Všudypřítomná kampaň s polskými jablky zdejším ovocnářům nijak zásadně nepomohla, ukázala však přístup, který velká část veřejnosti i firem k protiruským sankcím zastává. Navzdory tomu, že ruský zákaz dovozu potravin z EU může ovlivnit i situaci dalších podniků, požadavky na zrušení sankcí znějící v České republice za její severní hranicí slyšet nejsou. Zato volání po větší kompenzaci z Bruselu, kterou Evropská komise pozastavila údajně právě kvůli přemrštěným požadavkům Polska, je velmi hlasité.
Sadařský podnik Glaser z Bydhoště ve středním Polsku vypěstuje každý rok 5000 tun jablek. Letos je však téměř nemá kde prodat, protože polský trh je silně přesycen v Rusku zakázaným ovocem. "Ceny jsou dramaticky nízké, dvakrát až třikrát nižší než obvykle, nevidíme možnost, jak všechnu svou produkci prodat," řekl českým novinářům generální ředitel firmy Sebastian Szymanowski.
Kampani přesvědčující Poláky o prospěšnosti pojídání jablek a pití jablečných tekutin se přitom takřka nedá vyhnout. Plakáty se zvláště výhodnými nabídkami visí u obchodů a restaurací, jablka rozdává dokonce i personál ve vlacích cestujícím. Reklamy v médiích nabádají národ k sušení jablek, časopisy jsou plné receptů na zaručeně nevyzkoušené jablečné pokrmy. "Párkrát jsme jablka nakoupili, Putin si přeci nemůže dělat, co chce. Upekla jsem pár koláčů a něco nasušila, ale naše děti už dneska jablka nemohou ani vidět, asi jich už moc nesníme," popsala přesycenost Poláků obyvatelka Varšavy Katarzyna Kamińská, podle níž by ale Brusel s protiruskými sankcemi kvůli možným potížím ekonomiky polevovat neměl.
Přesvědčování s podtónem hrdosti vůči Rusku podle Szymanovského sice Poláky možná zčásti ovlivnilo, ohromný přebytek na trhu, kam zamíří celkem 650 tisíc tun nevyvezených jablek, však vyřešit nedokáže. Glaser exportuje část svého ovoce do zemí západní a střední Evropy, která je ale rovněž nasycena. Podnik se v minulosti snažil namířit své ovoce i na český trh, kvůli požadavku na příliš nízké ceny z toho však prozatím sešlo. Nadějí jsou prý asijské země, kam loni vyjela jablka z bydhošťských sadů vůbec poprvé a ve výhledu má firma první stálé kontrakty.
Doma v Polsku se ale prý budou sadaři muset pokusit otevřít lidem nové obzory a naučit je pít třeba z jablek vyráběný cider. "Tohle pití u nás nemá tradici, zčásti je to otázka propagace," uvažoval o využití přebytečných jablek Szymanovski.
Smysl sankcí, kterými EU trestá Moskvu za její vojenskou intervenci na Ukrajině, však stejně jako další oslovení zástupci polských firem nezpochybňoval. Peníze za ušlý zisk by ovšem podle řady polských sadařů měly zajistit kompenzace, které za dopady ruského embarga zemědělcům a potravinářům poskytuje EU. Jejich vyplácení tento týden pozastavila údajně v souvislosti s příliš velkým počtem žádostí právě z Polska.
"Jestliže jablka nepůjdou do Moskvy, tak do Berlína a Bruselu," hlásal jeden z transparentů na čtvrteční demonstraci několika set zemědělců před sídlem Sejmu ve Varšavě. Někteří z nich se s požadavky obrátili přímo na vládu, jejíž premiér Donald Tusk však tento týden podal demisi a míří právě do Bruselu na pozici šéfa Evropské rady. "Chceme od vlády kompenzaci za naše ovoce a zeleninu," prohlásil na demonstraci Jacek Pruszkowski z polského sadařského svazu. Polsko je se třemi miliony roční sklizně jablek třetím největším producentem na světě a sezona podzimní sklizně je právě v plném proudu.
Potíže na ruském trhu mohou přitom čekat i společnosti, kterých se odvetné ruské embargo na dovoz jejich zboží přímo netýká. "Je tam (v Rusku) tlak na to, aby se neprodávaly evropské značky," říká viceprezident společnosti CCP Aleksander Wasilewski. Firma je východoevropskou filiálkou potravinářských společností Nestlé a General Mills a sídlí v polské Toruni. Podle něj se ukrajinská krize na situaci výrobců potravin či cukrovinek může časem projevit i v možném nedostatku nebo vyšších cenách obilovin. "Naštěstí byl rok dobré úrody, jinak by mohl nastat veliký problém," řekl Wasilewski. Poukázal přitom na to, že Ukrajina je pátým největším producentem obilí na světě.*
