Počátek nového roku je vhodnou příležitostí k ohlédnutí za rokem uplynulým a také k úvahám o tom, co českému zemědělství přinesou následující měsíce. Ekonomická výchozí pozice odvětví je, alespoň podle prvních odhadů loňského hospodářského výsledku, celkem dobrá. Určité komplikace však mohou nastat s uplatňováním nových předpisů společné zemědělské politiky EU v praxi. Také na to jsme se zeptali ministra zemědělství Mariana Jurečky.
Co tedy přinesl loňský rok českému zemědělství?
Za rok 2014 se stalo hodně věcí, které ovlivní životy českých zemědělců a potravinářů na delší období. Jednou z nich je dohoda s Ministerstvem zahraničních věcí o vyslání zemědělských diplomatů do Ruska, Číny, Srbska, na Ukrajinu a do Saúdské Arábie. Jejich úkolem bude pomáhat českým zemědělcům a potravinářům při vývozu. Podařilo se také doplnit rozpočet takzvaného Nákazového fondu, který původně dosahoval 621 milionů korun, o dalších 300 milionů, které jsme ušetřili jinde. Peníze využijí chovatelé na prevenci před respiračním syndromem u prasat nebo na tlumení původce nákazy salmonelózy u drůbeže. Navýšení dotace podpoří nejen živočišnou výrobu, ale také pomůže zachovat zaměstnanost na venkově, což je jedna z mých priorit.
V rámci přímých plateb na rok 2014 převážná část zemědělců už dostala peníze z rozpočtu EU v rámci jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS) ve výši 21,3 miliardy korun. Z evropských peněz obdrží významnou podporu v rámci oddělené platby za cukr, rajčata a zvláštní podporu na pěstování chmele, brambor pro výrobu škrobu, chov dojnic, telat masného typu, ovcí a koz pasených na travních porostech. Zemědělci prostřednictvím těchto plateb obdrží přibližně 2,79 miliardy korun. Předloni přitom dosáhla jejich výše jen zhruba 1,97 miliardy korun. Na podporu citlivých sektorů bude navíc zemědělcům vyplaceno 0,85 miliardy z rozpočtu ČR v rámci přechodných vnitrostátních podpor.
Zemědělci uvítali návrat zelené nafty. I já to považuji za velký úspěch, protože pokud by naši zemědělci neměli možnost daňového zvýhodnění u některých paliv, mohlo by to vést k omezení produkce. Také se nám podařilo zajistit, že Lesy ČR a Budějovický Budvar převedou do státního rozpočtu 7,3 miliardy korun ze svých zisků a tyto peníze tak poslouží nám všem.
České zemědělce čekají od počátku letošního roku zásadní změny v souvislosti s uplatňováním společné zemědělské politiky EU; o jaké půjde především?
Společná zemědělská politika pro období 2015 až 2020 mění podobu podpor, zejména přímých plateb. Nově budou koncipovány jako vícevrstevný model, který je vstřícný k životnímu prostředí a zvýhodňuje mladé a malé zemědělce. Bude umožňovat lepší cílení peněz na citlivé sektory, ale bude administrativně náročnější než dosavadní režim jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS). Přímé platby bude tvořit zejména SAPS ve výši asi 54 procent vnitrostátního stropu, platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (tzv. greeningová platba) ve výši 30 procent vnitrostátního stropu a nepovinná podpora vázaná na produkci určená na podporu citlivých sektorů ve výši 15 procent vnitrostátního stropu. Zbývající část bude využita na podporu mladých zemědělců. Na výplatu přímých plateb bude každoročně alokováno přibližně 24 miliard korun z prostředků EU. Z rozpočtu ČR se bude vyplácet přechodná vnitrostátní podpora na citlivé sektory. Tato částka bude podle podmínek evropské legislativy postupně klesat z 850 milionů korun v roce 2015 na 590 milionů v roce 2020.
Program rozvoje venkova v letech 2014 až 2020 (PRV) obsahuje opatření cílená na investice do zemědělských a potravinářských podniků včetně podpory mladých zemědělců. Podporovány budou investice do prvovýroby i zpracování zemědělských produktů, balení a značení výrobků. Součástí PRV jsou opatření plošná, zaměřená na udržitelné hospodaření. Stěžejní Agroenvironmentálně-klimatická opatření (AEKO), opatření Ekologické zemědělství a Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (LFA) budou podmíněny dodržením minimální intenzity chovu hospodářských zvířat, což nepřímo podpoří živočišnou výrobu. Nově je do PRV zařazeno opatření nazvané Dobré životní podmínky zvířat (welfare) zaměřené na zajištění přirozených potřeb skotu a prasat.
Zaměření nového PRV je ale užší, protože kvůli úsporám EU má oproti období 2007 až 2013 rozpočet nižší zhruba o 16 miliard korun.
Která další úskalí čekají náš agropotravinářský komplex v letošním roce?
Od 1. dubna přestanou platit regulační pravidla pro množství vyrobeného mléka v zemích Evropské unie. I v souvislosti s ruským embargem mám obavy, že ukončení kvót přichází ve špatnou dobu, přestože všichni o konečném termínu věděli předem. Ukončení kvót může rozkolísat trh s mlékem a jeho ceny. Producenti ale mají možnost, jak se se situací vyrovnat. Mohou čerpat podporu z přímých plateb a Programu rozvoje venkova nebo se sdružovat v producentské organizace a v jejich rámci vyjednávat nad pravidla hospodářské soutěže až o 33 procent národní produkce mléka. V České republice bylo doposud uznáno osm takových organizací.
Jsou pro letošní rok připraveny nějaké zásadní legislativní změny v odvětví?
Od Nového roku začala platit novela zákona o potravinách, která přispěje k lepší orientaci spotřebitelů na trhu a zefektivní dozor nad potravinovým řetězcem. U nebalených potravin mají obchodníci povinnost umístit u prodejního pultu údaje o alergenech a v těsné blízkosti potraviny také informaci o jejím výrobci.
Spotřebitel, pokud se zeptá, má nově nárok dozvědět se od prodejce složení nebalených salámů, uzenin, sýrů a salátů. Restaurace povinně poskytují informace o alergenních látkách v pokrmech. Od 1. dubna 2015 pak budou výrobci v celé Evropské unii povinně uvádět zemi původu u vepřového, drůbežího, skopového a kozího masa. To zatím platilo jen u hovězího masa, ovoce, zeleniny a některých dalších komodit.
Očekáváte v letošním roce snižování byrokratické zátěže zemědělců, či naopak její nárůst a v jakých oblastech konkrétně?
Rozšíření elektronické administrace podpor z Programu rozvoje venkova a operačního programu Rybářství 2014 až 2020 uspoří žadatelům čas i peníze. Pokud ale mají zemědělci pocit, že je některý požadavek úředníků nadbytečný, mohou se kdykoliv obrátit na Antibyrokratickou komisi, která funguje na Ministerstvu zemědělství.
Jakými konkrétními kroky bude letos ministerstvo zemědělství podporovat konkurenceschopnost našeho zemědělství a odbyt českých potravin?
V roce 2015 půjde na podporu celého zemědělského resortu z českého rozpočtu 18,4 miliardy korun, zatímco loni dosáhl 16,5 miliardy korun. Podařilo se nám prosadit zvýšení dotací, které zemědělcům poskytuje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, z původně plánované půl miliardy na dvě miliardy korun. Peníze jsme našli ve vlastních úsporách, ve zvýšené podpoře ze státního rozpočtu a jednu miliardu zajistí zisky Lesů ČR. Dotace dostanou zemědělci například na nákup půdy nebo na pořízení zemědělské techniky.
Z toho formou národních dotačních programů dostane zemědělství a venkov přibližně 1,57 miliardy korun. Peníze půjdou zejména do živočišné výroby, konkrétně na šlechtění hospodářských zvířat, boj proti nakažlivým chorobám v chovech, rozvoj včelařství nebo na restrukturalizaci ovocných sadů.
Se započtením příjmů z Evropské unie se bude celkem český zemědělský rozpočet v letošním roce pohybovat ve výši přibližně 53,7 miliardy korun, přičemž loni to bylo 52,2 miliardy korun.
Mohou naši zemědělci a potravináři očekávat pomoc ze strany EU a MZe v souvislosti s nerealizovanými obchody a s přílivem potravin za dumpingové ceny kvůli ruskému embargu?
Situace se mění, ovlivňují ji ruské sankce, ale i vývoj na trzích mimo EU. Postup musí být v rámci Evropy jednotný, dnes ale nejde předvídat, jakou přesně bude mít podobu. Bude záležet na konkrétních okolnostech. Předběžně jsme se bavili o tom, že by EU měla na řešení situace kolem ruských sankcí vyčlenit minimálně jednu miliardu eur. Podpora by se měla týkat všech embargem zasažených komodit.*
