Novela zákona o odpadech, která mimo jiné zavedla povinnost zajistit pro lidi třídění kovů a bioodpadu, může znamenat pro menší obce problém. Přinese jim totiž další náklady a navíc lidé na venkově často budují svoje vlastní komposty. Města novela nezaskočila, některá konkrétně sběr bioodpadu podporují různými formami už několik let a možnosti třídění plánují dále rozšiřovat.
Na podzim 2014 byla přijata novela zákona o odpadech, která obcím stanovila povinnost zajistit pro domácnosti místa pro odkládání bioodpadu a kovů. Rozsah a způsob třídění stanovila vyhláška. Kovy se musí třídit od 1. ledna, u bioodpadu povinnost platí od 1. dubna do konce října.
Obce za posledních sedm let vyčerpaly z evropských fondů na zkvalitnění třídění a sběru odpadu 14 miliard korun. V novém operačním programu je připraveno přes šest miliard. "Na starostech je, aby občany motivovali k třídění bioodpadu. Je to surovina, se kterou mohou dál ekonomicky nakládat," řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Záleží podle ní na motivaci. Není prý důvod, proč by se i na velkých sídlištích nemohlo podařit bioodpad třídit.
Ministerstvo životního prostředí stále jedná s ministerstvem zemědělství, aby se kompost mohl co nejvíce dávat do půdy. Díky tomu by se předcházelo erozi. Záleží tak podle Roubíčkové na obcích, aby se se zemědělci domluvily. Ti se ale prý zatím k využívání tohoto druhu kompostu staví zdrženlivě.
Likvidují sami
Podle agenturních informací mohou v některých menších obcích lidé zatím využívat služeb sběrných dvorů v nedalekém okolí. To je případ i Lužan na Jičínsku, tamní obyvatelé mohou bioodpad rostlinného původu vozit do Mlázovic. Zhruba stejně daleko do Mlázovic je i z Holovous, obce se zhruba 500 obyvateli. Tam zatím o způsobu třídění odpadu nerozhodli. "Lidé na vesnici biodpad většinou sami likvidují na vlastním kompostu. Bude složité je naučit, že to bude jinak," řekla starostka Holovous Zlatuše Brádlová.
Radnice větších měst ale už problém většinou vyřešený mají. Lidé mohou využít například sběrných dvorů, po městech jsou často rozmístěny hnědé kontejnery určené na bioodpad, začínají fungovat kompostárny a někde obyvatelům zdarma dávají nebo půjčují vlastní kompostéry. Nakládání s bioodpadem stojí města řádově miliony korun ročně.
Množství vytříděného bioodpadu ale každým rokem roste, proto hodlají města možnosti jeho svozu dále rozšiřovat. Například v Turnově letos postaví kompostárnu za 13,4 milionu korun, využít ji budou moci i města z okolí. Vlastní kompostárnu připravují i Domažlice, kompostovací zařízení za desítky milionů postaví také Klatovy. V Liberci pak letos k dosavadním 90 přibude dalších pět set hnědých popelnic, nádoby na bioodpad zvažují také v Ústí nad Labem. Také všechna větší jihočeská města zajistila pro své obyvatele třídění bioodpadu už v minulosti. Většinou už delší dobu provozují kompostárny nebo lidem nabízejí nádoby na bioodpad. Podobně města postupují i v případě likvidace kovů.
Naopak žádné rozšiřování popelnic na bioodpad teď neplánují v Ostravě, protože by to její rozpočet zatížilo 15 až 20 miliony korun. Lidé tam mohou biologický odpad odvážet do sběrných dvorů, koupit si popelnice od společnosti OZO nebo využít velkoobjemových nádob, které bývají během roku rozmístěny v některých lokalitách.
Kompostuje i Praha
Také v Praze letos chystají opět svoz bioodpadu prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů. Budou vždy umístěny na vybraných místech v Praze podle předem daného harmonogramu. Pražané mohou bioodpad kromě toho třídit hned několika dalšími způsoby - odevzdávat zahradní odpad ve sběrných dvorech nebo si objednat a zaplatit kompostejnery, které si mohou objednat online na stránkách Pražských služeb. Prahu pak vyjde nakládání s bioodpadem ročně zhruba na 1,9 milionu korun.
V rámci třídění odpadu prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů je vždy u každého z nich obsluha, která dohlíží na čistotu sběru. Například v letech 2010 až 2013 bylo tímto způsobem v Praze sebráno 2941 tun bioodpadu. Kdy budou mít lidé kontejner ve svém okolí, zjistí například na stránkách své městské části.
V rámci takzvaného stabilního sběru provozuje hlavní město 17 sběrných dvorů. Do nich lidé nevozí pouze bioodpad, ale také vysloužilou elektrotechniku nebo počítače. Jejich provoz prostřednictvím najatých firem stojí magistrát ročně okolo 60 milionů korun. Ze sběrných dvorů jeho provozovatel posílá zahradní odpad či staré dřevo do kompostárny v Malešicích.
Další možností, jak se zbavit bioodpadu, je odvézt jej na sběrné místo v Malešicích. To ale mohou pouze lidé s trvalým bydlištěm v Praze a měsíčně sem mohou dopravit maximálně 250 kilogramů bioodpadu. Pro obyvatele je služba zdarma, právnické osoby musí zaplatit.
Množství odevzdaného bioodpadu v Praze stále roste. Zatímco v roce 2007 Pražané odevzdali na sběrné místo v Malešicích 254,3 tuny bioodpadu, v roce 2013 to bylo již 778,5 tuny. Stejně tak roste zájem o popelnice na bioodpad. Za poslední zhruba rok a půl se přidala téměř tisícovka lidí a evidují přes 8000 domácností a firem využívajících tyto popelnice.
Do popelnic na bioodpad mohou lidé vyhazovat například listí a trávu, zbytky rostlin, dřevní štěpku, piliny, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky či kávovou sedlinu. Naopak tam nepatří kosti, oleje, maso či uhynulá zvířata. Cena za pronájem nádob se odvíjí od jejich velikosti - například za 120litrové popelnice, které jsou vyváženy jednou za dva týdny, zaplatí domácnost ročně 900 korun.
Tříděný bioodpad putuje do kompostárny, kde je zpracován. Následně jej mohou využívat zemědělci, zahrádkáři nebo je používán při údržbě městské zeleně. Pražané každý rok rovněž vyprodukují zhruba 400 tisíc tun komunálního odpadu. Město pak každoročně vydá na zpracování odpadu přibližně 1,2 miliardy korun.*
