Ministerstvo zemědělství (MZe) chce do konce září podepsat s ministerstvem zahraničních věcí (MZV) smlouvu o vyslání zemědělských diplomatů do pěti strategických zemí. Následně úřad vypíše výběrová řízení na tyto pozice. Uvedl to mluvčí ministerstva Hynek Jordán. Podle dříve uvedených informací by Česko místa na svých ambasádách chtělo obsadit do konce roku.
"V současné době MZe finalizuje ve spolupráci s MZV smluvní dokument, který by měl zajistit praktické fungování zemědělských diplomatů ve strukturách zastupitelských úřadů ČR v zahraničí," sdělil ČTK mluvčí. Po podpisu dokumentu plánovaném do konce září může být vypsáno výběrové řízení. "V plánu je reálné obsazení míst v zahraničí do konce roku 2014, nicméně je třeba počítat s dobou pro proškolení a splnění nezbytných předpokladů, jako je bezpečnostní prověrka," poznamenal Jordán.
Podle plánů obou ministerstev mají agrární diplomaté zamířit do Ruska, na Ukrajinu, do Spojených arabských emirátů, Číny a Srbska. Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouze uvedl začátkem září ve výčtu zemí místo Srbska Vietnam, podle zjištění ČTK ale obě ministerstva místo asijského státu uvažují o Srbsku. Do konce září bude ministerstvo o konečné podobě cílových zemí ale ještě jednat s MZV a potravinářskými a zemědělskými organizacemi.
Více než 90 procent českého agrárního vývozu směřuje do zemí EU. Česko jej proto chce více diverzifikovat. Odborníci vyslaní do strategických zemí mají českým firmám pomoci hledat zde obchodní příležitosti a pomáhat jim při zdolávání překážek spojených s vývozem zemědělských produktů a potravin.
Diplomaté budou součástí týmů pracovníků ambasády, budou zaměstnanci MZV a mít status diplomatů. Platit je bude ministerstvo zemědělství. Ročně by jejich působení mělo stát přijít zhruba na 17 milionů korun. Mohli by se rekrutovat mimo jiné z odborníků doporučených zemědělskými a potravinářskými nevládními organizacemi.
Podle proexportní iniciativy ministerstva zemědělství vzniklé loni v dubnu, kdy úřad vedl ministr Petr Bendl (ODS), by se český zemědělský a potravinářský vývoz měl do budoucna zaměřit především na 14 zemí mimo EU. Prioritu má deset zemí Společenství nezávislých států, Balkánu a jihovýchodní Asie. Mezi zájmová území měly podle dokumentu patřit také USA, Kanada, Japonsko a Korea.*
