Letošní sklizeň chmele v České republice bude podle odhadu asi o pět až devět procent vyšší než loni. Zatímco vloni se sklidilo 5330 tun, letos dosáhne 5600 až 5800 tun. Z dlouhodobého hlediska půjde o průměrnou úrodu. Plocha tuzemských chmelnic se letos poprvé po čtrnácti letech rozšířila. Tradiční domácí plodina se letos pěstuje na 4460 hektarech půdy. Uvedli to dnes na tiskové konferenci zástupci chmelařů.
Podle předsedy Svazu pěstitelů chmele ČR Luboše Hejdy jsou v současné době sklizeny asi dvě třetiny ploch, zbývá sklidit přibližně třetinu výměry chmelnic osázenou pozdními odrůdami plodiny. Díky mírné zimě začaly letos jarní práce na chmelnicích dříve než obvykle. Zatímco jaro bylo charakteristické nedostatkem srážek, a to zejména na Rakovnicku a Moravě, v létě naopak často pršelo. Letní bouřky zničily zhruba 20 hektarů chmelnic. První štoky jemně aromatického chmele se začaly česat 16. srpna.
Pěstitelé loni nově vysázeli či obnovili 406 hektarů chmelnic, což odpovídá devíti procentům celkové plochy plodiny. K obnově ploch pěstitelům pomohla finanční podpora z ministerstva zemědělství. Hejda řekl, že podobnou úroveň výsadby a obnovy je však nutné udržet minimálně další dva až tři roky, aby bylo možné adekvátně reagovat na současný vývoj na trhu, který je ve znamení poptávky po aromatických odrůdách, kvalitě a českém chmelu a současně stabilizovat výrobu.
Ještě v roce 2000 se chmel v Česku pěstoval na 6095 hektarech. Plocha chmelnic se však následně trvale zmenšovala až na loňských 4319 hektarů. V posledních letech se tuzemští pěstitelé potýkali s řadou problémů, zejména nadvýrobou na světovém trhu a s tím spojeným poklesem poptávky po chmelu, výrazným suchem a mrazy v roce 2012 či loňskými povodněmi. Tyto komplikace způsobily v mezi roky 2008 a 2013 propad ploch o více než tisíc hektarů. Podle tajemníka svazu Michala Kovaříka je snahou vrátit se na úroveň 5000 hektarů, pod kterou plocha spadla v roce 2011.
Z celkové plochy chmele v ČR zaujímá přes 87 procent jemná aromatická odrůda Žatecký poloraný červeňák. Plochy aromatické odrůdy Sládek se rozšířily na 270 hektarů, plocha odrůdy Premiant naopak poklesla na 187 hektarů, hořké odrůdy Agnus pak na 40 hektarů.
Přibližně 80 procent českého chmele směřuje na vývoz, největším dovozcem je tradičně Japonsko, významnými dovozci jsou také Německo, Čína a Rusko. Veškerý vypěstovaný chmel podléhá dlouhodobým smlouvám s odběrateli.
Podle odhadu Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele se chmel letos ve světě pěstuje na více než 47 000 hektarech, z toho okolo 60 procent představuje aromatický chmel. Celková světová produkce by měla dosáhnout zhruba 91 000 tun. Česká republika je třetím největším pěstitelem chmele na světě a největším producentem jemně aromatického chmele.*
