Šumavský národní park nechce nadále chovat vlastní chladnokrevné koně. Sice je stále hodlá využívat pro práci v lese, ale rád by si je na tuto činnost pronajímal od soukromníků. S projektem návratu chladnokrevného koně na Šumavu přišlo před více než rokem předchozí vedení parku. Současné vedení však tvrdí, že jde o příliš nákladnou operaci. Bývalý ředitel Národního parku Šumava Jiří Mánek řekl, že projekt neměl generovat zisk a šlo o standardní prvek společenské a výchovné funkce, což dělají národní parky i jinde ve světě.
V tiskové zprávě uvedl náměstek ředitele šumavského parku pro péči o lesní ekosystémy Jan Kozel, že mít své koně pro práce v našich lesích se nevyplatí. Nákladové položky spojené s jejich provozem jsou výrazně vyšší než v případě využívání koní a jejich služeb poskytovaných dodavatelsky. Dodal, že výdaje narůstají o položky na provoz zvířat, opravy stájí, veterinární péči, podkovářské služby, dopravu na pracoviště, péči o postroje a platy pro speciální pracovníky.
Mánek tvrdí, že peníze investované do projektu byly vynaloženy správným směrem. Díky nim se prý podařilo opravit chátrající objekty v majetku parku, z nichž vznikly stáje, a navíc se tím vytvořila pracovní místa pro lidi z regionu.
Náklady na projekt za prvních devět měsíců letošního roku činily podle vedení parku 1,9 milionu korun. A výnosy přinesly v tomto období 400 000 korun. Současný ředitel šumavského parku Pavel Hubený však stojí o to, aby koně nadále v lesích pracovali. Proto chce projekt modifikovat. Správa parku také nemá svoje těžaře, své harvestory, své železné koně. Všechny tyto věci soutěží a práce koní v lese nemůže být výjimkou. Navíc, záchranu koňských plemen a jejich rozšiřování mají na starosti úplně jiné instituce než národní parky, uvedl Hubený.
Bývalé vedení parku vidí za ukončením projektu další krok k tomu, jak Šumavu méně otevírat turistům.*
