky vysokobřezích jalovic holštýnského plemene a plemene ayrshire. „V průběhu následujících let jsme odstavované dojnice postupně nahrazovali jalovicemi z vlastního chovu, přičemž stále zachováváme rozmanitost plemen,“ přiblížil Šrůtek. Do budoucna by chtěl stádo rozšířit a pořídit si ještě švýcarský hnědý skot.
Po zavedení sezónního pastevního odchovu zvířat od roku 1996 se výrazně zlepšil zdravotní stav a úspěšnost zabřezávání. To mělo za následek i postupné zvyšování užitkovosti dojnic. Průměrná dojivost přesahuje 6000 litrů. Mléko prodává prostřednictvím odbytového družstva. To vyváží více než 50 procent biomléka do zahraničí, což představuje asi 60 tisíc litrů denně. „Biomléka není v ČR mnoho,“ doplnil.
Produkci mléka je také podřízena struktura polní výroby, včetně investic do strojů a zařízení jak v rostlinné, tak živočišné výrobě. Zatím máme strojově zajištěnu sklizeň a zpracování konzervované píce, včetně výroby sena. Výroba mléka je doplněna pěstováním brambor na cca jednom hektaru, které však slouží spíše k udržení stálých zákazníků a dobrého jména farmy. V průběhu vegetační sezóny poskytují služby v rostlinné výrobě, zejména formou výroby senáže do kulatých balíků, lisování sena a slámy.
Z reakcí moldavských zemědělců bylo patrné, jak velkým přínosem pro jejich další práci bylo setkání s českými farmáři. Kromě výše zmíněných farem dále navštívili farmy s převážně živočišnou produkcí, jako jsou Biovavřinec s.r.o., farma Tichý v Koblasku nebo Koňský ranč Licoměrsko a také zeleninové farmy Dobrá farma Máslovice a rodinná farma Jamboz v Čáslavi.
