Začátkem září se v Brně konal již 15. ročník odborného zahradnického a floristického veletrhu Zelený svět, kde se představilo asi 50 firem, což je zhruba polovina proti předcházejícím letům. Vystavovatelé se prezentovali na vnitřní ploše pavilonu 850 metrů čtverečních. Na bližší informace týkající se tohoto veletrhu i dalšího vývoje květinářského oboru jsme se zeptali předsedy Svazu květinářů a floristů ČR Jiřího Horáka.
Jak byste shrnul letošní veletrh Zelený svět?
Tento veletrh vzešel z prezentace zahradnických firem, které se pořádaly v prostorách podniku Agro Brno Tuřany, odkud se posléze přesunul na Brněnské veletrhy a výstavy.
Ukončený ročník 2014 byl jubilejní i hodnotící. V uvedeném časovém období prošlo naše zahradnictví zásadními změnami v nabídce sortimentu, rozvoji firem a zejména způsobu obchodování. Díky internetu již není taková poptávka po náročných prezentacích, kde se firmy maximálně snažily zaujmout. Vystavovatelé prezentovali různé sféry zahradnického oboru. Tradiční základ tvořily rostlinné výpěstky, které doplnil sortiment pomocných zahradnických materiálů a zařízení. Veletrh nabídl místo pro setkání jak profesionálům z oboru, tak také kontakty a kontrakty pro další subjekty, které potřebují se zahradnictvím spolupracovat. Velmi často je to například státní správa v oblasti veřejné zeleně nebo stavební firmy či developeři. Floristický program sestával z výstavy nazvané Vánoční inspirace, kde zkušení aranžéři připravili žhavé tipy pro letošní Vánoce. Ze členů SKF ČR se prezentovalo Zahradnictví Mikan z Chrudimi a Jaromír Kokeš. Květinová aranžmá byla také součástí akce Česká květina. Jde o podporu domácích pěstitelů květin. Toto označení Česká květina je pro spotřebitele signálem, že si kupuje rostlinu od českého pěstitele s vysokou úrovní kvality, vyprodukovanou v ČR s většinou výrobních vstupů od místních dodavatelů. Filozofií takového produktu je současně i ekologicky odpovědný přístup k produkci okrasných rostlin - květiny ke svému spotřebiteli nemusí procestovat půlku zeměkoule a jsou často i v lepší kondici než zahraniční produkce. Mimo to koupí květiny z domácí produkce zákazník podpoří lokální pěstitele a nepřímo i zaměstnanost v oblasti zahradnictví v České republice.
Po loňském nultém ročníku se naplno rozběhla soutěž Tip roku veletrhu Zelený svět 2014. Hodnotilo se sedm přihlášených novinek. Zvítězila firma Gramoflor GmbH & Co. KG, cenu získala za přípravek Lignofibre, revoluční příměs do rašelinových substrátů.
Těší nás, že i v době recese výstavnictví a čase, který není příznivý ani pro zahradnictví, se podařilo důstojně uzavřít jubilejní ročník zahradnického veletrhu. Připravujeme pro nastupující roky modernizaci a novou tvář, kterou chceme představit v dalším ročníku v roce 2016. Na žádost vystavovatelů přecházíme totiž z jednoletého na dvouletý cyklus. Podzim je nejen velmi hektický čas pro pěstitele a obchodníky, ale ve shodném čase také probíhá několik mezinárodních veletrhů, střídavý cyklus lépe umožní širší spolupráci.
Jaké letos očekávají květináři výsledky?
Čeští květináři se na bilanci letošního roku zatím dívají s optimismem. Předpokládáme mírný růst oproti loňské produkci za 1,9 miliardy korun. Loni se obor potýkal s propadem. Důvodem byly jednak dozvuky hospodářské krize, ale také počasí, které firmám nepřálo. Obor negativně ovlivnil pozdní nástup jara. Právě jarní sezóna a prodeje v dubnu a květnu jsou pro celkovou bilanci klíčové. Letos to zatím vypadá, že obrat k lepšímu snad nastane. Napovídají tomu odhady za první polovinu roku. Máme před sebou ještě dvě rostliny, které ovlivní konečný výsledek. Na podzim jsou to chryzantémy a o Vánocích se prodávají vánoční hvězdy.
Zahradnický sektor v ČR zaměstnává zhruba 23 tisíc lidí. V poslední době se rozrůstají květinové síně a zahradnická centra. Z roční produkce českých firem převažují balkónové a záhonové květiny, které se používají při výsadbách v městských parcích.
Obávají se květináři dopadu sankcí vůči Rusku?
České firmy exportují do zahraničí minimálně, do Ruska prakticky nevyvážejí. Případné sankce je však mohou postihnout druhotně, jako je tomu například u ovocnářů. Pro nás by mohl být problém, pokud se vrátí z Ruska některé polské nebo nizozemské zboží. To by mohlo vést k pokusu o jeho umístění na českém trhu.
Stále platí, že svou produkcí uspokojí téměř polovinu českého trhu. Převažuje dovoz ze zemí jako Nizozemsko, Německo nebo Etiopie.*