Ochránci přírody dnes v Milovicích na Nymbursku vypustili do části bývalého vojenského prostoru čtrnáct divokých koní dovezených z Velké Británie. Krajina by díky rozrůstajícímu se stádu měla získat zpátky přirozenou rovnováhu. Vypouštění zvířat do přírody si nenechali ujít místní lidé včetně zástupců města, kteří ocenili jejich přínos pro turistiku. Akce je součástí projektu zaměřeného na záchranu ohrožených motýlů a mizejících stepních společenstev podpořeného Evropskou unií.
Koně, kteří absolvovali náročnou cestu z Británie spojenou s plavbou přes Lamanšský průliv, se v novém prostředí rychle zorientovali a krátce po vypuštění z nákladního auta se začali pást. Podle Dalibora Dostála z neziskové organizace Česká krajina by ke klisnám na jaře měl přibýt hřebec a počítá se s tím, že se stádo zdvojnásobí. Transport koní odchycených na britských pastvinách má pokračovat. Zvířata, která patřila v Česku k původním živočišným druhům, by mohla zamířit i na další místa v republice.
Plocha v Milovicích vyhrazená pro pastvu se bude rozšiřovat a jsou rozjednané i jiné lokality na jiných místech České republiky, kde v rámci ochrany přírody mají zájem o pastvu koní. Umístí se tam přírůstky z Milovic, a aby byla genetická variabilita, tak se počítá i s dalšími dovozy z Velké Británie, uvedl Dostál.
V Milovicích začalo krajinu ohrožovat zarůstání agresivními bylinami a dřevinami poté, co odtud počátkem 90. let odešla sovětská armáda. Stádo divokých koní by mělo tento trend zvrátit. Podle Dostála byly z Británie přivezeny klisny pocházející z různých stád, aby nebyly příbuzné. Hřebec k nim z preventivních důvodů přibude až později. Klisny by neměly být březí, ale kdyby náhodou některá z nich byla a porodila hříbě, tak by je hřebec napadl, upozornil Dostál. Klisny by si také měly do příjezdu hřebce v klidu vytvořit sociální vazby v rámci nového stáda.
Koně budou v Milovicích nejdříve ve dvouhektarové aklimatizační ohradě a později je ochránci vypustí zhruba na čtyřicetihektarovou pastvinu. Areál bude obehnán lehkým elektrickým ohradníkem, který koně nepřekonají, ale ostatní zvířata, například divoká prasata nebo srnčí, tudy budou moci dál procházet. Bude tam každodenní dozor, nicméně Dostál nepředpokládá, že by se koně mohli stát terčem pytláků, protože nejde o klasickou lovnou zvěř, která by pro ně byla zajímavá. Rizikem jsou podle něj spíš neukáznění lidé, kteří koním donesou nevhodné krmení.
Náklady na péči o zvířata a vytvoření infrastruktury jsou přes dva miliony korun, zaplatily je evropské fondy, Středočeský kraj, město Milovice a další sponzoři. Projekt připravila nezisková organizace Česká krajina ve spolupráci s experty z Biologického centra Akademie věd ČR, Jihočeské univerzity, Karlovy univerzity a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.*
