Ministři zemědělství zemí EU se na mimořádném zasedání rady v Bruselu na počátku září dohodli na potřebě zvýšit rozpočet na pomoc výrobcům zasaženým ruským embargem na dovoz potravin. Po jednání to řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Na konkrétní částce se podle něj ministři nedohodli. Při neoficiální části jednání se však podle něj mluvilo o tom, že by celková částka mohla vzrůst přibližně pětkrát až na zhruba jednu miliardu eur (27,8 miliardy korun).
Všichni se podle Jurečky shodli na tom, že je potřeba navýšit finanční prostředky. „To, co je dneska alokováno, těch necelých 200 milionů eur, rozhodně stačit nebude,“ uvedl Jurečka. Ministři se podle něj shodli, že peníze na pomoc pěstitelům či výrobcům je potřeba hledat i mimo rozpočet společné zemědělské politiky (SZP) tak, aby nedošlo k nabourání dotačního systému. „Hovořilo se tam o intervenčním mechanismu výkupu některých komodit,“ sdělil Jurečka. Jako další možnost pomoci zemědělcům a potravinářům se podle něj jeví přímé finanční kompenzace zemědělcům v nejvíce postižených regionech. „Třeba Pobaltí nebo Polsko jsou na tom podstatně hůře než některé jiné členské státy,“ podotkl ministr. Větší část výpěstků a mléčných výrobků by se mohla uplatnit i v programech, v jejichž rámci dostávají evropští školáci dotované ovoce, zeleninu a mléčné výrobky.
Podle opatření zveřejněného minulý týden budou moci členské státy podporovat dlouhodobé skladování některých mléčných produktů, uvedl ministr. Česká republika by měla mít prováděcí předpis pro pomoc mlékařům v tomto týdnu. Mluvilo se také o možné pomoci vývozcům masa a ryb, které se do Ruska vyvážejí především z některých západoevropských zemí. Komise například uvolnila i 125 milionů eur na pomoc pěstitelům ovoce a zeleniny podléhající rychlé zkáze, další pomoc je určena také pěstitelům broskví a nektarinek a dodavatelům mléčných výrobků. Hodnota těchto opatření se podle evropského komisaře pro zemědělství Daciana Ciolose pohybovala kolem 180 milionů eur. „Oceňuji dosavadní aktivitu na evropské úrovni, kdy se již podařilo zavést opatření na zmírnění dopadů v sektoru ovoce a zeleniny a nově i mléka. Obávám se však, že nastavené nástroje řešení stávající situace nebudou dostačující. Pokud se ukáže, že nebudou mít dostatečný účinek, je potřeba mít v záloze i další opatření záchranné sítě Evropské unie, jako jsou vývozní subvence, aktivizace intervenčních mechanismů nebo případné zavedení přímých kompenzací,“ řekl Jurečka. Ruské sankce zasáhly v České republice především firmy zaměřující se na export mléka a mléčných výrobků a oblast potravinových přípravků. „Není však možné opomíjet nepřímý dopad způsobený přetlakem nabídky mléčných a masných výrobků a ovoce a zeleniny na trzích Unie. Proto je třeba se zaměřit především na středně a dlouhodobá opatření, jako třeba propagaci, hledání nových trhů, další možností může být využití humanitární pomoci pro export přebytečné produkce,“ uvedl ministr Jurečka, který také vznesl požadavek, aby všechna přijatá opatření a jejich dopad na unijní trhy byly důkladně monitorovány a vyhodnocovány.
Propadly výkupní ceny
Embargo na dovoz některých potravin do Ruska se v ČR projevilo především propadem výkupních cen letních jablek a zeleniny. Obchodní řetězce dnes za jablka nabízejí zhruba polovinu toho, co před rokem. Nákupní ceny zeleniny klesly po vyhlášení embarga podle zelinářů o 30 až 50 procent. Zatímco před rokem dosahovala výkupní cena letních jablek zhruba 12 korun, letos je poptávková cena řetězců asi 6,20 koruny za kilogram. Jablka z Polska, které je jejich největším pěstitelem v Evropě, jsou nyní nabízena tuzemských obchodníkům za 4,60 bez dopravy, i s dopravou se pak jejich cena pohybuje mezi šesti a sedmi korunami, řekl ředitel odboru komunikace ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Obchodní řetězce využívají situace a srážejí podle něj výkupní ceny i u zpracovaných výrobků minimálně o pětinu. Například výrobce jablečného džusu, který za pět litrů nápoje dostával od obchodníka normálně 79 korun, dnes dostane maximálně 59 korun. „Poláci ihned po vyhlášení embarga začali lifrovat loňská jablka za v uvozovkách téměř nulové ceny, aby se jich zbavili,“ uvedl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Sklízet a vyvážet jablka za nízké ceny začali také producenti z další ovocnářské velmoci, Itálie. „Ceny samozřejmě spadly všem, nejen českým ovocnářům, ale pěstitelům v celé Evropě,“ podotkl Ludvík. Nákupní ceny zeleniny po vyhlášení ruského embarga klesly podle českých zelinářů o 30 až 50 procent. Na tuzemský trh se tlačí zelenina, která měla směřovat do Ruska. Zelináři přetlak začali pociťovat i při sklizni. Podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana se musela část úrody zaorat. Zatím jde podle něj o 15 hektarů, číslo se však může zvýšit. Jihočeská Madeta prodala část zboží určeného pro Rusko na tuzemském trhu. Některé produkty s etiketami v azbuce musela nabídnout do svých podnikových prodejen. Madeta nabízí do Ruska značnou část své produkce. Kvůli sankcím proto musela omezit výrobu, což se dotklo především podniku v Českém Krumlově. Tam se vyrábí sýr Niva, který je v Rusku velmi oblíbený a měsíčně ho tam Madeta prodala 60 tun.
Podle odhadu ministerstva zemědělství přijdou tuzemští vývozci zemědělských a potravinářských produktů přímo na tržbách o zhruba 300 milionů korun.. Propad cen v důsledku přetlaku zboží na unijním trhu jim může podle Potravinářské komory způsobit až miliardové škody.
Porušení závazků
Ruské sankce na dovoz zemědělských produktů z Evropské unie za bezprecedentní porušení mezinárodních závazků, na které je třeba zareagovat v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Ministr zároveň vyjádřil podporu a solidaritu se zeměmi, které dopady ruských sankcí postihly nejvíce. Ruské embargo na dovoz potravin může citelně poškodit hospodářský růst v pobaltských zemích, Norsku, Polsku a Maďarsku. Uvedla to podle agentury Reuters Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a dodala, že nejvíce postiženou zemí bude pravděpodobně Litva, ve které se vývoz potravin do Ruska podílí na hrubém domácím produktu téměř třemi procenty. „Může to mít znatelný dopad na export a hrubý domácí produkt tří pobaltských zemí, Norska, Polska a Maďarska, protože jejich vývoz potravin do Ruska má značný podíl na jejich HDP,“ uvedla banka. Upozornila nicméně, že dopady embarga budou pouze dočasné. Embargo podle EBRD poškodí rovněž samotné Rusko, kde by v jeho důsledku mohlo tempo růstu spotřebitelských cen zrychlit až o dva procentní body z červencových 7,5 procenta. „Dopad na ruský HDP bude pravděpodobně celkově negativní. Určitý pozitivní vliv by mohla přinést zvýšená domácí produkce potravin,“ sdělila banka.
Veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z EU, USA a z několika dalších západních zemí zakázala Moskva začátkem srpna. Reagovala tak na západní sankce uvalené kvůli krizi na Ukrajině na vybrané ruské podniky, činitele a některá odvětví ruské ekonomiky.
Celkový vývoz zemědělských produktů z Evropské unie do Ruska loni dosáhl 11,3 miliardy eur. Ruská opatření se však vztahují pouze na vývoz v hodnotě 5,1 miliardy eur, tedy zhruba 43 procent vývozů. Z členských států EU vyváží nejvíce agrárních výrobků do Ruska Německo, Nizozemí a Polsko.
