Největší šlechtitel brambor a vývozce sadby z ČR VESA Velhartice vyváží své sadbové brambory do dvaceti zemí, hlavně do Polska, na Slovensko a do Německa. Nově se jí daří v Alžírsku, Maroku a Egyptě. Loni zahájila export do Pákistánu a Jordánska. Velmi perspektivní je Turecko, kde je náročný trh na kvalitu sadby, ale platí jako ruští partneři dopředu plnou cenu. Uvedl to šéf obchodu Miroslav Sedláček. Export odhaduje na 40 procent a podle něj stále roste.
Firma v minulých letech vyvezla sadbu téměř do všech evropských zemí. Velhartické odrůdy jsou tam podle Sedláčka ve fázi pokusů, poloprovozních pokusů i ve fázi komerční, a to hlavně v Německu.
O kvalitní českou sadbu mají v poslední době vyšší zájem i čeští pěstitelé. Firma je velmi úspěšná s novým odrůdami škrobárenských brambor.
Kvůli vyššímu zájmu musí Vesa zvětšovat plochy určené k množení, které se za čtrnáct let téměř zdvojnásobily bezmála na 400 hektarů. Od roku 2000 vyšlechtila 22 českých odrůd brambor. Dalších 150 hektarů množitelských ploch má firma na Slovensku, v Polsku a Německu. Vyšlechtění odrůdy trvá deset let, dostat se s ní ve větším objemu na trh pak čtyři až pět let.
Podle šéfa bramborářského svazu Miloslava Chlana vyváží Česká republika poslední léta stejně sadby jako dováží, do 6000 tun. Import je sice podle Sedláčka pro ně konkurencí, ale české odrůdy jsou dnes kvalitativně srovnatelné se zahraničními a mají na to, aby se prosadily. Pokud si pěstitel koupí registrovanou českou sadbu, má zajištěný výnos i dobrou chuť.
V České republice se pěstuje téměř 200 odrůd, což je podle Sedláčka i Chlana příliš. Neorientují se v nich ani profesionální bramboráři, natož zemědělci, poznamenal Sedláček. Největší boom zažila ČR po roce 1990, kdy měla na domácím trhu asi 80procentní podíl, nyní na něm mají tolik nizozemské a německé firmy.
Vesa, český podnik s 57letou historií, zaměstnává 35 lidí na šlechtění i živočišnou výrobu. Tržby přesahují 100 milionů korun, firma je dlouhodobě v zisku. Vesa dále vlastní dceřinou firmu se 40 zaměstnanci v České Bělé na Vysočině. Celkem vlastní 1950 hektarů půdy.*
