Nevypořádané restituční nároky

Objem restitučních nároků, které lze vypořádat poskytnutím náhradních pozemků, se koncem srpna pohyboval nad 581 miliony korun. Uvedl to ředitel odboru řízení restitucí Václav Kohlíček a připomněl, že bývalý Pozemkový fond ČR zorganizoval několik komunikačních kampaní, které měly pomoci snížit objem nevypořádaných restitučních nároků. Stále jich však mnoho zbývá.

Podle něj úřad eviduje nároky, kterým buď skončila lhůta pro poskytnutí náhradních pozemků, nebo běží půlroční lhůta, během níž restituenti mohou požádat o peněžitou náhradu nebo si o ni již požádali. „Na úrovni osob, které měly menší restituční nárok, byla komunikační kampaň velice úspěšná a nemálo restitučních nároků jsme vypořádali. Počet osob s nevypořádanými restitučními nároky se tak snížil řádově o tisíce, nicméně, co se týká celkového objemu nevypořádaných restitucí, tam kampaň nevyvolala žádoucí odezvu,“ shrnul Kohlíček s tím, že původně byly oprávněné osoby oslovovány už v roce 2004. Tehdy byly postaveny do situace, že na ně koncem roku 2005 měla dolehnout restituční tečka, která byla následně pro původní oprávněné osoby a jejich dědice zrušena Ústavním soudem. K další informační kampani vedení tehdejšího Pozemkového fondu ČR přistoupilo v roce 2008 kvůli tomu, že výrazným způsobem pokleslo vypořádávání restitučních nároků. V tomto roce fond oslovil oprávněné osoby diferencovaně, a to tak, že osoby s restitučním nárokem do 500 korun byly oslovovány přímo jednotlivými územními pracovišti, oprávněné osoby, které měly nevypořádaný nárok nad 500 korun, byly oslovovány v rámci ústředí. „Oslovili jsme dohromady přes 50 tisíc oprávněných osob. Převážná část restituentů nezareagovala, a to v tom smyslu, že jsme od nich nezaregistrovali požadovanou odezvu nebo kontakt prostřednictvím e-mailu, nezúčastnili se veřejné nabídky pozemků, ani ve zvýšené míře nerozporovali výši restitučních nároků, jak ji evidujeme,“ přiblížil Kohlíček. Podobně to dopadlo s informační kampaní, která se uskutečnila v roce 2012, kdy fond oslovil přes třicet tisíc osob s nevypořádaným restitučním nárokem. „Tehdy jsme oslovili ty oprávněné osoby, u kterých byl evidován nevypořádaný restituční nárok, a zároveň splňovaly podmínku, že jsme od nich neevidovali žádost o pozemky, které nabízíme nebo výzvu k poskytnutí peněžní náhrady,“ přiblížil Kohlíček. Výsledek byl podobný jako v předchozí kampani, to znamená, ozvali se držitelé restitučních nároků nižších nominálních hodnot. Požádali tak buď o určitou náhradu, nebo pokud šlo o velmi nízkou nominální hodnotu, podpisem stvrdili vzdání se náhrad. „Často jsme při těchto příležitostech zjišťovali, že původní restituenti již nežijí a restituční nároky se nestaly předmětem dědictví. Pro původní dědice bylo neefektivní a neekonomické doprojednat v rámci dědictví nízké restituční nároky.“ Řada oprávněných osob, kterým možnost získat náhradní pozemek skončila v roce 2005, si pak požádala o peněžitou náhradu. Přitom bylo třeba dodržet zákonnou podmínku, že se u původem přídělového majetku vycházelo z toho, kolik původně přídělci za pozemek uhradili. Podle Kohlíčka jde totiž o velký rozdíl mezi vyhláškovou cenou pozemku a uhrazenou přídělovou cenou, která činí obvykle jedno až dvě procenta z vyhláškové ceny. „V nemalém počtu případů proces vyplácení peněžitých náhrad skončil tím, že byla podána výzva k poskytnutí peněžní náhrady, ale restituenti odmítají tyto náhrady převzít,“ poznamenal Kohlíček. „My v podstatě nemáme jinou možnost než na ně apelovat, ať náhradu přijmou. Jsou obesláni dopisem, kde je upozorňujeme na to, že v případě jejich nesoučinnosti můžeme tuto náhradu složit do soudní úschovy a požadovat od nich úhradu poplatků s tím spojených. Týká se to náhrad od sto tisíc korun výše. U náhrad nižších nominálních hodnot tento proces nevolíme z důvodu nerentability.“

V současnosti Státní pozemkový úřad ČR nemá zákonný nástroj, jak přispět k ukončení restitučního procesu. Restituční tečku soud pro původní oprávněné osoby a jejich dědice zrušil, pokud jde o postupníky, byla zachována dvouletá propadná lhůta pro vypořádání náhradním pozemkem. „Některé restituční nároky stále ještě vznikají. Pozemkové úřady měly za úkol provádět revize spisů a v rámci revizí čas od času vzniknou další nároky. Jde zejména o velká města, kde je problematika nejsložitější,“ dodal ředitel a poznamenal, že vznikem Státního pozemkového úřadu byl novelizován zákon o půdě, a současně skončila platnost zákona o prodeji státní zemědělské půdy, která se od uvedeného data prodává postupem podle zákona o Státním pozemkovém úřadu. Zatímco se do konce roku 2012 nabízely zemědělcům pozemky nacházející se v extravilánech, a následně, co se neprodalo, nabízelo se restituentům, od roku 2013 jsou pak všechny pozemky přednostně nabízeny v rámci restitučních nabídek. O co restituenti neprojeví zájem, se nabízí k prodeji, přičemž i tehdy mají absolutní přednost restituenti.*