Kolínská sodovkárna Koli loni utržila více než 100 milionů korun, což je o 20 procent více než v roce 2013. V posledních čtyřech letech rodinný podnik zvyšuje tržby průměrně o 20 procent každý rok, řekl obchodní ředitel a syn majitelů sodovkárny Pavel Vavruška mladší. Závod podle něj v posledních třech až čtyřech letech změnil design lahví a loga i receptury.
Závod Koli dodává své nápoje do gastronomických zařízení v celé zemi, a to v sudech, skleněných lahvích a pet lahvích. V poslední době jdou nejvíce na odbyt sudy s točenými nápoji. Kolínský závod je podle Vavrušky největším výrobcem malinovky a druhým největším výrobcem točené limonády v zemi. Ročně firma investuje do nového vybavení 15 až 20 milionů korun, část nákladů většinou zaplatí evropské fondy. "Hodně oblíbený výrobek je pořád sodová voda v rámci pitných režimů ve velkých závodech. Třeba někde v hutích, ve sklárnách, automobilkách, ale i v jiných podnicích, kde je hodně lidí, protože je to levné a splňuje to požadavky, co ty fabriky mají," řekl Vavruška. Další oblíbené příchutě jsou pomeranč, malina a kolový nápoj. "Nápoje jsme zkvalitnili, všechno jsme dali do plného cukru, před tím jsme používali umělá sladidla nebo glukózo-fruktózovy sirup," dodal Vavruška. V létě poptávka po nápojích několikanásobně stoupá, zimní jednosměnný provoz s 24 lidmi přechází na trojsměnný s více než 40 zaměstnanci. Prostory firmy v centru Kolína jsou už ale pro rostoucí poptávky nedostačující. "Když to tady pradědeček zařizoval, asi netušil, že tady bude jezdit osm kamionů denně," podotkl Vavruška. Tuto sezonu proto firma začne stavět na Kolínsku nový centrální sklad, který už postaví tak, aby se k němu mohla později přistavět i továrna. Náklady na nový sklad budou asi 40 milionů korun, v případě výstavby nové továrny by to bylo kolem 200 milionů korun.
Výroba nápojů se v Kolíně datuje od roku 1886, kdy bývalý závod bratří Fischerů na výrobu řepkového oleje koupil Josef Kocvera a továrnu přestavěl na výrobnu sodové vody. V roce 1912 koupil firmu od tehdejšího majitele Otakar Vavruška, který podnik rozšířil o výrobu limonád, lihovin, octa a o prodej vína. Jeho nástupce Vladimír Vavruška pak rozšířil výrobu o velkoobchod. Po znárodnění podniku v roce 1948 se vyráběly pouze nealkoholické nápoje a velkoobchod byl zrušen. V roce 1991 získal objekt ve špatném stavu v restitucích původní majitel. Jeho syn Pavel Vavruška odkoupil technologické zařízení, suroviny a obaly, aby mohl pokračovat ve výrobě. Obnovil činnost velkoobchodu a zavedl rozvoz zboží. Postupně začal opravovat a rekonstruovat budovy a přistavěl sklad hotových výrobků. Zmodernizoval technologii stáčení do skla a rozšířil výrobu o linku PET.*
