Informace Potravinářské komory ČR o maržích obchodníků jsou prý nepravdivé

Informace zveřejněné Potravinářskou komorou ČR ohledně marží obchodníků jsou nepravdivé a zavádějící, uvedl Svaz obchodu a cestovního ruchu v tiskové zprávě.

Podle informací získaných z Eurostatu jsou české potraviny šesté nejlevnější v Evropě, což je dokonce dlouhodobý trend. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) na tuto skutečnost upozorňuje již dlouhodobě, poukazují obchodníci ve zprávě.

„Bohužel zákazníci si často myslí, a jsou o tom neprávem mediálně utvrzováni, že české potraviny jsou drahé a nekvalitní. Není to pravda a dlouhodobým cílem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR je změnit tento negativní obraz, který je s obchodníky spojován. Maloobchod v České republice patří k jedněm z nejvyspělejších v Evropě a využívá veškeré moderní technologie. Mezi jednotlivými obchodníky je opravdu velká míra konkurence, která přináší prospěch hlavně spotřebiteli, jenž  získá v konečném efektu maximálně výhodnou cenu. Vzhledem k vysoké konkurenci na českém trhu jsou jednotlivé firmy nuceny v maximální míře optimalizovat náklady na distribuci a prodej, aby mohly na trhu uspět. Z této skutečnosti vyplývá, že maloobchodní marže jsou u nás rozhodně nižší než v jiných vyspělých zemích s vyšší kupní silou,“ píše se ve zprávě.

Průměrná marže obchodníků činila za 1. čtvrtletí letošního roku 22,4 %, což je podle Svazu obchodu a cestovního ruchu oficiální údaj Českého statistického úřadu. Jde přitom o marži za celý sortiment zboží, to znamená, že průměrná marže za potraviny musí být nutně podstatně nižší. „Tvrzení, týkající se výrobků uváděných Potravinářskou komorou ČR, nezohledňují ani skutečnost, že takřka 50 % potravin je dnes prodáváno v akcích, stejně tak pomíjí výrobky, u nichž se marže blíží nule,“ uvádí se ve zprávě.

Na rozdíl od marží je podstatné zmínit zisk, zdůrazňuje svaz. Ten dosahuje u potravin i u těch největších obchodních řetězců v průměru 1,5 až 2%. Pro srovnání zisk největších výrobců potravin je i násobně vyšší. Je také třeba uvést, že marže musí pokrýt všechny náklady obchodu, jako jsou elektřina, voda, ale také nájemné, náklady na logistiku, uskladnění, mzdy zaměstnanců a v neposlední řadě daně. Dále obchodníci připomněli, že uvedená marže zahrnuje i nepotravinářské zboží, kde musí být marže nutně vyšší.

„V současné době obchodníci a výrobci aktivně hledají možnosti řešení případných problémů formou jednání a hledání dohody. Nerozumíme tedy tomu, proč jsou za tohoto stavu šířeny takové nepravdivé a zavádějící informace. I přesto bude Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR a jeho členové ve své snaze řešit případné rozdílné názory v jednání se všemi zainteresovanými subjekty samozřejmě pokračovat. Bohužel, v této situace se nám útok ze strany Potravinářské komory ČR jeví jako velmi neadekvátní a nemístný. Cílem je jednat a nikoliv osočovat druhou stranu,“ připomíná se ve zprávě svazu.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

  1. Maloobchodní marže u potravin: průměrná marže možná je 22,4%, ale jednotlivé marže třeba u drůbežích prsou používají zcela jistě v jiných hodnotách. Když jsem jako malá firma OSVČ kupoval v malém objemu kuřecí prsa za necelých 80,00Kč, tak je řetězce, které toto zboží kupovali ve velkých objemech, zcela jistě za nižší cenu, prodávali i za 159,90Kč. S tím průměrem je to, jako s tím, když dám na jeden výrobek, který se kupuje hodně 200% a na dalších 10 výrobků 4,7%, tak vyjde průměrná marže taky 22,46%. Nehledě na to, že si tyto řetězce zcela bezostyšně posílali jeden druhému do jeho provozovny své pracovníky (říkali jim porovnávači cen, nejprve s papírovým blokem tužkou, později s notebookem a čtečkou kódů), aby se mohli domlouvat na cenové tvorbě ( jak jinak by mohli být ve všech řetězcích zcela stejné ceny u stejného zboží? - u benzínek tomu říkali myslím, kartelová dohoda a pokoušeli se to řešit soudně) a na těch jejich rádoby slevách(kolečko slev -např. mléko každý týden u jiného řetězce). Dnes už si možná tyto údaje posílají elektronicky? Proč místo slevových letáků nevydávají letáky s výší marže u jednotlivých potravin?, pak by se dala spočítat snadno průměrná marže. Dále není jasné, kam zmizela ta přebytková zelenina a ovoce a s tím nízké ceny za tyto komodity, v souvislosti s embargem Ruska. Kolik se prodá červené papriky za 130,00Kč dokud je čerstvá? Až je zavadlá, tak udělají slevu. Potom ji prodávají zlehka nahnilou a nakonec ji vyhodí do kontejneru, místo aby ji prodali za rozumnou cenu ihned a čerstvou... Taky by měly tyto řetězce odvádět daně v místě, kde získají tržbu, a ne mít daňové prázdniny... Jsem tímto vším a nejen já znechucen a otráven. Rád bych se dožil ještě doby, kdy si bude obchodník svého zákazníka vážit a ne jen hromadit bezohledně zisky. Pokud ale nebude snaha toto ve vyšších sférách změnit, tak se toho asi nedožiji. Nashledanou

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down