Ve Vidově na Českobudějovicku si lidé nakoupili stovky kilogramů zelí, jak hlávek, tak čerstvé krouhanky. Koná se tam desátý ročník Zelnobraní s trhem řemesel, koncerty, divadlem, výstavou i vařením zelných specialit. Zájemci se mohli podívat do krouhárny Zemědělského podniku Malše Roudné, kde mají originální technologii na zpracování zelí. O produkty podniku byl mimořádný zájem. Krouhárna najela na šestidenní pracovní týden.
"Zaseli jsme zelí na 34 hektarech, plocha se proti loňsku mírně zvýšila. Zelí narostlo pěkné, se sklizní budeme spokojeni. Nestěžujeme si, až na to, že venku pořád prší a máme problémy se sklizní. Pod střechou je přes 300 tun, celkem ho bude asi 1100 až 1200 tun," řekl předseda dozorčí rady ZP Malše Eduard Šebenda. Proti loňsku bude tedy úroda zelí lepší asi o 100 až 200 tun. Podnik ceny zelí kvůli konkurenci na trhu nijak dramaticky zdražovat nemůže. Kilo hlávkového zelí pro malospotřebitele prodávají za šest korun, levněji než loni, cena krouhaného je stejná - 13 korun. "Nevíme, co udělá západní Evropa, co udělá Polsko, do Ruska nemohou a z toho pramení obavy českých zelinářů. Polsko bylo velkým exportérem zelí do Ruska, začne se mu hromadit. Do hypermarketů se vozí ze západní Evropy, řetězce jsou jejich, tak si diktují," konstatoval Šebenda.
Zemědělský podnik Malše navazuje na stoletou tradici krouhárny, která zpracovává surovinu z úrodných zelných lánů kolem řeky Malše. Jeho výrobky získávají odborná ocenění a těší se oblibě mezi znalci i dalšími spotřebiteli. Místní říkají, že kdo má zelí rád, ten je stále mlád. Na rozdíl od jiných pěstitelů zelí nesází, ale seje.
Přímo od zpracovatelské linky si lidé každoročně odvezou zhruba 100 tun čerstvé krouhanky, kterou si pak doma nakládají podle tradičních rodinných receptů. Asi 400 tun zelí dodává podnik konzervárnám, zhruba 90 tun si koupí pekaři na jihočeské zelňáky. Ve větším ho odebírají restaurace a jídelny.
Roudenská krouhárna má podle Šebendy evropsky jedinečnou technologii k výrobě kysaného zelí. Na posklizňové lince v nejvyšším patře zpracovatelské haly se odvrtají košťály, odeberou vnější listy hlávek zelí a to pak putuje na krouhačku. Prosolená krouhanka provoněná kmínem padá rovnou o patro níž do obřích kvasných kádí. "Unikátnost technologie tkví v tom, že kvasný lák je ze sil přečerpáván, neodtéká do sběrných jímek jako jinde, a zelí je expedováno ve vlastním láku. Jinde ho doplňují zvlášť vyrobenou solankou," vysvětlil Šebenda.
ZP Malše je největším pěstitelem zelí na jihu Čech. Letos ho zemědělci podle statistiků v kraji nasázeli na celkem 71 hektarech, proti loňsku téměř dvojnásobek.*
